Page 8 - IDEA Studie 17 2017 Mistni casopisy ve Scopusu

rovněž používá pro projekty, které podporuje Grantová agentura České republiky (GAČR) či interní grantové agentury na vysokých školách, a na řadě fakult i při habilitačních a profesorských řízeních anebo doktorských obhajobách. Pokud je časopis indexován databází Scopus, jsou z hlediska hodnocení motivace pro autory v něm publikovat podstatně silnější.
Avšak není všechno zlato, co se třpytí. Některé časopisy databáze Scopus vydávané v Česku a na Slovensku si nezadají s respektovanými časopisy zahraničními, nicméně převážná většina má pouze význam provinční. A některé z nich připomínají spíše akademický samizdat, kde se ve vlastní režii často tiskne to, co se jinde publikovat nedá. Cílem této studie je tyto časopisy analyzovat nikoliv na základě citačního ohlasu, jak je v bibliometrii běžné, nýbrž podle toho, odkud pochází autoři, kteří do nich přispívají. Snažíme se najít odpovědi zejména na následující otázky: Jaké české a slovenské časopisy jsou indexovány ve Scopusu? Kdo a proč v nich publikuje výzkumné články? Jak se toto liší podle typu vydavatele a oboru výzkumu? Které časopisy mají místní význam, a které jsou naopak mezinárodní? Jaká je situace ve srovnatelných zemích? Co z toho plyne pro hodnocení výzkumu?
Navazujeme na řadu předchozích studií IDEA. Macháček a Srholec (2016) odhalili, dojaké míry se do Scopusu podařilo proniknout takzvaným „predátorským časopisům“, které zneužívají model publikování založený na autory placeném otevřeném přístupu. Problém predátorského publikování se ukázal jako řádově závažnější v rozvojových zemích, ve kterých hodnocení výzkumu není na takové úrovni jako ve vyspělých zemích, kde se klade důraz na kvalitu. Macháček a Srholec (2017) následně provedli analýzu „černých listin“ časopisů podezřelých z predátorských praktik a zjistili, že zařazení některých z nich vychází z hlediska Scopusem zachyceného citačního ohlasu a skladby autorské základny jako kontroverzní. Nicméně publikování v naprosté většině časopisů na těchto „černých listinách“ je lepší se vyhnout.
Další související studie IDEA využila údaje z konkurenční databáze Web of Science. Münich a Škoda (2016) časopisy srovnali vrámci oborů podle různých indexů citovanosti. České časopisy se bez ohledu na použitý citační index dominantně řadí mezi ty podprůměrně citované. Navíc se ukázalo, že některé české časopisy mají relativně vysoký podíl článků od domácích autorů působících v Česku. Jurajda a kol. (2016) srovnali vědecké články v Česku působících autorů publikované v časopisech indexovaných Web of Science. Pronikat do mezinárodně prestižních časopisů se podle těchto výsledků daří jen v některých oborech přírodních a technických věd, zatímco společenské vědy vychází jako slabé. Celkově lze konstatovat, že český publikační výkon vnejvýznamnějších oborových časopisech je v naprosté většině vědních oborů poměrně nízký.
2013, s. 31). Nicméně je třeba upozornit, že za články v časopisech, které jsou indexovány ve Scopusu, ale nikoliv ve Web of Science, je podle této metodiky ve fyzikálních, chemických, biologických a lékařských vědách přidělováno nula bodů. Za články v takových časopisech mohou být přiděleny body pouze ve společenských, humanitních, technických, informatických, zemědělských a matematických vědách a vědách o zemi (Úřad vlády ČR, 2013, str. 49).
6