Page 9 - IDEA Studie 17 2017 Mistni casopisy ve Scopusu
P. 9

Metodika a data
Tato studie analyzuje vědecké časopisy z netradičního hlediska. Nebereme v úvahu citační ohlas, ale z jakých zemí pochází autoři do časopisů přispívající a potažmo konkrétně na jakých institucích působí. Struktura přispívajících autorů totiž rovněž vypovídá o relevanci časopisu. Nejvýznamnější časopisy jsou zpravidla vysoce mezinárodní a autoři do nich přispívají ze širokého okruhu institucí. Naopak časopisy, do kterých se přispěvatelé rekrutují jen z velmi úzkého okruhu, publikují zásadní vědecké práce jen výjimečně. Jiní akademici do nich nejenže nepřispívají, ale pravděpodobně je ani nečtou. Snažit se posoudit vědecké časopisy na základě metrik je vždy ošemetné. I proto je vhodnější brát v úvahu relevantních indikátorů spíše více než méně.
Citační indexy nejsou tak spolehlivé, jak by se mohlo na první pohled zdát. Některé skupiny akademiků se totiž naučily jejich citovanost uměle nafukovat (Münich 2012 a Borovička 2010). Stačí, když se i jen v mlčenlivé shodě zájmů vzájemně záměrně intenzivně citují v indexovaných časopisech anebo konferenčních sbornících. K tomu je ale zapotřebí platformy, ve které se to může odehrávat. Nejsnazší je mít vědecký časopis pod vlastní kontrolou. Konečným výsledkem může být časopis s relativně vysokým citačním indexem, který však výrazně nadhodnocuje jeho skutečný vědecký význam. S jistým úsilím se takto dají uměle navyšovat nejen jednoduché impakt faktory jako CiteScore, ale do jisté míry také sofistikovanější indexy jako Scimago Journal Rank (SJR). 4
Data
Analýza je založena na datech z vědecké databáze Scopus, která je vůči svému rivalovi Web of Science obsáhlejší (Mongeon a Paul-Hus, 2016). Databáze Scopus ve větší míře indexuje mimo jiné i místní časopisy, které jsou předmětem této studie. Seznam časopisů vycházejících v jednotlivých zemích, údaje o vydavateli a další charakteristiky jako je oborové zařazení, bibliometrické výsledky anebo období indexace v databázi Scopus byl získán z takzvaného Scopus Source List (Scopus, 2017b), který poskytuje kompletní informace o indexovaných časopisech. Rok založení časopisu a adresa webových stránek byly čerpány z databáze Ulrichsweb. Pokud v ní nebyly dostupné, byly tyto údaje doplněny ručním vyhledáním na internetu.
Data o struktuře přispívajících autorů byla pomocí počítačového skriptu stažena přímo z webového rozhraní databáze Scopus (2017c). Rozdělení přispívajících autorů podle země působení bylo kromě Česka a Slovenska za účelem širšího srovnání získáno i pro časopisy z dalších 19 podobných zemí. Pro časopisy vydávané v Česku a naSlovensku byly získány i podrobnější údaje o rozdělení autorů podle afilací k jednotlivým institucím. Identifikační kód ISSN každého časopisu byl automaticky vyhledán přímo ve Scopusu. Statistiky byly získány za výsledky typu „Articles“
4 SJR index se od klasického impakt faktoru liší tím, že neměří pouhý počet citací, ale váží je citovaností zdroje, ze kterého pochází (Guerrero-Bote a Moya-Anegón 2012).
 7



























































































   7   8   9   10   11