Page 27 - IDEA Studie 18 2016 Danovy system a motivace matek k praci

Dopady navrhovaného opatření na veřejné rozpočty
Čistý finanční dopad navrhovaného opatření na veřejné rozpočty by byl výsledkem dvou protichůdných efektů: (i) snížení průměrných příjmů veřejných rozpočtů připadající na jednoho poplatníka a (ii) zvýšení počtu daňových poplatníků, protože se zvýší počet pracujících osob.
První efekt snížené sazby pojistného by snížil výnos pojistného na sociální pojištění pracujícími osobami pečujícími o děti mladší 11 let. Díky tomu, že návrh snižuje pouze pojistné placené zaměstnanci a samostatně výdělečně činnými osobami, nikoli pojistné placené zaměstnavateli, změny pojistného by neovlivnily výši superhrubých mezd a tím ani výnos daně z příjmu fyzických osob.
Druhý efekt by zvýšil počet pracujících osob v důsledku vyšší motivace pracovat u žen s menšími dětmi. Na základě dostupných odhadů elasticit (Galuščák a Kétay 2014) předpokládáme, že by navrhované snížení sazby pojistného přivedlo zpět do práce 5 % dnes nepracujících žen s dětmi do 11 let věku. S ohledem na nízkou nabídku práce na částečný úvazek předpokládáme, že by šlo pouze o plné úvazky.25 Například u žen vevěku kolem 30 let by tak došlo ke zvýšení podílu jejich zaměstnanosti26 ze současných 53 % na 55,5 %.
V celkovém součtu by opatření vedlo k čistému poklesu příjmů veřejných rozpočtů o 1,77 mld. Kč ročně. V případě, že by opatření nemělo pozitivní vliv na zaměstnanost, což je nejpesimističtější varianta, došlo by k poklesu o 3,52 mld. Kč
Nicméně je třeba zdůraznit, že naše odhady dopadů na veřejné rozpočty jsou velmi konzervativní, protože zahrnují jen okamžité a krátkodobé dopady na straně výnosu daně z příjmů a pojistného. Opatření by však mělo i dlouhodobé dopady. Protože tyto dopady je obtížné věrohodně kvantifikovat, uvádíme je pouze výčtem.
Zvýšení zaměstnanosti matek s malými dětmi a související zvýšení čistých příjmů jejich domácností by snížilo nároky na vyplácení řady sociálních dávek odvozovaných zpříjmů domácnosti. Dřívější návrat matek do práce by snížil riziko jejich nezaměstnanosti, což by mělo pozitivní dopad na výdělečný potenciál v jejich další pracovní kariéře. Existující empirické studie (Pytlíková 2015) ukazují, že zkrácení
25 Jejich výdělek odhadujeme na základě tzv. Heckmanova modelu.
26 Podílu počtu zaměstnaných žen ve věku 30 let na počtu práceschopných žen v tomto věku celkem.
25