Page 29 - IDEA Studie 18 2016 Danovy system a motivace matek k praci
P. 29

Závěr
Ekonomická aktivita žen pečujících o menší děti je v ČR velmi nízká. Přitom ekonomická aktivita mužů nebo žen ve vyšším věku patří v mezinárodním kontextu k jedněm z nejvyšších. Jednou z příčin tohoto propadu je nastavení zdanění.
Ženy s dětmi jsou ve většině domácností v pozici druhých vydělávajících. To znamená, že vydělávají méně než jejich partneři a jejich pracovní kariéra navíc byla na delší dobu přerušena. To je důvod proč zpravidla muži uplatňují daňové odpočty a slevy připadající na celou domácnost (zvýhodnění na dítě, odpočty za hypotéční úvěry a další) a zdanění jejich práce je tak výrazně nižší než u žen pečujících o dítě. Rozdíly ve zdanění pak více odrazuje ženy od výdělečné činnosti, což se projevuje v jejich nízké míře ekonomické aktivity.
Námi navrhované opatření by v rodinách s dítětem do 11 let snížilo pojistné placené rodičem více pečujícím o dítě do 11 let věku o 5 p.b., a to z ročního základu pojistného, nejvýše však ze základu pojistného odpovídajícího 60 % průměrné roční hrubé mzdy v ekonomice. To by snížilo zdanění práce rodičů s nízkým výdělkovým potenciálem a více než dnes je motivovalo k výdělečné činnosti. Opatření by zlepšilo i ekonomickou situaci jejich domácností. Opatření je zacíleno na ty osoby, u kterých lze předpokládat vysokou citlivost na motivace k výdělečné činnosti. Opatření je alternativou k zásadnější a mnohem náročnější rekonstrukci celého systému přímého zdanění.
Velmi konzervativní odhad okamžitých nákladů opatření v podobě poklesu vybraného pojistného je 1,77 mld. Kč. Od toho je třeba odečíst obtížně odhadnutelné úspory veřejných rozpočtů na sociálních dávkách těm domácnostem, které je už nebudou potřebovat. Podstatné jsou však i dlouhodobé pozitivní dopady tohoto opatření, které v této studii nekvantifikujeme. Opatření by zkrátilo průměrný čas návratu žen do práce, snížilo riziko nezaměstnanosti a zvýšilo jejich budoucí výdělky. To by zlepšilo postavení žen na trhu práce (mzdová mezera muži-ženy v ČR patří k nejvyšším v EU), posílilo ekonomickou situaci a nezávislost domácností (domácnosti s dětmi častěji padají pod hranici chudoby) a zvýšilo příjmy veřejných rozpočtů (ženy s vyššími příjmy by odváděly více skrze daně a pojistné). Díky vyšším výdělkům a menšímu riziku nezaměstnanosti by ženy ve stáří získaly vyšší starobní důchody.
Z dlouhodobého pohledu má opatření potenciál zvýšit také ochotu českých žen mít děti a mít dětí více. V této oblasti se však v ČR nedostává empirických výzkumů. Některé
27




























































































   27   28   29   30   31