Page 7 - IDEA Studie 18 2016 Danovy system a motivace matek k praci

Motivace
Celkové zdanění práce3 v České republice (ČR) patří k nejvyšším nejen v rámci zemí Evropské unie, ale i mezi 35 nejvyspělejšími zeměmi světa (OECD). Většinu z celkového zdanění přitom nepředstavuje relativně nízká daň z příjmů, ale vysoké pojistné na sociální a zdravotní pojištění (dále jen pojistné4). Toto pojištění je konstruované tak, že zaměstnanci odvádějí na pojistném stejnou procentní část svých výdělků bez ohledu na jejich výši. Vysokým implicitním zdaněním práce tak jsou v ČR zatíženi i lidé s nižším výdělečným potenciálem.
Takzvané progresivity zdanění práce je dosahováno řadou daňových slev a odpočtů a solidárního navýšení daně z vyšších příjmů.5 Daňové slevy a odpočty, na které má domácnost jako celek nárok6, ve většině sezdaných domácností uplatňuje tzv. první vydělávající, tedy zpravidla manžel s vyšším výdělkem než manželka. Přitom zahraniční i české studie ukazují, že právě jejich nabídka práce je na výši zdanění citlivá, obzvláště pokud mají rodinné povinnosti spojené s výchovou menších dětí. Takovou velkou skupinu představují ženy s menšími dětmi. Vzhledem k tomu, že většina žen měla, má nebo bude mít alespoň jedno dítě, popsané nastavení celkového zdanění práce dopadá průběžně na velkou část populace.
Finanční motivace k výdělečné činnosti žen s menšími dětmi, obzvláště těch s nízkým výdělečným potenciálem, je tak kvůli českému systému zdanění práce nízká. K nízké motivaci k výdělečné činnosti přispívá i nastavení dávek pro rodiče menších dětí, dále ji limituje také omezená nabídka veřejné péče o děti. Česká republika tak kvůli nízké motivaci k výdělečné činnosti žen s malými dětmi vykazuje nejvyšší propad v míře zaměstnanosti žen v období rodičovství v rámci celé EU.7 Rodičovství tak na velmi
3 Celkovou daň nebo celkové zdanění práce definujeme jako část výdělků, které zaměstnanec nebo samostatně výdělečně činná osoba odvede státu. Skládá se z daně z příjmu fyzických osob a pojistných na sociální a zdravotní pojištění. Pokud není uvedeno jinak, pojmy zdanění práce a celkové zdanění práce nebo daň a celková daň v textu používáme jako synonyma.
4 Z pohledu motivace k práci není až na výjimky rozdíl mezi tím, do jaké míry jsou odvody účetně rozděleny mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Jistou roli může hrát menší zřejmost výše odvodů zaměstnavatele v očích zaměstnanců, ale to má hlavně politicko-ekonomické efekty na vnímání výše zdanění.
5 Naopak v systému pojistných jistou degresivitu zavádí do systému existenci minim a stropů v rámci zdravotního i sociálního pojištění.
6 Jako například daňové zvýhodnění na nezaopatřené dítě, tzv. školkovné, odečitatelnou položku úroků z hypotéčních a podobných úvěrů použitých na financování bytových potřeb.
7 Propad zaměstnanosti žen vedle nastavení zdanění práce způsobují nedostatečně rozvinuté služby pro ženy s malými dětmi (například nedostatečná kapacita zařízení předškolní péče) nebo nastavení dávkové politiky (například nastavení možností čerpání rodičovské dovolené a rodičovského přídavku).
5