Page 9 - IDEA Studie 18 2016 Danovy system a motivace matek k praci

Motivace žen s malými dětmi k výdělečné činnosti
Finanční motivaci kpráci stát ovlivňuje především nastavením systému dávek a přímých daní včetně pojistných na sociální a zdravotní pojištění (dále jen zdanění práce). Roli hraje jak samotné nastavení zdanění práce, tak citlivost jednotlivých skupin populace na jejich výši.
Je třeba rozlišovat dva rozdílné typy motivace k práci:
(i) motivaci pracovat / nepracovat,
(ii) motivaci pracovat více / méně.
V prvním případě jde o to, o kolik se zvýší čistý příjem celé domácnosti, pokud její člen začne pracovat. Platí, že čím je zdanění práce nebo dávky vázané na ekonomickou neaktivitu nebo nezaměstnanost vyšší, tím je motivace pracovat nižší. Tento typ motivace kvantifikuje tzv. participační daňová sazba (PTR). Ta pro jednotlivce ukazuje, jak velkou část dodatečných superhrubých příjmů jeho domácnost odvede státu na dani z příjmu a pojistném, pokud tento jednotlivec začne pracovat. PTR tedy nezohledňuje to, že čisté příjmy domácnosti někdy mohou poklesnout v důsledku toho, že jednotlivec nebo domácnost jako celek ztratí nárok na sociální dávky.8 Dopad nastavení zdanění práce (měřený PTR) na zaměstnanost je dán citlivostí jednotlivců na zdanění práce, kterou vyjadřuje daňová elasticita. Ta se u různých skupin jednotlivců liší. U žen, a těch s menšími dětmi především, je v průměru výrazně vyšší než u mužů. Čím je elasticita vyšší, tím pravděpodobněji jednotlivci na snížení zdanění zareagují obnovením pracovní činnosti.
V druhém případě jde o to, o kolik se zvýší čisté příjmy domácnosti, když již pracující člen domácnosti začne pracovat více. I zde hraje zásadní roli nastavení zdanění práce. Velikost motivace jednotlivce pracovat více je kvantifikována tzv. mezní daňovou sazbou (MTR). Ta je obdobou PTR, ale vyjadřuje nárůst zdanění v důsledku dodatečného (zvýšeného) výdělku pracující osoby. I zde je důležitá citlivost jednotlivců na tuto sazbu. Čím je citlivost vyšší, tím větší nárůst počtu odpracovaných hodin lze po snížení MTR očekávat. Vzhledem k tomu, že v ČR je podíl částečných úvazků nejen
8 U neaktivních nebo nezaměstnaných jednotlivců při výpočtech PTR předpokládáme, že začnou pracovat na plný úvazek jako zaměstnanci, nikoli jako samostatně výdělečně činné osoby. Výdělek, který by vydělávali v případě nastoupení do práce, jim přiřadíme na základě Heckmanova modelu. PTR u osob, které jsou zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné, vypočteme PTR porovnáním současných výdělků a zdanění jejich domácnosti s hypotetickými výdělky a zdaněním domácnosti v případě, kdy by jednotlivec nebyl zaměstnaný nebo samostatně výdělečně činný.
7