Page 20 - IDEA Studie 1 2018 Co skryvaji znamky

Vodborné literatuře lze nalézt i další možná vysvětlení genderových rozdílů veznámkování. Ta se však nejeví jako průkazná a nemohou být přímo empiricky posouzena. Spřihlédnutím ke zmíněné ministerské vyhlášce ohledně klasifikačního hodnocení v Česku, která pedagogům umožňuje zohlednit při známkování přístup žáka ke vzdělávání i další okolnosti, se jako velmi pravděpodobné jeví vysvětlení, že genderové rozdíly ve známkování jsou na českých základních školách způsobeny rozdíly v sociálně- emočních schopnostech chlapců a dívek, které se promítají do jejich chování, sebekontroly, dovedností mezilidské komunikace, a to nejen se spolužáky, ale také s učiteli. Detailní posouzení těchto faktorů a také sledování možného vývoje genderových rozdílů ve známkování v čase však zůstává otevřené dalším empirickým výzkumům na informačně bohatších datech.
Otázky pro českou klasifikační praxi
Přísnost klasifikace žáků je v Česku zatížena poměrně vysokou mírou subjektivnosti na straně učitelů a specifičností škol. Přísnost se mezi školami výrazně liší a míru subjektivity by zřejmě bylo vhodné snižovat, byť tato otázka spadá mimo rámec této studie. Náš výzkum se soustřeďuje na rozdíly v klasifikaci vzdělanostně stejně zdatných dívek a chlapců v téže škole. V tomto ohledu je jistě žádoucí, aby žák a jeho rodiče dostávali nezkreslenou a srozumitelnou zpětnou vazbu o vzdělávacích výsledcích, přístupu, akademickém potenciálu a vzdělávacím pokroku žáka, respektive o jeho vzdělávacím výkonu a případně i o jeho sociálně-emočních dovednostech. V tomto ohledu dává větší možnosti a má mnohé výhody hodnocení slovní, pokud je ovšem děláno kvalitně. Zároveň na základě slovního hodnocení není možno vrstevníky srovnávat, nejen mezi školami, ale ani uvnitř škol. Ve světle našich zjištění se jako vhodné jeví používat ve školách hodnotících škál více. Například jedna, postihující pouze dosažené vzdělání žáka a druhá, zohledňující čistě přístup žáka ke vzdělávání, bez ohledu na jím dosažené výsledky. Takto strukturovaná zpětná vazba by umožňovala vhodnější výběr opatření na straně žáka a hlavně rodičů. Zároveň by bylo zajištěno, že známka na vysvědčení nese pouze informaci o dosažené akademické úrovni a ne o dalších nejasně specifikovaných aspektech. Tento způsob klasifikace by však na straně učitelů vyžadoval schopnost dobře rozlišovat mezi znalostmi a přístupem žáka. Důležitou otázkou však je, zda vůbec dále posilovat srovnávací roli klasifikace, anebo se raději soustředit na její zpětnovazební potenciál.
18