Page 5 - IDEA Studie 1 2019 Dopady znamek na vysvedceni

Úvod Školní známky jsou všeobecně vnímány jako měřítko žákem dosažených vědomostí adovedností (kognitivní dovednosti). Známka však často zohledňuje i další charakteristiky žáka jako sociálně-emoční schopnosti žáka (nekognitivní) a dále přísnost známkování a subjektivní pohled3, které se liší škola od školy a dokonce i učitel od učitele v jedné škole. Proto překvapí, jak velká váha se známkám na vysvědčení mnohdy přikládá, a to i v okamžicích zásadních životních rozhodnutí žáka. Jedním z prvních zásadních okamžiků v životě českých žáků je přechod na osmileté gymnázium na konci 5. třídy. Gymnázia mají přirozenou snahu vybrat nejdisponovanější uchazeče a zároveň musí řešit problém vysokého převisu poptávky. Donedávna v Česku neexistoval jednotný systém přijímacích zkoušek a každá škola používala zkoušky vlastní. Ale i po zavedení povinných státních přijímacích zkoušek tyto představují jen část přijímacích kritérií a gymnázia je často doplňují dalšími, především známkami žáka na vysvědčení na základní škole. I když se požadavky na přijetí škola od školy lišily a nadále liší, mezi kritérii dominuje výsledek v přijímací zkoušce s vahou zhruba 75 % doplněný průměrem známek na vysvědčení s vahou zhruba 25 %. To, že gymnázia dávají přijímacím testům poměrně velkou váhu, odráží jejich nedůvěru k informacím, které známky na vysvědčení nesou. Přijímačkám na víceletá gymnázia však předchází rozhodnutí žáka (a jeho rodičů) podat si přihlášku. Tuto ambici známky na vysvědčení velmi ovlivňují, protože v systému bez národních srovnávacích testů je obtížné jiné srovnatelné informace o kognitivních dispozicích sehnat. Pokud známky o skutečných dispozicích žáka srovnatelně a spolehlivě informují, může i to ovlivnit žákovské a rodičovské ambice a podání přihlášky. Protože si víceletá gymnázia uchazeče vybírají pouze z těch, kteří si přihlášku podali, přihlášení a následně přijatí žáci nutně nemusí být ti nejlépe disponovaní (Straková, 2010), jak by se dalo na základě zaměření víceletých gymnázií očekávat. Identifikace dopadu zkreslených známek na rozhodování žáků a rodičů není snadná. V této studii to děláme na základě skutečnosti, že přísnost známkování chlapců a dívek se v průměru liší v neprospěch chlapců v důsledku jejich v průměru horších sociálně- emočních schopností. Ukazujeme, že genderové zkreslení známek se promítá do různé pravděpodobnosti podání přihlášky dívek a chlapců s jinak stejnými šancemi na přijetí. 3 Viz Hoge a Coladarci (1989), Südkamp, Kaiser a Möller (2012). 3