Page 28 - IDEA Studie 20 2016 Preference klimatickych politik

2.4 Jaké náklady klimatických politik by občané byli ochotni nést a jak měly být rozděleny mezi obyvateli a mezi státy EU?
V této podkapitole se zaměříme na přijatelnost různých cílů snižování emisí skleníkových plynů a shrneme výsledky předcházející studie (Ščasný, Zvěřinová, Czajkowski, Kyselá, & Zagórska, 2016), ve které jsme analyzovali data ze stejného dotazníkového šetření. S pomocí prvního výběrového experimentu jsme v této studii zkoumali preference pro tři různé cíle snižování emisí Evropské unie s žádným dalším snižováním – o 20 % do roku 2020, o 40 % do roku 2030 a o 80 % do roku 2050 – a několik možností sdílení nákladů mezi země EU a mezi občany každé
země (viz Příloha, Tabulka II.). Výsledky ukazují
výrazné rozdíly mezi zeměmi (model viz Příloha,
Tabulka IV.; detailnější výsledky viz například
v Ščasný et al., 2016). Zatímco české domácnosti
by byly ochotné platit okolo 13 EUR měsíčně
za dosažení snížení emisí skleníkových plynů
o 40 % do roku 2030 s žádným dalším
snižováním nebo 17 EUR za 80% snížení emisí do roku 2050 a Britské domácnosti by byly ochotné platit 46 EUR, respektive 44 EUR, průměrná ochota Poláků platit za přijetí těchto cílů ve srovnání se současným cílem snížení emisí o 20 % se statisticky významně nelišila od nuly.
Domácnosti z České republiky a Velké Británie významně častěji preferují rozdělení nákladů politik na základě emisí skleníkových plynů produkovaných zeměmi EU před proporcionálním rozdělením na základě bohatství států (čím bohatší stát tím platí více), nebo rozdělením příjmů na hlavu, mezi kterými nejsou statisticky významné rozdíly. Průměrná ochota platit za rozdělení nákladů spojené s množstvím emisí
skleníkových plynů je 15 EUR (směrodatná odchylka 22,1 EUR), respektive 27 EUR (směrodatná odchylka 47,4 EUR) měsíčně. Naopak polské domácnosti si moc nepřejí rozdělení nákladů mezi zeměmi na základě emisí – jsou v průměru indiferentní k různým způsobům rozdělení nákladů.
V otázce rozdělení nákladů politik mezi obyvateli jednotlivých zemí souhlasí respondenti ze všech států, kde byl výzkum proveden, se zavedením principu „znečišťovatel platí“, to jest rozdělení nákladů na základě emisí, a nesouhlasí s jednotnou paušální částkou (na osobu). Odhad průměrné ochoty platit za nejvíce preferovanou možnost tohoto atributu je 33 EUR ve Velké Británii, 21 EUR v České republice a 13 EUR
České domácnosti by byly ochot- ny platit okolo 13 EUR měsíčně za dosažení snížení emisí skle- níkových plynů o 40 % do roku 2030 nebo 17 EUR za 80% snížení emisí do roku 2050.
Za spravedlivé rozdělení nákladů politiky dle produ- kovaných emisí na úrovni obyvatel i států EU jsou lidé ochotni připlatit za domácnost měsíčně od 13 EUR v Polsku po 33 EUR ve Velké Británii.
26