Page 4 - IDEA Studie 21 2016 Snizeni emisi sklenikovych plynu

 Spotřeba primární energie klesá ve všech scénářích. V roce 2050 dochází v referenčním scénáři SEK k16% snížení spotřeby primární energie oproti roku 2020 na 1506 PJ; v nízkoemisních scénářích dochází ke snížení o 24 % v N35 a N45, a o 34 % ve scénáři N-opt. Oproti SEK v nízkoemisních scénářích klesá výrazně spotřeba hnědého i černého uhlí a kapalných fosilních paliv, naopak roste spotřeba biomasy, bioplynu a ostatních obnovitelných zdrojů, mírně rovněž roste spotřeba zemního plynu. Ve scénáři N-opt je výroba z odstavených Dukovan nahrazena zejména obnovitelnými zdroji a zemním plynem.
 Celkové průměrné roční anualizované nediskontované náklady energetické bilance rostou od roku 2020 především kvůli investičním nákladům. Ve scénáři SEK je nárůst celkových nákladů 80 % z 30 miliard EUR v roce 2020 na 53 miliard EUR v roce 2050. Do roku 2030 nejsou rozdíly nákladů mezi scénáři významné. V letech 2035-2045 jsou rozdíly v nákladech scénářů ovlivněny zejména rozhodnutím o výstavbě nových jaderných zdrojů. V roce 2050 jsou celkové nediskontované náklady nízkoemisních scénářů N35 a N45 oproti scénáři SEK vyšší o 2,7 miliardy EUR (včetně obměny vozového parku na elektromobily). Scénář N-opt dosahuje celkově nižších nákladů než scénáře N35 a N45. Oproti scénáři SEK jsou v roce 2050 ve scénáři N-opt celkové nediskontované náklady vyšší o 2,2 miliardy EUR.
 Celkové diskontované náklady energetické bilance za celé období 2020-2050 při diskontní míře 7,5 % jsou ve scénáři SEK 508 miliard EUR. Celkové diskontované náklady v nízkoemisních scénářích N35, N45 a N-opt jsou oproti scénáři SEK vyšší o 2,6, 0,7 a 0,6 miliard EUR, tedy pouze o 0,1 až 0,5 %.
 Snížení emisí CO2 vede zároveň ke snížení emisí ostatních polutantů, což má pozitivní vliv na kvalitu ovzduší. Předkládaná studie vyhodnocuje tyto dodatečné dopady politiky ochrany klimatu. Zaměřujeme se především na dopady emisí SO2, NOx a tuhých částic, které vznikají při transformaci energií. Využitím metody ExternE, zejména analýzy dráhy dopady, kvantifikujeme dopady ze znečistění ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí, ke kterým vedou jednotlivé scénáře politiky. Tyto externí náklady jsou značné – 31 miliard EUR za celé období 2020-2050, což odpovídá přibližně 17 % HDP roku 2015. Jejich výše výrazně klesá v čase, a to i v referenčním scénáři, který popisuje přijaté opatření Státní energetické koncepce (MPO 2015b), která vedou ke snížení skleníkových plynů o66,5%. Externí náklady klesají ve scénáři SEK z úrovně 1082 milionů EUR v roce 2020 na úroveň kolem 659 milionů EUR v roce 2050. Všechny nízkoemisní scénáře (s 80%, snížením emisí skleníkových plynů) povedou k většímu zamezení nežádoucím zdravotním a environmentálním dopadům, a to i navzdory tomu, že tyto scénáře požadují vyrobit větší objem elektrické energie, aby byla pokryta zvýšená poptávka po elektromobilitě. Výše negativních externalit je výrazně ovlivněna mixem technologií, který bude využitý pro výroby energie. Externí náklady scénáře, který nepředpokládá další rozvoj jaderné energetiky (N-opt), jsou za celé období 2020-2050 o 357 milionů EUR nižší než ve scénáři SEK, zatímco scénáře předpokládající nové jaderné zdroje (N35 a N45) vedou k ještě výrazně nižším externím nákladům, a to o 1 449 milionů EUR nižším než ve scénáři SEK. Toto srovnání nezahrnuje přínosy ze snížení externích nákladů z náhrady fosilních zdrojů elektřinou v dopravě a externí náklady z jaderné energetiky, které výrazně klesají zejména v N-opt scénáři.
2