Page 6 - IDEA Studie 2 2015 Dopravni reforma

Data a metodologie
Studie vychází z měsíčních regionálních dat o dopravních nehodách za období leden 2004 až prosinec 2008 v České republice (Ředitelství služby dopravní policie), Německu a Rakousku (příslušné statistické úřady). Tato data byla spojena s údaji o obyvatelstvu a počtu vozidel na úrovni regionů a s dopravními a ekonomickými údaji na úrovni států. Od Ředitelství služby dopravní policie byly navíc získány detailní informace o aktivitě dopravní policie včetně počtu odpracovaných hodin, počtu hodin využívání rychlostních radarů, počtu řešených přestupků a částkách vybraných pokut v letech 2006 a 2007.
Studie pracuje jen s počtem smrtelných nehod, nikoli s celkovým počtem dopravních nehod s následkem. Je to především z důvodu srovnatelnosti mezinárodních dat a problémů spojených srůznými podmínkami pro hlášení dopravních nehod se zraněním v období před a po zavedení nového zákona v ČR a různou klasifikací zranění jako lehkých a těžkých. Data o smrtelných zraněních jsou mnohem spolehlivější.
Studie využívá metody rozdílu v rozdílech, kde kontrolní skupinu tvoří sousední země Rakousko a Německo. Použití dat ze sousedních zemí umožňuje odlišit dopady nového zákona od dlouhodobých trendů a sezónních vlivů, které byly ve všech třech zemích shodné. Model zahrnující časové fixní efekty pomáhá kontrolovat vliv externích šoků, které nejsou zahrnuty do analýzy, ale ovlivňují všechny tři země. Tato empirická strategie tedy překonává některé nedostatky dosavadních studií, založených jen na jednoduchém srovnání stavu před a po reformách.
Výsledky a závěry
Výsledky regresní analýzy dostupné v Montag (2013 a 2014) ukazují, že dopady zavedení nového zákona byly významné, ale jen krátkodobě. To lze dobře ilustrovat pomocí obrázku 1, který zachycuje pokuty a smrtelné nehody v ČR a kontrolních regionech Rakouska a Německa v době před a po zavedení dopravní reformy. V prvním čtvrtletí po jejím zavedení klesl počet smrtelných nehod v České republice o celou třetinu. Dopady ve druhém, třetím a čtvrtém čtvrtletí po zavedení reformy jsou už ale nižší a nejsou statisticky významné. Odhady koeficientů dopadů v pátém čtvrtletí od zavedení reformy naznačují, že po roce byly již dopady reformy v podstatě nulové, nelze ale vyloučit omezené negativní ani pozitivní efekty.
4