Page 12 - IDEA Studie 4 2016 Netransparentnost verejnych zakazek

po zavedení limitů v roce 2006. V případě hranice 10 milionů pozorujeme jistý nástup kumulace již před zavedení legislativního limitu, nicméně rozsah je poměrně malý. Výraznou kumulaci sledujeme až v roce 2013, což odpovídá náběhu nového systému do praxe. Změny u dodávek a služeb nebyly po nastavení nových limitů v roce 2012 výrazné.
Dopad limitů a manipulací na rozdíl mezi odhadovanou a vysoutěženou cenou
V této části se soustředíme na dopad limitů a manipulací s veřejnými zakázkami navysoutěženou cenu zakázek. Jako základní vysvětlovaný indikátor jsme vybrali úspory, kterých zadavatelé dosáhnou při zadávání zakázek. Tyto úspory jsou důležitým indikátorem efektivnosti zadávání veřejných zakázek. Pro účely této zprávy definujeme úspory v zadávání jako relativní snížení vysoutěžené ceny zakázek oproti prvotnímu předpokladu jejich hodnoty.
Následující grafy ilustrují, jak se vyvíjí relativní rozdíl mezi vysoutěženou a odhadovanou cenou u limitů v různých režimech – u zákona o veřejných zakázkách s limitem 20 milionů Kč u stavebních prací a u zákona o veřejných zakázkách s limitem na 10 milionech Kč. Oba grafy jasně ukazují, že existuje vztah mezi limity a cenou zakázek. Konkrétně ukazujeme, že zakázky, jejichž odhadovaná cena je těsně podlimitem, vykazují výrazně nižší úsporu ze soutěže. Rozdíl mezi odhadovanou hodnotou a vysoutěženou cenou se sníží o téměř 10 procentních bodů.
10