Page 14 - IDEA Studie 5 2015 Publikacni vykonnost

Efekty ‚kafemlejnku‘ (Metodiky hodnocení)
Závažnou otázkou při pohledu na data zHodnocení 2013 je vliv motivací zabudovaných ve vládních Metodikách hodnocení. Vliv těchto motivací je již v datech za roky 2000-2012 možné hledat. Jednak mohl ‚kafemlejnek„ vést k vyšší produkci špičkových publikací, jednak mohl navádět kvýrobě bodů přes snadno publikovatelné typy výstupů. Vhodných srovnání se zde nabízí několik: (a) mezi obory (pracovišti, jednotlivci), kde se před zavedením ‚kafemlejnku„ již publikovalo v předních časopisech a těmi ostatními, (b) mezi obory, kde se významná část produkce RIV bodů odehrává mimo IF časopisy nebo v dostupných domácích IF časopisech a těmi ostatními, (c) mezi AV ČR a VŠ, neboť pracoviště VŠ jsou ve velké míře vystavena financování přesně podle RIV bodů, zatímco pracoviště AV ČR jsou vystavena panelovému hodnocení AV ČR založenému na jiných bibliometrických podkladech. Takováto srovnání jsou nad rámec naší jednoduché studie. Nabízíme zde jen několik výchozích pozorování; diskutujeme vývoj agregátních ukazatelů produkce a následně ukazujeme některé relevantní oborové charakteristiky.
Nárůst agregátního počtu IF publikací z ČR sám o sobě o efektech nebo vhodnosti ‚kafemlejnku„ mnoho nenapovídá, protože může odrážet zpožděný efekt rostoucí celkové podpory VaV před nástupem kafemlejnku nebo publikace v (do WoS nově zařazených) časopisech s nízkým IF. Vaněček (2014, Obr. 6) 37 na základě dat z WoS ukazuje, že nárůst celkového počtu článků (podle definice Metodiky 2013, ale bez započtení spoluautorství) publikovaných autory z ČR byl mezi lety 2000 a 2010 rychlejší, než tomu bylo v Maďarsku, ale že v souvislosti se zavedením bibliometrického financování nedošlo ke změně trendu vtomto kvantitativním agregátním ukazateli; zároveň raný citační ohlas nerostl v ČR rychleji než v Maďarsku. Jiná dostupná srovnání ukazují na velmi podobný nárůst počtu IF publikací v ČR od roku 2000 jako např. v Rakousku.
Z RIV dat je zřejmé, že došlo k expanzi publikační aktivity jak v oblasti IF článků, tak mimo WoS, kde ovšem zcela chybí měřítka kvality. Oblast Jsc a D výstupů nebo aplikovaných výstupů zůstává vpodstatě nezmapovaná. Skutečně systematická verifikace knih (RIV výstupů B a C), proběhla od zavedení reformy financování VaV, tj. od roku 2009, pouze jednou, a to v rámci prvního podpilíře Hodnocení 2014 pro knihy uplatněné v roce 2013. Z celkového počtu cca 12 tisíc výstupů tohoto typu za rok 2013 pocházelo 93 % ze sociálně-vědních a humanitních oborů (SHV) a naprostá většina těchto výstupů pocházela z vysokých škol. Přes 20 % z těchto SHV výstupů získalo v rámci verifikací buď tzv. technickou nulu, nebo hodnocení nula, což odpovídá formálně nevhodnému uplatnění daného výstupu, tj. buď omylu, nebo podvodu. Dalších cca 30 % hodnocených SHV výstupů typu B a C získalo pouze nejnižší známku odpovídající splnění formálních podmínek, ale malému vědeckému významu prací. V roce 2013 tedy podle prvního proběhlého hodnocení v této oblasti téměř polovina těchto výstupů (celkem cca šest tisíc) byla buď formálně nevhodná, nebo získala jen nejnižší stupeň hodnocení. Je možné předpokládat, že situace u SHV výstupů B a C uplatněných v letech 2009-2012 a 2014-2015 není kvalitativně odlišná od těch uplatněných v roce 2013, což odpovídá řádově stovkám milionů Kč veřejné podpory. Velká část podpory směřující do těchto oborů tedy místo na špičkové
37 Vaněček, Jiří (2014). The effect of performance-based research funding on output of R&D results in the Czech Republic. Scientometrics, 98 (1): 657-681.
12