Page 7 - IDEA Studie 5 2022 Vyucovaci metody

INTENZITA POUŽÍVÁNÍ VYUČOVACÍCH METOD UČITELI A JEJICH VZTAH S VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ IDEA 2022 Úvod Jeden ze dvou strategických cílů Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ (MŠMT 2020), hlavního dokumentu pro směřování vzdělávání v České republice (ČR) v příštích deseti letech, míří na proměnu obsahu a způsobu výuky ve školách. Má to zahrnovat například větší zaměření na využívání znalostí žáky, týmovou spolupráci, kritické myšlení nebo badatelský způsob výuky. Strategie zároveň silně akcentuje potřebu posílení analýzami podložené tvorby vzdělávací politiky. Ačkoliv se výuka v ČR i v zahraničí tímto směrem dlouhodobě posunuje, zahraniční výzkumy ohledně dopadů různých způsobů výuky ve třídě zatím nedokáží přesvědčivě odpovědět, jak se promítají do vzdělávání žáků. Empirických výzkumných poznatků zčeského prostředí o dopadu vyučovacích metod na výsledky žáků je však zatím překvapivě minimum.3 Tato studie tedy představuje jeden z mála příspěvků tohoto typu výzkumů v českém institucionálním prostředí. I proto v závěru nabízíme doporučení ohledně lepší dostupnosti dat pro tyto účely v ČR. Ve studii analyzujeme intenzitu (tj. podíl na výuce) využívání čtyř typů vyučovacích metod učiteli v ČR a zahraničí na konci 1. stupňů základních škol: (1) přednášení, (2) osvojování, (3) porozumění a (4) testování. Také odhadujeme vztah intenzity vyučovacích metod se vzdělanostním pokrokem žáků ve čtenářských a matematických dovednostech mezi 4. a 6. ročníkem základní školy (ZŠ) v ČR. Ke srovnávací analýze využíváme data z mezinárodních šetření TIMSS a PIRLS a pro odhad vztahu s výsledky v ČR navíc data z longitudinálního výběrového šetření CLoSE (Czech Longitudinal Study in Education), které sledovalo průchod reprezentativního vzorku škol a žáků v nich vzdělávací soustavou. Konkrétně jde o kohortu žáků, kteří byli součástí vzorku mezinárodního šetření TIMSS a PIRLS ve 4. ročnících na jaře roku 2011. Průměrné vzdělanostní výsledky žáků ČR ve 4. ročníku jsou dlouhodobě v mezinárodním srovnání nadprůměrné jak ve vztahu k výsledkům dalších evropských zemí, tak v porovnání s výsledky ke konci 2. stupně ZŠ. Graf 1 srovnává výsledky ve 4. ročníku šetření TIMSS 2019 a 15letých žáků (9. ročník ZŠ a 1. ročník střední školy) šetření PISA 2018 3 Český pedagogických výzkum vyučovací metody a didaktiku samozřejmě zkoumá, ovšem studií sledující vztah s výsledky vzdělávání je málo. Mezi studie zkoumající souvislost procesů ve třídě a výsledků lze zařadit Šeďová a kol. (2020) o zapojování žáků do diskusí, Simonová a kol. (2018) o akademickém optimismu učitelů nebo Chytrý a kol. (2020) o sebevědomí žáků. 5