Page 16 - IDEA Studie 6 2015 Vek odchodu do duchodu

zemích, které takto vytvářejí odlišné pobídky. Pokud se jedinci mezi populacemi liší a někteří například trpí zdravotními omezeními či mají nižší produktivitu, pak politická opatření zahrnující zvyšování zákonného věku odchodu dodůchodu mohou mít za následek újmu na pocitu sociálního blaha státu (přestože řada osob poskytuje rodinným příslušníkům péči). Na druhé straně, jak dokládají Angelini et al. (2009) a Börsch-Supan et al. (2009), pokud jsou si jedinci napříč zeměmi podobní, pak předčasný odchod do důchodu v některých státech představuje ekonomickou neefektivitu vesmyslu nevyužité pracovní kapacity a zároveň se stává zátěží pro udržitelnost důchodového systému.
Efektivní věk odchodu do důchodu podle věkových skupin
Graf 1.3 ukazuje procentuální podíl důchodců v populaci, a to pro každou věkovou kategorii. Česká data ukazují změny statutárního věku odchodu dodůchodu mezi roky 2007 a 2013 (posun na šedé k modré a červené linii). K většině změn efektivního věku odchodu do důchodu během těchto šesti let došlo u žen před jejich 60. rokem života: prudký nárůst odchodu do důchodu mezi věkem 57 a 58 let v roce 2007 se o šest let později přesunul do pozdějšího věku a má pozvolnější průběh. Průběh odchodu do důchodu u českých mužů je relativně stálý a podobá se průběhu do důchodu vzápadoevropských zemích, přesto je stále mnohem nižší než u severských zemí. Nízký podíl důchodkyň v jižní Evropě je způsoben jejich předchozí nízkou participací na trhu práce a následnou absencí nároku na starobní důchod (mají pouze nárok na vdovský důchod). Celkově platí, že změny zaznamenané v České republice za posledních šest let poskytují přesvědčivé důkazy o tom, že posun statutárního věku odchodu do důchodu měl u žen za důsledek posunutí efektivního věku odchodu do důchodu, přestože u mužů tomu tak nebylo.
GRAF 1.3
14