Page 4 - IDEA Studie 7 2017 Podpora rodin s detmi
P. 4
I D E A P R O V O L B Y 2 0 1 7 Podpora rodin s dětmi: daně, dávky a veřejné služby
Úvod
Česká republika se dlouhodobě potýká s nízkým počtem narozených dětí na jednu ženu. Založení rodiny lidé odkládají do stále pozdějšího věku. Skloubení pracovního a rodinného života se zdá být velmi složité především pro ženy, které přerušují pracovní kariéru často na mnoho let, aby mohly pečovat o děti. Rodiny se také potýkají se zvýšenou finanční zátěží, která se odráží mimo jiné v relativně vysokém ohrožení příjmovou chudobou. Rodinná politika by těmto skutečnostem měla čelit a poskytovat rodinám podporu jak v oblasti finanční, tak i v oblasti služeb, která jim umožní účinně kombinovat rodinný a pracovní život. V následujícím popisujeme zaměření rodinné politiky v ČR a cílení jednotlivých nástrojů se zaměřením na specifika českého systému v mezinárodním srovnání. Ve druhé části pak popisuje důsledky rodinných politik na porodnost a postavení žen na trhu práce. V poslední části formulujeme základní otázky nastavení rodinné politiky, které by měly akcentovat programy politických subjektů s ambicí se podílet na vládnutí v České republice.
Výše a forma podpory rodin s dětmi
1. České veřejné výdaje na podporu rodin s dětmi jsou v rámci zemí EU mírně nadprůměrné. Výdaje na rodinnou politiku představují v ČR 3,14 % HDP, přičemž průměr zemí EU činí 2,76 % (v roce 2013, viz Graf 1 ). V sousedních zemích vydávají na podporu rodin o něco menší podíl: Německo (3,03 %), Rakousko (2,61 %), Slovensko (2,06 %), Polsko (1,61 %).
2. Podpora se koncentruje na daňové úlevy a dávky, veřejné služby jsou naopak podfinancovány. Výdaje na rodinnou politiku se v ČR velmi výrazně koncentrují v oblasti daňových úlev. ČR má druhý nejvyšší podíl výdajů na daňové úlevy rodinám na HDP (0,93 % HDP v roce 2013, viz Graf 1 ) mezi zeměmi EU (průměr EU je 0,29 %). Výdaje na sociální dávky rodinám s dětmi jsou zhruba průměrné (1,65 % HDP, tedy asi 65 mld. Kč, viz Graf 1 ). Oproti tomu veřejné výdaje na služby pro rodiny s dětmi jsou v ČR ve srovnání s ostatními státy velmi nízké – pouze 0,57 % HDP, zatímco průměr zemí EU je 1 % HDP.
3. Kapacita zařízení předškolní péče pro menší děti je dlouhodobě nedostatečná. Nízké veřejné výdaje na služby pro rodiny s dětmi se promítají do nízkého podílu dětí, které navštěvují zařízení předškolní péče o děti. Podíl pouhých 2,9 % dětí do tří let věku navštěvujících jesle nebo jinou formu péče o děti je druhý nejnižší v EU, kde je průměr 30 % (Graf 2 ). Ve věkové kategorii od 3 do 6 let je český podíl 78 % dětí devátý nejnižší v EU, kde je průměr 83 % (Graf 2 ). Zvýšení kapacit předškolních zařízení by přitom pro veřejné rozpočty znamenal čistý výnos – jedno dodatečné místo ve školce představuje cca 10 000 Kč ročně pro veřejné rozpočty a k tomu je třeba připočíst soukromé výnosy rodin s dětmi ve formě vyšších příjmů a snadnějšímu kloubení rodinného a pracovního života (Kalíšková, Münich a Pertold 2016).
4
