Page 10 - IDEA Studie 9 2015 Pracovni aktivita duchodcu

v oblasti daní, dávek nebo důchodového pojištění by mohly zvýšit čistý pracovní příjem důchodců a tím je ve větší míře motivovat k práci. 

 V této studii jsou institucionální pobídky starobních důchodců k práci kvantifikovány participačními daňovými sazbami. Participační daňové sazby, které neberou v úvahu podporu v nezaměstnanosti, ukazují, že institucionální pobídky starobních důchodců k práci nejsou vyšší než pobídky pro jednotlivce mezi 50 lety věku a důchodovým věkem (tzv. jednotlivci aktivního věku). To je důvod proč institucionální pobídky starobních důchodců k práci nemohou vyrovnat jejich zvýšenou motivaci opustit trh práce. V roce 2013 institucionální pobídky starobních důchodců k práci byly dokonce výrazně nižší než ty pro jednotlivce aktivního věku, jelikož pracující důchodci pobírající starobní důchod nemohli při přiznání daně z příjmu fyzických osob uplatnit slevu na poplatníka. 

 Mezinárodní srovnání ukazují, že je reálné zvýšit míru zaměstnanosti starobních důchodců o více než 20 procentních bodů. Zvýšení míry zaměstnanosti starobních důchodců přitom může být přínosné jak pro starobní důchodce samotné, tak pro celou společnost. Pracovní příjmy starobních důchodců totiž zvyšují jak rodinné rozpočty jejich domácností, tak příjmy veřejných rozpočtů v důsledku zvýšení výnosů z přímých daní, sociálního a zdravotního zabezpečení a jiných daní. Podle našich simulací by zvýšení míry zaměstnanosti o 10 procent ekonomicky neaktivních zdravých starobních důchodců mladších 70 let, způsobené výraznějším institucionálním pobídkám k práci, mohlo zvýšit příjmy státního rozpočtů o 0,3 % až 1,5 %. 
8