Page 18 - IDEA Studie 10 2017 Platy ucitelu

I D E A P R O V O L B Y 2 0 1 7 Nízké platy učitelů: hodně drahé šetření
III. Důsledky nízkých učitelských platů v širších souvislostech
10. Vzdělanost populace zásadním způsobem přispívá k dlouhodobému ekonomickému růstu a kvalitě života moderní společnosti.13 Kvalita vzdělávání se odvíjí především od kvality učitelů.14 A kvalita učitelů se výrazně odvíjí od atraktivity profese15, jak je vnímána zvnějšku či zevnitř, která spoluurčuje, kdo se na tuto profesi vysokoškolsky připravuje, kdo do profese po vysoké škole nastupuje, jak je kdo ochoten se profesně zlepšovat a kdo naopak z profese velmi záhy odchází. Atraktivita profese se proto do kvality učitelského sboru promítá ve velmi dlouhém období desítek let. Od ad-hoc zvýšení platů a krátkodobých politických slibů proto nelze výraznější zvýšení kvality učitelů a vzdělávání očekávat. V této studii se zabýváme pouze atraktivitou finanční. Tématem pro budoucí studie jsou (de)motivace nefinančního charakteru, jako jsou možnosti profesního růstu a pracovní podmínky potažmo zákonné a společenské postavení učitele v dynamicky se měnící společnosti.16
11.
Nízké platy učitelů snižují zájem o profesi z řad intelektuálně nadprůměrně disponovaných zájemců o studium na vysokých školách. Nízká úroveň učitelských platů, spolu s dalšími faktory, snižuje zájem o učitelskou profesi mezi lépe intelektuálně disponovanými jedinci. Graf 12 ukazuje na velmi nízký zájem o učitelskou profesi v řadách českých patnáctiletých žáků, který je navíc výrazně nižší v horní polovině žáků, poměřováno jejich matematickou gramotností. Pokračuje to nízkým zájmem studovat pedagogické a učitelské obory mezi absolventy středních škol a po jejich absolvování do učitelské profese nastupovat. Ačkoliv se tento fenomén v ČR systematicky nesleduje (byť potřebná data k dispozici vlády mají), existuje řada indicií, že je silný, a že volba směřující k učitelství je často volbou zbytkovou. Navíc jde o zájemce, jejichž průměrné studijní dispozice jsou relativně nízké.17 V této souvislosti je záhodno připomenout expanzi přístupu k VŠ vzdělání, která proběhla v posledních 20 letech. V jejím důsledku dnes studium na VŠ v době dosažení plnoletosti začíná kolem 45 % populačního ročníku, zatímco počátkem 90. let šlo pouze o cca 12 %. Učitelé ve věku 40+, kteří dnes podle Grafu 13 v ČR představují většinu, se tehdy rekrutovali z 10% intelektuální špičky. Poslední dekádu se ale většina současných zájemců rekrutuje až z oblasti intelektuálního průměru celé věkové skupiny a jejich intelektuální předpoklady jsou tedy výrazně nižší. Tento fenomén se týká výrazněji mužů, kteří mají v průměru platově lepší alternativy a navíc se od nich zpravidla více očekává, že příjmově zajistí rodinu. Podíl žen mezi učiteli na 1. stupni ZŠ dosahuje velmi vysokých 93 % (Graf 14 ).
13 Odhady scénářů vývoje v závislosti na úrovni vzdělání pro ČR založené na parametrizaci z mezinárodních studií obsahují studie Münich a kol. (2012 a 2013).
14 Přehled vědecké literatury mapující roli kvality učitele lze dohledat např. zde http://hanushek.stanford.edu/publications/ teacher-quality a http://www.eenee.de/eeneeHome/Economics-of-Education/References/2b.html
15 Kvalita učitelů je také utvářena dalšími faktory, jako je kvalita pedagogické a učitelské přípravy na vysokých školách, kvalita dalšího vzdělávání, a nebo kvalita řízení lidských zdrojů na jednotlivých školách. Avšak pozitivní příspěvek všech těchto faktorů je také podmíněn studijními dispozicemi, ochotou se učit a interní motivací dotyčných osob.
16 Podrobný přehled literatury poskytují Münich a Rivkin (2015). Zpráva z mezinárodního šetření TALIS (2013) uvádí, že „Většina učitelů v zemích zapojených do šetření TALIS 2013 si nemyslí, že by si společnost povolání učitele vážila (v průměru 69 %), přičemž v ČR jsou učitelé v tomto ohledu ještě skeptičtější (88 %). Mezi jednotlivými zeměmi však byly zaznamenány značné rozdíly.“
17 Strukturu uchazečů o pedagogické obory VŠ mapuje studie Scio (2013).
18