Page 20 - IDEA Studie 12 2019 Kvalita reditelu skol

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ ŘEDITELŮ ŠKOL: ČESKÉ ADMINISTRATIVNÍ INFERNO 2019
Dle dat z ministerstva školství, bylo ve školním roce 2017/18 v Česku 4 155 základních škol s 1. stupněm nebo s 1. a 2. stupněm základního vzdělání. V necelé polovině škol (42 %) je zapsáno méně než 100 žáků (Obrázek 12)20. To představuje relativně vysoký počet malých škol a s tím spojenou potřebu vysokého počtu ředitelů. Zároveň až 34 % základních škol v Česku nabízí pouze 1. stupeň základního vzdělání. Jedná se tedy o takzvané neplně organizované školy typické pro menší obce. Průměrně je na základních školách v Česku 223 žáků (údaj z národních statistik z roku 2017/18), s největším průměrným počtem žáků na školách v Praze (až 377) a nejmenším v Kraji Vysočina (167 žáků).
Decentralizace českého školství a s ní spojená vyšší autonomie a odpovědnost na straně školy dopadá tedy zejména na ředitele menších škol. Ze zákona musí učit více hodin než ředitelé větších škol a bez podpůrného personálu ve vedení školy na ně zároveň dopadá podobná tíha administrativní práce (Hřebecký, 2019). Ředitel se tak většinu času zabývá provozem školy a málo pak pedagogickým řízením, které by mělo být jednou z klíčových rolí ředitele. Souvislost mezi administrativní zátěží ředitele a velikostí školy (měřeného počtem zapsaných žáků na dané škole) ukazuje na základě dat TALIS Obrázek 13 .21 Česko, ve srovnání s Polskem a průměrem 20 evropských zemí, vykazuje v případě menších škol mírně klesající trend administrativní zátěže s počtem žáků ve škole. Administrativními úkony tak tráví ředitelé menších škol (se 120 a méně žáky) více než polovinu svého pracovního času (přibližně 57 %). Z toho vyplývá vysoká administrativní neefektivita (tedy procento času ředitele věnované administrativě na jednoho žáka školy) u malých škol v Česku v porovnání s ostatními zeměmi Evropy. Ani v Polsku, ani v případě průměru 20 evropských zemí totiž podobný klesající trend v případě menších škol přítomen není. Zároveň je možno konstatovat, že Česko vede v administrativní zátěži ředitelů v porovnání s 20 evropskými zeměmi u všech různě velkých škol, a to v rozmezí 5 až 10 procentuálních bodů pracovního času ředitele.
Toto jenom potvrzuje skutečnost (danou povinnou právní subjektivitou školy a kompetencemi ředitele uvedenými ve školském zákonu), že v Česku existuje určité fixní administrativní zatížení ředitelů škol bez ohledu na velikost školy, které ředitelům zabírá v průměru polovinu jejich pracovního času. S nárůstem počtu žáků ve škole zátěž ředitelů klesá, a to pravděpodobně díky možnosti sdílené části administrativy s dalšími pracovníky ve vedení školy a dalšími administrativními pracovníky (jako např. hospodář/ka školy), kteří v případě malých škol nejsou k dispozici. Ve školách s vysokým počtem žáků pak administrativní zátěž opět narůstá, a to jak v Česku, tak i v Polsku. Jde zřejmě o klasický případ ekonomického fenoménu nazývaného klesající úspory (náklady) z rozsahu. Znamená to, že výhody velmi malých místních škol jsou za současného nastavení v Česku vykoupeny menším podílem času, které jejich ředitelé mohou věnovat pedagogickému řízení škol.
20 Jde o 1 179 škol s méně než 50 žáky a dalších 580 škol do 100 žáků.
21 Abychom se vyhnuli možnému zkreslení výsledků kvůli přítomnosti outlierů na okrajích, stanovili jsme minimální hranici počtu žáků školy na 120 (5 českých škol ve vzorku) a maximální hranici na 700 (5 % českých škol ve vzorku).
18