Page 24 - IDEA Studie 12 2019 Kvalita reditelu skol

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ ŘEDITELŮ ŠKOL: ČESKÉ ADMINISTRATIVNÍ INFERNO 2019
S poklesem administrativní zátěže o 10 p. b. by tedy stoupl počet ředitelů, kteří by volili opět pozici ředitele o necelé 4 p. b. V situaci, kdy sledujeme nedostatečný zájem o pozici ředitele a zároveň počty odchodů ředitelů do důchodu převažující nad přílivem mladých kandidátů na ředitele, se tato asociace jeví o to významnější. O něco menší, ale stále statisticky významný, dopad administrativní zátěže byl zjištěn ohledně dotazu, zda ředitelé litují svého rozhodnutí do této funkce nastoupit.
Diskuse a závěr
Decentralizace českého školství a povinná právní subjektivita škol v posledních dvaceti letech výrazně zvýšila autonomii na straně místních aktérů, zejména škol a jejich vedení, kteří se najednou podílejí na odpovědnosti za školské a žákovské výsledky s národními a krajskými autoritami. Hlasy pro decentralizaci školství se opíraly hlavně o lepší vědomosti o místních podmínkách a vzdělávacích potřebách žáků na straně místních aktérů. Zároveň je však jasné, že samotné přenesení pravomoci nestačí. Pro úspěšnou decentralizaci vzdělávacího systému je nezbytnou součástí poskytnout obcím a ředitelům škol potřebnou odbornou a metodickou podporu na to, aby byli schopni tyto školy efektivně vést.
V Česku převzaly školy za posledních 15 let značné množství nových povinností a odpovědnosti. Dnes je ředitel školy odpovědný za všechny procesy ve škole, zejména za výběr, rozvoj a hodnocení učitelů, za kvalitu výuky, za využití finančních prostředků z rozpočtu i za provozní procesy ve škole. Zároveň je zodpovědný za dodržování legislativních předpisů a za výkon přenesené státní správy. Proto tráví přibližně 40 % svého pracovního času administrativními úkony a dalších 20 % úkony a schůzkami souvisejícími s vedením školy. V tomto měřítku si už dlouhodobě zajišťuje první místo mezi svými kolegy z ostatních evropských zemí. K pedagogickému vedení, které je vnímáno jako klíčové v roli ředitele, se tak dostává jen z 15 % svého času. Ředitelé sami tuto nesprávnou alokaci vnímají a považují nedostatek času pro pedagogické vedení jako jednu z největších překážek pro poskytování kvalitní výuky ve škole. Toto vyšší množství odpovědnosti a povinností ředitelů škol vytváří potřebu alokace vedení, a to jak uvnitř, tak i mezi školami, a zároveň odbourání nepotřebných, nadbytečných nebo duplicitních administrativních úkonů. Zde by bylo možné vzít si příklad z již úspěšného snižování administrativní zátěže ředitelů “Workload challenge“ ve Velké Británii.26
Kdo odpovídá nebo lépe řečeno kontroluje a poskytuje podporu pro kvalitu výuky ve škole? Jak poznamenal Hřebecký (2019), nadřízeným ředitele je ve většině případů neodborník, tedy starosta obce. V českém vzdělávacím systému tedy dlouhodobě absentují nebo nefungují mechanizmy odpovědnosti a systémová podpora ředitelů. Jak podotýká zpráva OECD (2018), klíčovou politickou a administrativní výzvou pro efektivní decentralizaci je promyšlené rozložení odpovědnosti mezi aktéry na různých stupních státní správy a jejich účinná vzájemná spolupráce. Zároveň na straně centrální autority leží úloha zvážit, zda mají místní a regionální aktéři dostatečnou kapacitu na to, aby tyto nové odpovědnosti dovedli nést. Tam, kde jsou kapacity na místní úrovni nedostačující (což je příklad malých obcí), je nezbytné podpořit spolupráci a sdílení zdrojů mezi blízkými místními aktéry, jako například společné poskytování specializovaných služeb nebo osnov; sdílení lidských zdrojů a zařízení; společný nákup materiálů nebo služeb; koordinace dopravy studentů atd. (OECD, 2018).
26 Detailnější informace o programu: https://www.gov.uk/government/publications/workload-challenge-for-schools-government-response 22