Page 8 - IDEA Studie 12 2019 Kvalita reditelu skol

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ ŘEDITELŮ ŠKOL: ČESKÉ ADMINISTRATIVNÍ INFERNO 2019
úrovni nebo na úrovni školy v organizačních, personálních, kurikulárních otázkách a v otázkách přerozdělování zdrojů (OECD, 2018a). Avšak zde je třeba podotknout, že většina rozhodnutí na úrovni školy se v Česku přijímá v souladu s rámcem stanoveným ministerstvem školství.
Tato neobvykle vysoká autonomie škol v Česku vytváří silný tlak na ředitele škol a zároveň na objem jejich práce a odpovědnost za vzdělávací výsledky na škole (Trojan a Svobodová, 2019). Tato studie si proto klade za cíl podrobněji analyzovat míru a charakter autonomie škol v Česku pomocí mezinárodního srovnání.5 Dále se pak zaměřuje na dopady decentralizace českého školství a povinné právní subjektivity na povinnosti ředitele a na odbornou připravenost ředitelů tuto novou roli zastávat. Náročnost role ředitele, která si vyžaduje nejenom pedagogické znalosti ale i manažerské schopnosti a kompetence k vedení lidí (leadership), má následně dopad na pokles zájmu o tuto pozici. Nedostatek uchazečů o pozici ředitele zároveň prohlubuje stárnutí populace ředitelů a nedostatečný vstup nových mladších kandidátů. S prohlubujícím se převisem poptávky je spojen velký počet malých škol v Česku, který si vyžaduje vysoký počet ředitelů. Tato fragmentace českého školství je pravděpodobně způsobena celkovou fragmentací státní správy na úrovni obcí, která je jednou z nejvyšších mezi zeměmi OECD (OECD, 2018a). Konec konců nejde tedy jenom o nedostatek ředitelů, ale i o kvalitu řízení škol kvůli nedostatečné možnosti výběru.
Tato studie se opírá o data z mezinárodního průzkumu TALIS (Teaching and Learning International Survey)6 z let 2013 a 20187. Jde o podrobné šetření učitelů, ředitelů a jejich vzdělávacího prostředí, které je zaměřeno na druhý stupeň základních škol. TALIS se především zabývá podmínkami výuky a vzdělávání.8 V roce 2018 bylo do šetření TALIS zapojeno 9 247 ředitelů ze 47 zemí, z toho 4 460 ředitelů z 23 evropských zemí včetně Česka. V TALIS 2013 bylo pak v rámci Česka zapojeno 219 a v roce 2018 220 ředitelů druhého stupně základních škol.
Formy a důsledky decentralizace vzdělávacích systémů
Decentralizace veřejného školství znamená, obecně řečeno, přesun pravomocí a odpovědnosti z centrální úrovně, tedy z ministerstva školství, na úroveň místní, tedy na obce. Tento přesun pravomocí může mít však mnoho forem a nemusí zasáhnout všechny oblasti rozhodování nýbrž jenom některé agendy. V Polsku došlo například podobně jako v Česku k decentralizaci školství, ale s tím rozdílem, že si polské ministerstvo školství některé pravomoci ponechalo, a to co se týče například kurikula a hodnocení vzdělávání.
Dopady decentralizace školství se ve světě zabývala řada studií. Hlavním teoretickým argumentem pro decentralizaci je, že místní vedení má lepší informace a rozumí lépe možnostem jejich školy a požadavkům, které jsou na školu kladeny s ohledem na heterogenní a případně i měnící se populaci žáků. Tyto poznatky jim umožňuji lépe alokovat zdroje,
5 Tato studie se sice zaměřuje na ředitele základních škol, je ale nutno zmínit, že jde o obecnější jev, který je přítomen v řízení všech typů škol.
6 Podrobněji o šetření TALIS na stránkách ČSI (https://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/TALIS), případně také na stránkách OECD (http://www.oecd.org/education/talis/).
7 První část dat ze šetření TALIS 2018 byla zveřejněna v červnu 2019. V této první části se však nenacházejí některé pro tuto studii důležité informace (např. data ohledně autonomie ředitelů škol, spokojenosti ředitelů). Pro účely studie bylo proto tyto informace čerpané ze šetření TALIS 2013.
8 Mezi hlavní témata šetření TALIS proto patří například vyučovací postupy učitelů, řízení školy, vzdělání a iniciační příprava učitelů, školní klima.
6