Page 15 - IDEA Studie 13 2017 Platy ucitelu II

I D E A P R O V O L B Y 2 0 1 7 Platy učitelů ve volebních programech: přehled a rozbor
V současnosti je primárním zdrojem učitelských platů státní rozpočet (SR) přerozdělovaný skrze kraje do jednotlivých škol formou účelově určených prostředků. Ve velmi zanedbatelném rozsahu na platy dobrovolně přispívají ze svých rozpočtů i další subjekty, jako jsou kraje a obce. Je třeba zmínit, že obce (jako zřizovatelé většiny základních a mateřských škol) a kraje (jako zřizovatelé většiny škol středních) dnes v rámci systému rozpočtového určení daní nemají dostatečný prostor, aby k prostředkům SR na učitelské platy samy nějak výrazněji přispívaly.
Prostředky EU se v posledních cca deseti letech do učitelských platů také promítaly, ale také jen ve velmi omezeném rozsahu a navíc cestou rozvojových programů škol a nikoliv z titulu běžné a opakující se pedagogické činnosti. Spoléhání se na prostředky EU pro spolufinancování učitelských platů do budoucna je navíc velmi nesystémové, protože prostředky EU jsou určeny na rozvojové účely a ne na běžné výdaje. Za druhé, probíhající finanční období EU, které za pár let skončí, bude pravděpodobně poslední, kdy ČR získala z EU tak vysokou částku a přitom byla čistým příjemcem. Lze se tedy domnívat, že politické strany, které slibují výrazně platy učitelů navýšit, toto hodlají zajistit navýšením prostředků státního rozpočtu.15
Shrnutí
V otázce jde o to, zda strany vidí zdroje potřebné na navýšení učitelských platů uvnitř současného vzdělávacího systému (rozpočet MŠMT) buď ve formě neefektivností a možných úspor. Strany zřejmě takové zdroje nevidí, protože žádný program tuto možnost ani nenaznačuje. V této souvislosti stojí za pozornost skutečnost, že problém velmi nízkých platů existuje i u ostatních pedagogických pracovníků a nepedagogických pracovníků regionálního školství a akcentují ho, byť velmi stručně, pouze TOP09, KSČM a SZ.
Komentář
Studie IDEA (2017) pomocí řady mezinárodně srovnatelných ukazatelů doložila, že nízké platy českých učitelů jsou přímým důsledkem nízkého objemu prostředků na ně určených, a že tedy nejde o důsledek specifických parametrů či nadstandardních neefektivností v českém vzdělávacím systému. Stále však existují způsoby, jak na učitelské platy vyšetřit dodatečné prostředky v rámci vzdělávacího systému. Například by mohlo jít o optimalizaci sítě škol (zavírání a spojování malých škol do větších celků), o zvýšení průměrného počtu žáků ve třídě (respektive na učitele), o snížení počtu hodin vzdělávací dotace na žáka, o zkrácení délky základní školy z devíti na osm let apod. Žádná strana však s touto formou získání prostředků na zvýšení učitelských platů ve volebním programu nepočítá.
15 V programu SPO, který v této studii jinak nemapujeme, najdeme náznak, že by zdrojem platů učitelů mohly být prostředky EU.
Otázka č. 5: Do jaké míry je vhodné a možné vyšších průměrných platů učitelů dosáhnout při zachování současného objemu veřejných prostředků cestou strukturálních úspor ve školství (např. zvýšením průměrné velikosti tříd, zvýšením průměrné velikosti škol, optimalizací sítě škol, snížením ostatních provozních či investičních nákladů)?
15