Page 14 - IDEA Studie 13 2017 Platy ucitelu II

I D E A P R O V O L B Y 2 0 1 7 Platy učitelů ve volebních programech: přehled a rozbor
Komentář
Jak bylo popsáno a zdůrazněno ve studii IDEA (2017), vazba mezi výší učitelských platů a kvalitou učitelů funguje především skrze atraktivnost profese. Platová atraktivita spoluurčuje, kdo se na tuto profesi připravuje, kdo do ní nastupuje, zůstává v ní, a kdo naopak velmi záhy z učitelské profese odchází. To se do celkové kvality učitelského sboru promítá velmi pozvolna ve velmi dlouhém období, a proto nelze čekat výraznější zvýšení kvality učitelů a vzdělávání nejen od krátkodobých, ale i střednědobých politických slibů a od ad-hoc zvyšování učitelských platů.
Zásadním problémem volebních slibů ve formě absolutní úrovně učitelských platů, které má být dosaženo (ODS, Realisté) nebo procentní míry zvýšení (Piráti) spočívá v tom, že nebere ohled na to, že průběžně rostou a dále porostou i platy ostatních zaměstnanců, vůči kterým je třeba platy učitelů poměřovat. To znamená, že realizace slibu může skončit podobně jako v posledním volebním období, tedy že učitelské platy sice porostou, ale budou pouze držet krok s růstem platů ostatních, což neuspokojivou relaci učitelských platů v zemi nezmění.
Přísliby vyjadřující úroveň platů v relativní podobě vůči průměrné nebo střední mzdě ostatních pracovníků nebo vysokoškolsky vzdělaných mají charakter dlouhodobosti. Věrohodnost společenského závazku by však výrazně posílilo například navázání průměrných učitelských platů na platovou úroveň vhodně definované srovnávací skupiny zaměstnanců. To však v programu žádné strany nenajdeme.
Nejenže by realizace většiny volebních slibů ve střednědobém výhledu příštího volebního období neznamenala zásadní zlepšení extrémně nízké úrovně učitelských platů, ale navíc, vzhledem k opakovanému nenaplňování vágně daných slibů v minulosti, aktuální volební sliby politických stran dostatečně věrohodně neslibují dlouhodobou finanční atraktivitu učitelské profese pro zájemce z řad mladých lidí.
Shrnutí
Ani jeden volební program se problematikou finančních zdrojů na zvýšení učitelských platů explicitně nezabývá. Pouze programy Pirátů a SZ zmiňují potřebu zvýšit výdaje na školství jako podíl na HDP, ale ani to neozřejmuje, do jaké míry se mají prostředky na vyšší platy ušetřit v jiných kapitolách SR či veřejných financí, jít na účet vyššího zdanění, a nebo vyššího deficitu SR.
Komentář
To, že si strany potřebnými zdroji na slibované zvýšení učitelských platů ve svých volebních programech hlavu nelámou, zvyšuje již tak nízkou věrohodnost slibů do budoucna.
Otázka č. 4: Má být dominantním zdrojem růstu učitelských platů státní rozpočet nebo se má zvýšit podíl dalších zdrojů a v tom případě jakých? (zdroje zřizovatelů: obcí, krajů a soukromých, zdroje EU, případně další).
14