Page 10 - IDEA Studie 2015 Publikacni vykonnost intl

V Grafu 1a, panel A (vlevo nahoře) formou sloupcových grafů prezentuje pro daný obor
počty článků dané země normalizované na populaci ČR v jednotlivých kvartilech
a v horním decilu podle AIS. Horní decil představuje články v nejprestižnější desetině
oborových časopisů. Aby celková výše grafu pro danou zemi odpovídala celkovému počtu
článků, články započítané do horního decilu nejsou započteny do zobrazovaného
1. kvartilu.

Publikační výkon ČR v oboru Chemistry, analytical byl ve sledovaném období 2010-2014
nejvyšší mezi dalšími 11 zeměmi zahrnutými do našeho srovnání. Těsně za ČR následují
Slovinsko a Švédsko. Pokud bychom normalizovali publikační výkon na HDP (viz.
Tabulka 1), byla by ČR v tomto oboru co do celkové produkce ještě výrazněji před
Švédskem. Srovnání se Slovinskem by se však téměř nezměnilo, protože normalizační
koeficienty ČR a Slovinska pro populaci i HDP jsou téměř totožné. Při normalizaci podle
HDP by se ČR přiblížila vyspělým západním zemím z našeho srovnání co do počtu článků
v časopisech s vůbec nejvyšším AIS.

Panel B (vlevo dole) prezentuje stejné počty jako Panel A, ale ve formě podílů na celkových
počtech článků za danou zemi. Umožňuje tak lépe nahlédnout, jak k celkovému
publikačnímu výkonu přispívají publikace v jednotlivých kvartilech AIS. Je například
zřejmé, že vysoký celkový publikační výkon ČR v analytické chemii, ve srovnání se
Švédskem, Finskem či Rakouskem, je dán vyšším podílem článků ve spodních dvou
kvartilech, podobně jako je tomu v ostatních postkomunistických zemích našeho srovnání.

Panel C (vpravo nahoře) ukazuje průměrný meziroční růst17 normalizovaného počtu článků
v období 2010-2014. Růst je uváděn zvlášť pro články z horní a spodní poloviny časopisů
daného oboru podle AIS (1. + 2. kvartil, respektive 3. + 4. kvartil, kde 1. kvartil zahrnuje i
1. decil). Je zřejmé, že celkový počet článků v horní polovině časopisů ve většině zemí rostl
o pouhých několik procent ročně, kromě Polska, kde byl růst výrazně vyšší (ale výchozí
základna Polska byla nízká). Ve spodní polovině časopisů naopak došlo k výraznému růstu
počtu článků v řadě zemí, Rakousku, Estonsku a Polsku, včetně ČR.18 V případě některých
oborů nejsou uvedeny růsty v případech, kdy je počet výsledků nízký a v některém z let
2010-2014 byl jejich počet nulový.

17 Průměrný meziroční růst byl spočítán jako průměr meziročních růstů v období 2010-2014.
18 Nakolik k celkovému růstu přispěl nárůst počtu časopisů nově zaregistrovaných do databáze WoS v období
2010-2014 a nakolik přispěl nárůst počtu článků v časopisech registrovaných již dříve naše analýza
nerozlišuje. Databáze WoS se typicky rozrůstá o časopisy spíše odspodu, tedy o méně renomované časopisy.
Přidávání časopisů do databáze WoS však posunuje hranice kvartilů a decilu dle AIS.

8