Page 5 - IDEA Studie 2015 Publikacni vykonnost intl

Charakter našeho srovnání

Většina mezinárodních bibliometrických srovnání je založena na snadno spočitatelných,
ale mnohdy zavádějících bibliometrických ukazatelích. Nevhodným, byť stále rozšířeným
ukazatelem publikační výkonnosti zemí, je např. prostý počet publikovaných článků
sečtený napříč obory s velmi odlišnou publikační praxí, především přirozenou publikační
frekvencí (tj. obvyklým počtem článků na autora a rok). Takové součty jsou ovlivněny
oborovou skladbou výzkumu, která se mezi zeměmi liší. V našem srovnání se proto striktně
držíme srovnání v rámci oborů, navíc oborů poměrně úzce definovaných.9 Vliv rozdílů
v publikační praxi je tím výrazně snížen, byť ne zcela eliminován.10

Ukazatele prostého počtu článků, byť srovnávané pouze v rámci oborů, zastírají
potenciálně obrovské rozdíly v kvalitě, významu a přínosech v nich publikovaných
vědeckých poznatků.11 Naším cílem je proto nabídnout srovnání založená na schopnosti
publikovat špičkový výzkum. Jako měřítko kvality publikací se často používá ukazatel
průměrné citovanosti článků. Typickým příkladem je relativní citační index oboru (RCIO).
RCIO poměřuje průměrnou citovanost článků dané země vydaných v určitém roce
v časopisech určitého oboru s průměrnou citovaností všech článků publikovaných v daném
roce v daném oboru na celém světě. Takto konstruovaný ukazatel však neumožňuje
nahlédnout, zda jeho například nízká hodnota plyne z absence vysoce citovaných prací
nebo z neobvykle vysokého počtu nízko citovaných článků v dané zemi (například díky
existenci národních časopisů zařazených do databáze WoS). Za určitou hodnotou RCIO
navíc může stát několik málo (pro daný obor netypických WoS) článků nebo naopak tisíce
WoS článků, což je také velmi zásadní informace pro řízení VaV. Konečně fakt, že
sledujeme články publikované v nedávných letech (do roku 2014), omezuje možnosti
sledování jejich citačního dopadu.

V našem srovnání se proto zaměřujeme na snadno interpretovatelný počet kvalitních
publikací. Sledujeme tedy nejen celkový publikační výkon daného oboru, ale také výkon
v časopisech, které vykazují obecně vysokou úroveň citovanosti, a tedy obecně vysokou

9 Využíváme oborové dělení WoS Categories, které rozlišuje celkem 173 oborů ve skupině Sciences a 55
oborů ve skupině Social Sciences.
10 Například teoretický výzkum vykazuje v rámci mnoha oborů výrazně nižší publikační frekvence na autora
než výzkum stejného oboru empiricky orientovaný, kde hlavní význam hrají výsledky měření.
11 Řada studií dokladuje, že výzkum publikovaný v relativně malé skupině špičkových časopisů má významně
větší typické dopady než výsledky publikované v časopisech ostatních. Viz např. Garfield (1996), Ioannidis
(2006), Meho (2007).

3