Václav Korbel

Studie 7 | 2020

V České republice doktorské studium úspěšně dokončí pouze zhruba polovina studentů. Studenti kromě nízkých stipendií pociťují nedostatečnou nefinanční podporu ze strany vysokých škol. Jedním ze způsobů, jak jejich výzkumnou práci a studium podpořit, jsou interní grantové soutěţe vysokých škol.

Studie

 

 
 

17. 9. 2020 Tisková zpráva k nové studii IDEA

Více: Personální politické konexe a veřejné zakázky

 
 

Vyhodnocení dopadu návrhů na zrušení superhrubé mzdy

Grafické znázornění vyhodnocení jednotlivých návrhů vč. návrhu z dílny IDEA si můžete stáhnout ZDE.

Autoři: Klára Kalíšková, Daniel Münich, Daniel Prokop, Michal Šoltés

26. 11. 2020


Říjnová nezaměstnanost v období covid-19

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat z října 2020 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

5. 11. 2020


Návrh reformy zdanění zaměstnanců: Jak ulevit nízkopříjmovým a pomoci spotřebě za polovinu veřejných výdajů

(analytická zpráva)

Analytická zpráva je ve formátu PDF ke stažení ZDE.

Autoři: Štěpán Jurajda, Klára Kalíšková, Daniel Prokop, Michal Šoltés

3. 11. 2020


Zářijová nezaměstnanost v období covid-19

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat ze září 2020 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

5. 10. 2020


Dopady zrušení superhrubé mzdy na daň z příjmů placenou zaměstnanci

Celý přehled ve formátu PDF si můžete stáhnout ZDE.

Autoři: Klára Kalíšková, Daniel Münich, Michal Šoltés

8. 9. 2020


Srpnová nezaměstnanost v období covid-19

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat ze srpna 2020 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

7. 9. 2020


Červencová nezaměstnanost v období covid-19

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat z července 2020 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

8. 8. 2020


Červnová nezaměstnanost v období covid-19

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat z června 2020 ve formátu PDF naleznete ZDE.

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

8. 7. 2020


Květnová nezaměstnanost v období covid-19

Grafické znázornění nárůstu nezaměstnanosti na základě dat z května 2020 ve formátu PDF naleznete ZDE

Autoři: Jakub Grossmann a Daniel Münich

6. 6. 2020

 
 

Život během pandemie – nová data o ekonomické situaci domácností

V současné době vzniklo několik ekonomických týmů, které mají před sebou nelehký úkol navrhnout vhodnou hospodářskou politiku pro období trvání pandemie a pro období zotavení po té, co skončí. Pro správné rozhodování je často klíčová dostupnost kvalitních dat. Výzkumníci CERGE-EI a IDEA anti-COVID-19 iniciativy (Michal Bauer, Julie Chytilová, Vojtěch Bartoš, Jana Cahlíková a Václav Korbel) se podílejí na na vzniku unikátního datového zdroje, který v dvoutýdenních intervalech poskytuje data o ekonomické situaci reprezentativního vzorku 2 500 domácností.

Projekt se jmenuje Život během pandemie a podílí se na něm výzkumné společnosti  PAQ Research, inciativa IDEA anti COVID-19 a data sbírá agentura NMS. Sbírají se data mimo jiné o následujícím: O kolik lidem snížel příjem? Jaké procento lidí přišlo o práci? O kolik hodin týdně méně pracují? Na kolik týdnů mají lidé úspory? Jakým způsobem omezují výdaje? Jak se dopady liší pro různé skupiny obyvatel? Atd.

Michal Bauer a Julie Chytilová doplňují: „Kolegové z PAQ research (pod vedením sociologa Daniela Prokopa) vznik panelu iniciovali a my s nimi nyní spolupracujeme na jeho rozšíření o ekonomické a psychologické dimenze dopadu pandemie. Užitečné shrnutí o charakteristikách panelu a informace o ekonomické situaci domácností z dat první vlny je možné najít zde (Ekonomické problémy domácností a distanční vzdělávání).“

„Doufáme, že by se z těchto dat mohl stát užitečný zdroj, který v reálném čase bude poskytovat detailní informace o ekonomické situaci a problémech českých domácností. Tato data by měla být dostupná pro ekonomy ze think-tanku IDEA ale i další vědce, kteří je mohou použít jako zdroj pro své studie a doporučení. Potenciální zájemci mohou kontaktovat Michala Bauera (This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.) nebo Daniela Prokopa (This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.)”

Cílem tohoto longitudinálního výzkumu je shromáždit data o tom, jak se vyvíjí chování Čechů během opatření proti šíření koronaviru a jak epidemie a související problémy dopadají na jejich život.

Všechny nejaktuálnější výstupy výzkumu naleznete na webové stránce https://zivotbehempandemie.cz, kde jsou informace aktualizovány přibližně jednou za 14 dní.

Zprávy z jednotlivých vln výzkumu

Ekonomické problémy domácností a distanční vzdělávání

Daniel Prokop, Lucie Hrubá, Michal Kunc
6. 4. 2020


Vývoj sociálních aktivit, obav a protektivního chování

Daniel Prokop, Lucie Hrubá, Michal Kunc
24. 4. 2020


Vzdělávání na dálku pohledem rodičů

Václav Korbel, Daniel Prokop
20. 5. 2020

 
 

Pro školství jsou výzvou žáci z periferie, nejvíc ztrácejí na západě Čech, iDNES.cz, Zpravodajství (30. 12. 2019). „Je to začarovaný kruh. Lidé tady v těchto regionech nechtějí zůstávat. Speciálně odcházejí ti, kteří mají vyšší vzdělání a nezakládají tam rodinu. Protože v těchto krajích vzdělanější lidé nejsou, mají špatné ekonomické výsledky. Do budoucna to znamená, že tyto kraje budou bohatnout pomaleji než zbytek republiky,“ říká ekonom Filip Pertold z institutu CERGE-EI.

Ekonomové: Investiční plán ve školství nepřináší nic nového, ČTK České noviny (17. 12. 2019). Münich dnes ČTK řekl, že částka 46 miliard korun pro školství za 30 let je jako kapka v moři. "Navíc ta částka 46 miliard se plánuje vyčerpat za prvních deset let do roku 2030, a ne za 30 let," uvedl.

Česko-německé srovnání vědců. Češi poráží Němce jen ve výzkumu ekonomie, Echo.cz (29. 11. 2019). „O špičkové úrovni základního ekonomického výzkumu na AV ČR dobře víme, nejen proto že za výsledkem stojí především náš Národohospodářský ústav AV ČR, ale i proto že máme odborný tým, který se dlouhodobě věnuje bibliometrickému hodnocení výzkumných pracovišť v ČR," říká Daniel Münich.

Česká společnost ekonomická udělila cenu Mladý ekonom roku, ČSE (28. 11. 2019). Mezi oceněnými mladými talenty jsou hned tři spolupracovníci IDEA Michal Šoltés, Vladimír Novák a Paulina Očkajová.

Česká ekonomika ani školství nejsou připraveny na budoucnost, Hospodářské noviny, příloha Kam kráčíš Česko (27. 11. 2019). S Danielem Münichem nejen o nahodilosti vzdělávací politiky. Článek převzaly servery socialnidialog.cz a ceskaskola.cz,

Kolik let práce teď čeká mladé Čechy. Projděte si nové porovnání EU, peníze.cz (25. 11. 2019). Ekonom Filip Pertold má však datům EUROSTATU několik výhrad. Upozorňuje například, že údaje Eurostatu se dramaticky liší od čísel Světové zdravotnické organizace.

Řízení škol v Česku je často neefektivní, ukázala studie, Lidovky.cz, ČTK (19. 11. 2019). Vyplývá to ze studie, kterou vypracoval Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. Vedení škol je podle studie i proto často neefektivní a nepřispívá moc ke zkvalitnění výuky. Problémy zhoršuje vysoká autonomie škol a velký počet menších školských zařízení v ČR.

ANO a lidovci plánují pomoct lidem s bydlením, aby měli více dětí, Hospodářské noviny (19. 11. 2019). Otázkou porodnosti se zabývala také vládní rada pro rovnost žen a mužů, které předsedá premiér Andrej Babiš (ANO). Na jejím říjnovém zasedání vystoupil ekonom z institutu CERGE-EI Filip Pertold, který uvedl, že v zemích s nízkou porodností o dítě pečuje hlavně žena a jsou to právě matky, které pak často nesouhlasí s partnerovým přáním mít více dětí.

Srovnání platů učitelů v EU: Mají si Češi na co stěžovat?, EuroZprávy.cz (16. 11. 2019). Daniel Münich je autorem studie Platy českých učitelů: nová naděje. Mírné zlepšení je podle něj především důsledkem celkového růstu platů, způsobeného příznivou ekonomickou situací. Článek vyšel také na serveru 24Zprávy.cz.

Pořád je co dohánět. Proč by učitelé měli brát přes 50 tisíc a proč se jen tak nedočkají, Respekt (11. 11. 2019). „Z posledního místa jsme se nijak zásadně neposunuli,“ prohlašuje k mezinárodním tabulkám učitelských platů jejich zřejmě největší tuzemský znalec, výkonný ředitel institutu IDEA a autor několika studií na toto téma, ekonom Daniel Münich.

Školství se musí dostat na úroveň vyspělých zemí, zní plán. To by ale učitelé měli už loni brát 53 tisíc, seznamzpravy.cz, (8. 11. 2019). Jak už ale vyšlo ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při akademickém pracovišti CERGE-EI, pokud by se Česko mělo vyrovnat vyspělým zemím Evropské unie, jakými jsou Finsko nebo Německo, museli by už loni učitelé brát minimálně 53 tisíc korun hrubého.

Penězi k chudobě. Českým ženám chybějí hlavně podpůrné služby, Respekt.cz (7. 11. 2019)

Učitelé bojují o peníze i o čest, Metro.cz (7. 11. 2019).

Ředitelé škol jsou na funkci špatně připraveni, Hospodářské noviny (7. 11. 2019). Na nedostatečnou přípravu ředitelů upozorňuje nová studie think-tanku IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Česko podle ní zaostává za evropským průměrem v podílu ředitelů, kteří byli připraveni na novou pozici už před nástupem do funkce. „Zároveň Česko vykazuje vysoký podíl ředitelů, kteří program nebo přípravný kurz neabsolvovali vůbec,“ píše se ve studii.

Učitelé v Česku stávkovali, zapojila se více než polovina škol, ČTK Domácí (6. 11. 2019), článek převzal server deník.cz

Zpatlaná stávka škol. Dobšík symbolizuje bídu učitelského stavu, Aktuálně.cz, komentáře (6. 11. 2019)

Stávka škol upozorňuje i na platový socialismus, Deník N (6. 11. 2019). Výzkumníci z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) došli ke zjištění, že i když učitelské platy rostou, jejich poměr k průměrné mzdě se loni pouze vrátil na úroveň před krizí. „Úroveň učitelských platů se sice v letech 2017– 2018 výrazně zvýšila, ale ve stejné době dynamicky rostly i platy všech vysokoškolsky vzdělaných v celém nepodnikatelském sektoru. Předstih růstu platů učitelů tak byl zanedbatelný,“ popisuje studie.

Stávka je tu. V čem mají školské odbory pravdu a co zpackaly, Hospodářské noviny, rubrika S rozběhem - Petr Honzejk (6. 11. 2019).

Stát dluží učitelům 500 miliard. Ale stávkují z jiného důvodu, seznamzpravy.cz (6. 11. 2019). Pokud by se Česko mělo vyrovnat vyspělým zemím Evropské unie, jakými jsou Finsko nebo Německo, museli by už loni učitelé brát minimálně 53 tisíc korun hrubého. Tak by se dostali na průměrnou úroveň platů vůči ostatním vysokoškolákům, dochází k tomu studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při akademickém pracovišti CERGE-EI.

Ředitele škol zavalily papíry, Vysoká míra autonomie přináší ředitelům a ředitelkám českých škol velké množství administrativy. Noví ředitelé nebývají na svou roli dostatečně připraveni a nemohou se ani těšit na příliš vysoký výdělek, Hospodářské noviny (5. 11. 2019). Nová studie think-tanku IDEA,která byla zveřejněna v pondělí,je založena především na mezinárodním projektu TALIS Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Projekt TALIS se v letech 2013 a 2018 zaměřil na pedagogy druhého stupně základních škol. V roce 2018 se do průzkumu zapojilo 9247 ředitelů a ředitelek ze 47 zemí, z Česka 220.

Učitelé by se měli "prát" za mnohem výraznější a dlouhodobé navyšování investic do vzdělávání, Roklen24 (4. 11. 2019). Výpočty think-tanku CERGE-EI ukazují, že vlivem zvyšujících se platů vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, mezd v soukromém sektoru a růstu ekonomiky je plánované přidávání především dorovnáním předchozích dluhů. Článek převzal server rodina.cz

V Česku vzniklo tisíc dětských skupin, EU je ale brzy přestane financovat, EURACTIV.cz (4. 11. 2019). „Díky fondům EU se financování dětských skupin v ČR rozjelo. Vznikla díky tomu spousta dětských skupin a podařilo se otevřít debatu o tom, že máme i jiný typ zařízení pro děti než klasické mateřské školy,“ řekla k financování Klára Kalíšková z Národohospodářské fakulty VŠE a výzkumnice think-tanku IDEA.

Rodinná politika a financování z evropských fondů byly hlavními tématy třetího letošního jednání Rady vlády pro rovnost žen a mužů, Vláda České republiky (1. 11. 2019). Situaci v ČR přiblížil Filip Pertold, který se rodinnou politikou výzkumně zabývá v institutu CERGE-EI. Podle jeho slov je v Česku dvakrát více chtěných, ale nenarozených druhých dětí, než je třetích a dalších dětí. Navíc matky stráví dvakrát více hodin domácími pracemi než otcové, a to i při podobném příjmu a odpracovaných hodinách v zaměstnání. Problematická je rovněž malá dostupnost částečných úvazků, v důsledku které péče o děti extrémně zatěžuje především matky. Mateřství tak pro ně často znamená kariérní stopku. O jednání Rady vlády pro rovnost žen a mužů informoval rovněž server Kurzy.cz (1. 11. 2019)

Nástup elektromobilů promění firemní flotily. Podniky mohou využít leasing i dotace, BusinessInfo.cz (31. 10. 2019).

Česko trápí nedostatek řemeslníků. Na malíře lidé čekají tři měsíce, Mýtus: mezi vyučenými je nejvíc nezaměstnaných, Jihlavský deník (1. 11. 2019).

Dětské skupiny se mají proměnit v jesle. Na péči o nejmenší bude příspívat stát i rodiče, Hospodářské noviny (30. 10. 2019). Také ekonom z institutu CERGE-EI Filip Pertold se obává,že peníze od státu a rodičů jeslím nebudou stačit. „Je otázka, kde se vezmou dodatečné prostředky,“ uvedl Pertold. Ministryně však namítá, že zdrojů bude více. Na provozu by se mohly finančně podílet i obce. Povinnost ale mít nebudou. Zároveň si jesle mohou zřizovat i firmy.

Jesle aneb vylité děti, zpět do vaničky, Hospodářské noviny, komentář Jana Štětky (30. 10. 2019). V Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI navíc spočítali, že každé jedno místo v předškolním zařízení může státu ročně vynést kolem 10 000 korun, o které je vyšší příjem z daní a odvodů pracujících rodičů než náklady na provoz. A to už erár zbystřil.

Evropa stárne. Lidé budou muset pracovat déle, Hospodářské noviny (25. 10. 2019). "Bohužel se zdá, že prolomení stropu přijde na poslední chvíli, než silnější ročníky narozené v 70. letech dosáhnou důchodového věku," říká Pertold.

Inflace je nízká. Tak proč nám přijde všechno čím dál dražší?, Hospodářské noviny, Jiná realita Julie Hrstkové (24. 10. 2019). V roce 2013 Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu spočítal,že v letech 1999–2010 stouply ceny důchodcům o sedm procentních bodů více než většině populace. Ještě hůř na tom byly domácnosti z nízkými příjmy, které čelily inflaci vyšší o desetinu. V další práci pak výzkumníci dospěli k tomu, že růst cen se výrazně liší i podle jednotlivých regionů: zjednodušeně řečeno, nejlépe je na tom vysokoškolák v Ústí nad Labem (ceny mu rostly nejpomaleji) a nejhůř důchodce v Praze.

Přidáme vám na auto, na byt, hlavně mějte co nejvíc dětí. Jenže podobné pobídky počty Čechů sotva zvýší, Deník N (22. 10. 2019). Podle nedávné studie think-thanku CERGE by zřízení jednoho místa ve školce přineslo České republice čistý zisk minimálně 10 tisíc korun. V době nulové nezaměstnanosti je tedy nasnadě otázka, proč se ještě loni třetina dětí, které slavily třetí narozeniny do konce roku, nedostala do školky. Rodičovství ale u nás obvykle dost mění nejen příležitosti k výdělku, ale zejména rozložení rolí mezi muži a ženami, a tak přináší další nechtěné důsledky.

Třetina rozpočtu půjde na důchody. Stát si povinnými výdaji zadělává na problémy, míní experti, seznamzpravy.cz (22. 10. 2019). "Mělo by nás spíše trápit, že jednoduše v budoucnu na důchody nebudeme mít peníze," reaguje Filip Pertold.

Boj proti bídě přinesl nobelovku, Lidové noviny a Lidovky.cz (15. 10. 2019). Ocenění dostali ekonomové fakticky za to, že experimentálně ověřovali účinnost používaných metod pomoci při vyhodnocování různých programů v Africe a v dalších rozvojových zemích. „Revoluční je na tom to, co ekonomie převzala z jiných věd a co oni pak dokázali na místě aplikovat. Tedy změřili dopady přijatých opatření a ukázali, jak se díky tomu měnily i konkrétní politiky v daných zemích. Vlastně ukázali, které intervence mají smysl a které ne,“ dovysvětluje Filip Pertold, výzkumný pracovník institutu CERGE-EI.

Změny v důchodech: Vznikne nultý pilíř, stejný pro všechny, peníze.cz (13. 10. 2019). „Chtěl bych zdůraznit, že je určitě dobré pracovat na zpřehlednění systému, ale je potřeba mít stále v hlavě, že to neřeší nedostatek peněz v systému. I když to přehodíme ze sociálního pojištění částečně na jiné daně, tak peníze na důchody budeme stále muset někde vzít,“ reagoval na představený plán Filip Pertold, analytik CERGE-EI.

Vláda nedrží kvalitu zákonů, měla by více poslouchat experty, FEEDIT.cz (11. 10. 2019). Ekonom Daniel Munich popsal konkrétní selhání během přípravy zákona o inkluzi ve školách. Ta podle něho byla mnohonásobně nákladnější, než se očekávalo, a provází ji velké papírování. Uvedl také, že ministerstva málo konzultují ty, kterých se navrhované zákony dotýkají, a dokonce nezačlení do svých návrhů přibližně 50 % připomínek odborné komise pro RIA. Doplnil také, že nekvalitní legislativa zvyšuje nedůvěru společnosti.

Perly týdne: Panika není strategie, podmínka další rally a my chceme zvážit Standu, Patria.cz (11. 10. 2019). Studie institutu CERGE-EI z roku 2018 podle portálu pak ukázala, že „předškolní docházka vyrovnává startovní pozice dětí při nástupu do školy, a proto největší pozitivní dopad předškolního vzdělávání pociťují právě děti ze znevýhodněného prostředí. Jenže právě děti z těchto rodin chodí do školky nejméně a stát se to marně snaží dohnat represí - nařízením povinné předškolní docházky“. Článek převzaly servery Kurzy.cz, financni-web.cz,

Ředitelky školek jedou za Babišem. Vydržíme dost, ale už je toho opravdu moc, říkají, Aktualne.cz (10. 10. 2019). Jak konstatuje studie institutu CERGE-EI z roku 2018, předškolní docházka vyrovnává startovní pozice dětí při nástupu do školy, a proto největší pozitivní dopad předškolního vzdělávání pociťují právě děti ze znevýhodněného prostředí. Jenže právě děti z těchto rodin chodí do školky nejméně a stát se to marně snaží dohnat represí - nařízením povinné předškolní docházky. Článek vyšel také na serveru Stalo se teď.

Socioložky apelují na českou vládu: Čas na slova je pryč, AV ČR (10. 10. 2019). Navazujícího diskusního panelu se zúčastnili zástupci a zástupkyně ministerstev, grantových agentur i výzkumných ústavů. Byl mezi nimi i místopředseda AV ČR Pavel Baran či ekonom Štěpán Jurajda, který mluvil o zkušenostech z Národohospodářského ústavu AV ČR. „Bohužel se nedaří ženy ve vědecké kariéře udržet. V manželském páru, kde mají oba ambice, je to nakonec žena, která ustoupí a věnuje se dětem.”

Sleva na manžela neplní svůj účel, soudí ministerstvo, Mladá fronta DNES (8. 10. 2019). „MPSV navrhuje dát slevě nějaké opodstatnění, které jí dnes chybí. Je to krok správným směrem, ale sleva by si zasloužila spíš zrušit, není to vhodná forma podpory pro rodiny,“ soudí Klára Kalíšková z IDEA.

Bohumil Kartous: Učení nemůže stát na tom, co zjistili moudří předkové, E15 (8. 10. 2019). Neexistuje ekonomicky rozvinutá země, která by nekladla důraz na vysoké školství. Loni byl na CERGE-EI Harry A. Patrinos, ekonom světové banky, s přednáškou o vývoji pracovních trhů v souvislosti se vzděláváním. Jedním z hlavních doporučení je investice do vysokého školství. To platí jak pro ty, kdo řídí systém, tak pro každého jednotlivce. Podle výše zmiňovaných predikcí budou lidé s vyšším vzděláním nejméně postiženi dopady změn, které nepřinese jen automatizace, ale pravděpodobně i výrazné ochladnutí těžce přehřáté globální ekonomiky.

Komentář Martina Čabana: Požáry v rodinné politice, E15 (4. 10.2 019). Cílem rodinné politiky má být prostředí vlídné vůči rodinám a postupné zvýšení porodnosti. Studie CERGE přitom cituje zahraniční zkušenosti, podle nichž „dostupné veřejné služby, které péči o dítě usnadňují, se ukazují být až dvakrát efektivnější ve zvýšení porodnosti než jiný typ podpory rodin“.

Starostové a radní si mohou polepšit o tisíce korun, Deník (4. 10. 2019). Podle loňské studie ekonomů z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) navýšení odměn skutečně dokáže do samosprávy přilákat vzdělané lidi: „Desetiprocentní zvýšení vede ke zvýšení manažerských a odborných profesí mezi zastupiteli o sedm procentních bodů.“

Sleva na manželku je v ohrožení. Kdo nepracuje, nezaslouží si kapesné, Peníze.cz (3. 10. 2019). „Zrušme či snižme daňovou slevu na manželku bez příjmu. Je to nástroj, který odsouvá ženy z trhu práce,“ řekla ekonomka Klára Kalíšková v předloňské debatě týdeníku Ekonom . „Tuto slevu je možné transformovat do jiné dávky. V případě péče o malé dítě do rodičovského příspěvku. V případě péče o seniora třeba do příspěvku na péči,“ dodal Robert Jahoda z Masarykovy univerzity.

Studie: Zvyšování minimální mzdy v Česku nedopadlo na zaměstnanost, ASO - Asociace samostatných odborů (2. 10. 2019). Postupné zvyšování minimální mzdy v letech 2013 až 2017 nemělo výrazný negativní vliv na zaměstnanost. Vyplývá to ze studie think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI. Ve zkoumaném období minimální mzda vzrostla o 37,5 procenta z 8000 na 11 tisíc korun. Z výsledků však podle autorů nelze vyvozovat, že by vliv na zaměstnanost nemělo ani navyšování minimální mzdy v budoucnu.

Atomová turistika poslanců - tentokrát do Ruska, Respekt (2. 10. 2019). Jednání s Evropskou komisí mají začít už před Vánoci. Úplně jinou představu než Havlíček má třeba Rakousko, kde všechny parlamentní strany před volbami avizovaly, že budou další investice do jádra ve svém okolí oponovat v Bruselu a že lze zajistit dost energie jinou cestou. To uvádějí i další studie, třeba nedávno vydaná globální ročenka atomového průmyslu WNISR nebo analýza českého think-tanku IDEA o možných cestách transformace české energetiky k bezemisní budoucnosti.

Unijní podpora demokracie zemí Východního partnerství je důležitá. Do budoucna se má zaměřit na justici, Euractiv.cz (2. 10. 2019). Podle studie IDEA jsou jinak aktivity EU na podporu demokracie a budování veřejné správy „obecně dobře zacílené“ podle potřeb jednotlivých zemí a vhodně doplňují programy dalších donorů. Vyžadují ale posílení koherence, vyjasnění priorit nebo zvýšení transparentnosti poskytované podpory.

Kateřina Cohnová: Požadujeme kvalitní vzdělávání? Pak musíme mezi učitele vítat i odborníky z praxe, Učitelské listy (2. 10. 2019). Zaručení kvality výuky tak netkví ve lpění na neúměrných formálních kvalifikacích a pojetí profesionalizace jako záruky kvality se jeví jako příliš problematické. „Výzkumné studie ze světa, u nás se totiž žádné takové studie nedělají, ukazují, že vztah mezi formální papírovou pedagogickou kvalifikací a skutečnou kvalitou práce učitele je statisticky velmi slabý až žádný,“ uvádí ekonom zaměřující se na vzdělávání Daniel Münich.

V CERGE-EI se diskutovala Inovační strategie a česká vědní politika, vedavyzkum.cz (28. 9. 2019)

Ročenka: Doba v penzi se prodlužuje, trvá v průměru 24,28 roku, ČTK České noviny (27. 9. 2019). Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli oficiálního důchodového věku. Přestat pracovat kvůli zdraví nemusí. Podle autorů studie představuje brzký odchod do penze pro společnost zbytečnou ztrátu - lidé mají ještě dost sil, mnoho zkušeností a ekonomický potenciál. Zatímco v západních zemích pracujících šedesátníků ubývá postupně, v Česku se počet propadá náhle s penzijní věkovou hranicí. Podíl mužů a žen s chronickými onemocněními je přitom v ČR a na Západě srovnatelný. Článek převzaly další servery jako Frekvence1.cz, Novinky.cz, iDNES.cz, Blesk.cz, ČT24.cz, iROZHLAS.cz, EURO.cz, Echo24.cz, Hospodářské noviny, i60.cz, Haló noviny, seznam.zpravy.cz,

Češi se od sebe vzdalují už od malička. Společná školka a škola mohou problémy vyřešit, Aktuálně.cz (26. 9. 2019). Daniel Münich, odborník na ekonomii trhu práce a vzdělávání z Centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI, doplňuje i další příčiny: nedostatek míst v kvalitních předškolních zařízeních i pro menší děti, neschopnost státu zajistit aspoň minimální kvalitu základních škol bez ohledu na lokalitu a bez ohledu na to, jaké děti do ní chodí, málo kvalitních učitelů na druhém stupni v sociálně vyloučených lokalitách, nemožnost dostat se z těchto míst do větších měst a kvalitnějších škol, kde nedochází ke koncentraci dětí se slabým sociálně-ekonomickým zázemím, či malá dostupnost zájmové činnosti pro tyto děti. Článek převzal server Česká škola,

Růst mezd ničí ekonomiku a další nesmysly, Hospodářské noviny, Jiná realita Julie Hrstkové (26. 9. 2019). V České republice vyšla v květnu studie think-tanku IDEA při CERGE-EI, která ukázala, že nárůst minimální mzdy v letech 2013, 2015, 2016 a 2017 neměl negativní dopad na zaměstnanost. „Nelze však dovozovat, že dopady dalších navyšování minimální mzdy budou mít dopad na zaměstnanost nadále zanedbatelný. Je proto žádoucí dopady podrobně a pravidelně měřit,“ dovozovali analytici.

Školy vstoupily do stávkové pohotovosti, Haló noviny (25. 9. 2019). Platy českých učitelů zůstávají navzdory jejich růstu v posledních letech ve srovnání s ostatními zaměstnanci i jinými ekonomicky vyspělými zeměmi světa nízké. Nerostou o moc rychleji než příjmy jiných vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců a neumožňují ani výraznější odměňování kvalitnějších a zkušenějších pracovníků, vyplývá to ze studie, kterou vypracoval Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI.

Špatné cesty k ušlechtilým cílům. Odbory to s naší hospodářskou politikou myslí zajisté dobře, ale jejich návrhy kýžené ovoce nepřinesou, Lidové noviny (25. 9. 2019). Z letošní studie institutu IDEA vyplynulo, že investice do vzdělávání mají až pohádkovou návratnost. Je tedy zjevné, že školství je u nás významně podfinancované, a uřezáváme si tak z budoucího růstu.

Učitel, mizerně placená profese, na niž těžko být hrdý, Hospodářské noviny, komentář Julie Hrstkové (25. 9. 2019).

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, odmítají nabízený růst platů, iDNES.cz Zpravodajství (24. 9. 2019). Podle vědců z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) se sice v letech 2017 a 2018 výrazně zvýšila úroveň učitelských platů, ve stejné době ale dynamicky rostly platy všech vysokoškoláků v nepodnikatelském sektoru. Pokud by byl průměrný měsíční učitelský výdělek v poměru k příjmům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v ČR loni srovnatelný s průměrem zemi EU, musel by podle vědců dosahovat zhruba 53 000 korun.

Studie: Platy učitelů jsou stále nízké a rovnostářské, ČTK České noviny (24. 9. 2019). Problém je podle analýzy IDEA i to, že jsou platy českých učitelů velmi rovnostářské. Rozdíl mezi nástupním platem, příjmem po 15 letech praxe a platem učitelů s nejvyšší kvalifikací patří v Česku k nejnižším mezi zeměmi OECD. Odměny pedagogů v ČR se pohybují od pěti do sedmi procent, zatímco u ostatních vysokoškoláků nebo administrativních pracovníků činí osm až 12 procent platu, uvedli vědci. Článek převzaly servery iHNED.cz, Týden.cz, EuroZprávy.cz, Frekvence1.cz, Metro.cz,

Češi bez uhlíku. Tři domácí lekce, jak odbourat klimatickou stopu a nestrádat při tom, Respekt (23. 9. 2019). Podle Milana Ščasného, spoluautora tři roky staré studie institutu IDEA o odbourávání zdejší uhlíkové stopy, je možné v Česku stáhnout emise skleníkových plynů nikoli o vládou avizovaných 40 procent, ale o 80 procent, a to i bez nových jaderných bloků. K podobným závěrům dospěly stejně zaměřené studie ekologických organizací, jako je Hnutí DUHA nebo Greenpeace.

Zpráva EU: ČR patří k zemím s nejnižší dostupností jeslí a školek, ČTK České noviny (23. 9. 2019). V Česku se podle studie IDEA podpora soustředí výrazně na daňové úlevy rodinám a služby jsou naopak podfinancované. Připadá na ně 18 procent výdajů na podporu rodin, což je nejnižší podíl ze zemí EU. Článek dále převzaly servery iDNES.cz, domaci.ihned.cz, Frekvence1, echo24.cz, tyden.cz, euractiv.cz, MoneyMag.cz,

Pouhým přejmenováním dětských skupin jesle nevzniknou, Haló noviny (23. 9. 2019). Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI před několika lety spočítal, že díky každému zřízenému místu ve školce či ve skupině by stát mohl ročně získat kolem 10 000 korun. Příjmy z daní a odvodů a uspořená částka na dávkách by byly vyšší než náklady na provoz.

Plán MPSV: Dětské skupiny změní jméno na jesle, platit je má stát, ČTK (22. 9. 2019). Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI před několika lety spočítal, že díky každému zřízenému místu ve školce či ve skupině by stát mohl ročně získat kolem 10.000 korun. Příjmy z daní a odvodů a uspořená částka na dávkách by byly vyšší než náklady na provoz. Čánek dále převzaly servery Seznam.zpravy.cz, Eurozpravy.cz a Blesk.cz

45 tisíc Kč. Vláda plní slib učitelům, Mladá Fronta DNES (20. 9. 2019). Podle analýzy, kterou k učitelským platům vydal v srpnu think-tank IDEA, vzrostly mezi lety 2016 a 2018 platy učitelů v průměru od 19,9 procenta. Vysokoškoláci zaměstnaní jinde ve státní správě si za stejné období polepšili o 18,5 procenta a v soukromém sektoru se mzdy vysokoškoláků zvýšily o 11 procent.

Požadujeme kvalitní vzdělávání? Pak musíme mezi učitele vítat i odborníky z praxe, PERPETUUM Vzdělávání bez hranic (19. 9. 2019). „Výzkumné studie ze světa, u nás se totiž žádné takové studie nedělají, ukazují, že vztah mezi formální papírovou pedagogickou kvalifikací a skutečnou kvalitou práce učitele je statisticky velmi slabý až žádný,“ uvádí ekonom zaměřující se na vzdělávání Daniel Münich.

Vědci děsí důchodce. Spočítali, jestli svoje peníze někdy uvidí, stars24.cz (17. 9. 2019). Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR vydal studii o příjmech seniorů. Vyplývá z ní, že pokud seniorka či senior s průměrným výdělkem odpracují rok navíc a přitom nepobírají důchod, vrátí se jim to až za 28 let.

Nástup elektromobility nebude ve všech zemích stejně rychlý, Respekt, Společnost. Fokus (15. 9. 2019). Ale ti lidé, kteří chtějí tu novou technologii vyzkoušet, ji už zkoušejí. Loni se v Česku prodalo jen asi 600 elektromobilů a podle průzkumu think tanku IDEA o koupi elektromobilu uvažuje jen 2,4 procenta Čechů, o hybridu pak necelých sedm procent. Kolik tedy myslíte, že v Česku těchto aut v příštím roce prodáte?

Platit z našich daní genderové neziskovky se vyplatí, Deník Referendum, Domov (12. 9. 2019). Pro nás všechny jsou podstatné jejich následky. Nízké platy v produktivním věku vedou k nízkým důchodům a větší zranitelnosti starší generace žen. Chudoba a násilí v rodinách, kde vyrůstají děti, mají tendenci se v dalších generacích opakovat. Vzniká tak řetězec sociální patologie. I taková „drobnost“ jako nedostatek školek a jeslí snižuje zaměstnanost matek malých dětí, a tak redukuje příjmy státu. Výzkumná studie think tanku IDEA uvádí konzervativní odhad, že zřízení jednoho místa ve školce přinese státu čistý zisk deset tisíc korun měsíčně.

Daruj korunu, získáš stokorunu na zakázce. Podpořit vládní strany v Česku se vyplácelo, ukázal výzkum, ČT24.cz (11. 9. 2019). Společnost, která zvýšila dary některé z vládních politických stran o deset procent oproti předchozímu roku, získala v následujícím roce v průměru zakázky v hodnotě o 0,5 % až 0,6 % vyšší. Přepočítáno na koruny to znamenalo, že každá navíc darovaná koruna byla spojena se zvýšením příjmů z veřejných zakázek o 100 korun, ukázal výzkum vědců z Národohospodářského ústavu Akademie věd.

Kolaps důchodového systému? Češi odchází do penze brzo, varuje Švejnar, Globe24.cz (7. 9. 2019)

Studie: Ředitelé škol nemají dost peněz na ohodnocení nadprůměrných učitelů, Radio Praha (6. 9. 2019)

Důchodový systém se rozpadne. Lidé odchází brzo, mají malé důchody, tvrdí Švejnar, EuroZprávy.cz (5. 9. 2019). Proč by se měla v České republice zvýšit věková hranice odchodu do důchodu? Jaká je udržitelnost současného důchodového systému a co dělat proto, aby naše ekonomika prosperovala? Na to odpověděl v interview ČT24 Jan Švejnar, ředitel centra IDEA Národohospodářského ústavu AV ČR a CGEG Kolumbijské univerzity New York.

Chytré Česko, Společný projekt serveru Aktuálně.cz, Hospodářských novin a Nadace České spořitelny zaměřený na vzdělávání (3. 9. 2019)

Pěkný nový školní rok, milí učitelé. Zas na vás budeme kašlat, Aktuálně.cz (3. 9. 2019). Expert na vzdělávání Daniel Münich v rozhovoru pro týdeník Ekonom připomněl, z jak hluboké platové propasti se učitelé škrábou pomalu nahoru. Přes všechno přidávání mají stále jen 115 procent průměrné mzdy, což je návrat teprve k úrovni předkrizového roku 2008.

Studentka TUL vytvořila alternativní oblečení pro české olympioniky, Naše Pojizeří (2. 9. 2019). Technická univerzita v Liberci má v současnosti 6000 studentů studujících na sedmi fakultách: strojní, textilní, přírodovědně-humanitní a pedagogické, na fakultě ekonomické, fakultě umění a architektury, fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a nejmladší fakultě zdravotnických studií. Vedle fakult vede také Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Podle studie Think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR je TUL pátá mezi organizacemi a firmami s nejcitovanějšími patenty v ČR, a řadí se tak za Zentivu nebo Škodu Auto. Mezi univerzitami je první.

Namažte školu špekem. Školství je zásadní problém celé České republiky, Lidové noviny, Názory (2. 9. 2019). Jak vyplývá ze studie think tanku IDEA při Akademii věd: „Pokud by měl být průměrný plat českých učitelů v poměru k platům vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v Česku v roce 2018 srovnatelný s průměrem zemí EU, musel by dosahovat úrovně zhruba 53 000 Kč.

Jak dohnat Ameriku. Evropané se snaží mírnit americkou a asijskou dominanci na poli technologických firem, Respekt, Fokus (2. 9. 2019). Jak vysvětluje Petr Pleticha, analytik tuzemského think tanku IDEA, který se na technologický byznys zaměřuje, je to možné i navzdory tomu, že v Evropě jsou kvalitní školy a spousta dobrých nápadů. Unie má sice přes půl miliardy obyvatel, ale jednotlivé země a jejich trhy se od sebe pořád dost podstatně liší. „Zákazníci ve Finsku a Portugalsku chtějí víceméně to samé, ale liší se od sebe zákony, pravidla a zvyklosti obou zemí. Mnohem víc než v rámci Spojených států nebo Číny,“ říká. Firmy tak mají omezený prostor k rozjezdu a mnohem složitější cestu za hranice své malé domovské země.

Učitel - ohrožený druh, Hospodářské noviny (30. 8. 2019). Česku chybí šest tisíc aktivních učitelů a situace se má zhoršit. Stát pedagogům stále jen slibuje zásadní zvýšení platů, některé kraje a města jim už nabízejí finanční bonusy. Jsou ale i jiné způsoby, jak pedagogy přilákat nebo si je udržet.

Matematika se možná učí hodně, ale nemyslím, že dobře, říká senátor Růžička, ČRO Plus, Interview Plus (30. 8. 2019). Michael ROZSYPAL, moderátor: Daniel Münich, ekonom, expert na vzdělávání z CERGE-EI a z think-tanku IDEA pro týdeník Ekonom řekl - po velmi dlouhé době se platy opravdu zvyšují a výhled do roku 2021 i nadále vypadá hodnověrně. Tak řekl byste, pane senátore, že po těch dlouhých letech, kdy se o zvyšování platů učitelů jenom mluvilo, se opravdu teď začalo něco dělat?

Studie: Zvyšování minimální mzdy v Česku nedopadlo na zaměstnanost, Novinky.cz (29. 8. 2019). „Je přirozené očekávat, že negativní dopady zvyšování minimální mzdy na zaměstnanost by v průběhu recese nebo stagnace ekonomiky byly větší. Zatím ale nemáme změřeno, o kolik by byly větší – to je třeba právě změřit, až recese nastane,“ uvedl na dotaz Novinek jeden z autorů studie Štěpán Jurajda.

Česko šetří na nepravém místě: na vzdělání, E15 Speciál (22. 8. 2019). „Nedávná analýza České spořitelny například spočítala, že Česko škudlením na platech učitelů od roku 1994 ušetřilo 500 miliard korun. Za pyšně vykazovaným nízkým zadlužením země je tak skryt obrovský vnitřní dluh vůči učitelské profesi a budoucnosti země. Během nedávných let ekonomické konjunktury se situace zlepšila, ale málo. Kroky k nápravě jsou rozpačité a výhled zůstává nejistý, jak byl,“ říká Daniel Münich.

Proč stát trestá matky?, Marie Claire, Téma (14. 8. 2019). „Česká rodinná politika podporuje pouze jeden model slaďování práce a rodiny, kdy je matka zhruba do tří až tří a půl roku věku dítěte doma a nepracuje, a pak dítě nastoupí do mateřské školy na osm a více hodin denně,“ vysvětluje Klára Kalíšková, ekonomka z Národohospodářské fakulty VŠE a institutu IDEA při CERGE-EI, která se věnuje rodinné politice. „Ne každý ale chce anebo může žít v tomto modelu,“ dodává.

Jak sladit práci a rodinu, Hospodářské noviny, Příloha (14. 8. 2019). „Stát vytváří různé prorodinné strategie, ale sám nedokáže realizovat to, co chce po firmách. Třeba podíl částečných úvazků ve státní správě je nižší než pět procent, což je podobné jako ve zpracovatelském průmyslu, kde to ale dává ekonomicky smysl. Státní správa jsou služby podobné bankovnictví, kde je ovšem podíl částečných úvazků asi 12 procent,“ říká Filip Pertold z institutu CERGE‑EI a think‑tanku IDEA. Článek převzal server Šance Dětem.

Myslete víc na sebe a na svoji penzi, vzkazují ženám finanční poradci, iDNES.cz (23. 7. 2019). Matky malých dětí po návratu na trh práce mají nižší mzdy než muži. Například studie CERGE-EI uvádí, že medián mezd matek s dítětem ve věku 6 až 9 let je o více jak třetinu nižší než u srovnatelných mužů,“ říká mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Barbara Hanousek Eckhardová.

Budoucnost rodiny v Česku, Ekonom (18. 7. 2019). S navýšením souhlasí ekonomka Klára Kalíšková z Národohospodářské fakulty VŠE, která se rodinné politice věnuje i v think‑tanku IDEA při CERGE‑EI: „Navýšení bylo jistě potřeba, rodičovský příspěvek se dlouho nevalorizoval. Ale je škoda, že se tak nedělo v rámci nějaké koncepční změny. Mohli jsme příspěvek navázat například na průměrnou mzdu, abychom se vyhnuli zase za nějaký čas podobné politické přetahované.“

Lidí na neschopence, na které přijde kontrola, by mohlo ubýt. Kontrolorů nepřibylo, Aktuálně.cz (16. 7. 2019). Na poklesu se podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu mohla podepsat kromě zavedení karenční doby také ekonomická krize.

Zásadní změna pro marody a firmy: Co bude od července jinak?, ČTK, Globe24.cz (29. 6. 2019). Na dopady karenční doby se zaměřila studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. Srovnávala údaje z let 2006 až 2010. Podle zjištění ubylo nemocných zaměstnanců i dní, kdy lidé kvůli nemoci chyběli v práci. Výsledky mohla ale ovlivnit hospodářská krize, kdy pracovníci z obavy ze ztráty zaměstnání nemuseli na nemocenskou chodit. Článek ČTK převzaly servery Blesk.cz, iROZHLAS.cz, Frekvence1.cz, SocialniDialog.cz, HradeckaDrbna.cz, EuroZpravy.cz, Echo24.cz, MoneyMag.cz, Zdravotnictvi a medicina,

Učitelé bez kvalifikace? Nouzovka, míní experti, Deník N (20. 6. 2019). Experti na vzdělávání se k novele staví zdrženlivě. Jde podle nich o ad hoc opatření, které neřeší systémové problémy českého školství. „Ten problém je o platech učitelů, o kariérním řádu, dalším vzdělávání, zvyšování atraktivnosti profese a snižování administrativy ve školství,“ vypočítává pro Deník N priority ekonom Daniel Münich z think tanku IDEA, který se tématu dlouhodobě věnuje.

Jsme schopni přijmout, co školství potřebuje?, Učitelské noviny (17. 6. 2019). Odpověď na tuto otázku přináší studie think -tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR s názvem Kvalita práce učitelů, vzdělanost, ekonomický růst a prosperita České republiky. Kdyby ji odpovědní vzali v potaz a zařídili se podle ní, třeba by z nás mohlo být druhé Finsko. Bohužel asi ne dřív než za 80 let.

IDEA: Co Česku přinese investice do vyšší kvality práce učitelů?, Pedagogicke.info (14. 6. 2019)

Elektromobilita v Česku roste oproti rozvinutějším státům pomalu. Nákup firmám usnadní operativní leasing, Autoperiskop.cz (13. 6. 2019). Podle studie IDEA mají největší vliv na rozhodování o koupi elektromobilu místo vozu se standardním pohonem pořizovací náklady. „Čeští zákazníci jsou nicméně ochotni si připlatit za zlepšení technických parametrů, například za zkrácení nezbytné doby nabíjení nebo ještě úspornější provoz vozidla,“ popisuje Blanka Javorová.

Užívání elektromobilů se rozšiřuje i ve Vatikánu, Proglas.cz (13. 6. 2019). Podle výzkumu Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu by Češi benzín za elektřinu vyměnili jen v případě větší finanční dostupnosti. Silným faktorem při rozhodování kupujících by byla možnost státní podpory, která v řadě států funguje. Česko o ní ale, podle informací institutu, zatím nevyužije.

Z českého učitele je ohrožený druh a vzácné zboží, Denik N (12. 6. 2019). Na srovnání dovedností starších a mladších učitelů se nedávno zaměřila studie think tanku IDEA. „Většina učitelů je starších. Je to hodně intelektuálně homogenní skupina oproti běžné populaci. Na vysoké školy šlo kolem roku 1989 deset procent lidí, pár procentních bodů vyhodili, zůstala tam intelektuální špička země a mezi nimi byli i učitelé. Dnes vysokou školu vyzkouší polovina lidí a na pedagogiku často nejdou ti nejlépe disponovaní,“ popisuje spoluautor studie, ekonom Daniel Münich.

Minimální mzda se zvýšila v celé Evropě i u nás. Unese česká ekonomika další růst?, Aktuálně.cz (12. 6. 2019). U nás se zatím zvyšování minimální mzdy od roku 2013 podle studie IDEA CERGE-EI pozitivně projevilo na vyšších příjmech zaměstnanců pracujících za státem dané minimum. Ovšem ekonomové, kteří se na studii podíleli, už nedokážou odhadnout, zda takto pozitivní bude i další plánované navyšování minimální mzdy.

Elektromobilita v Česku roste poněkud pomaleji, MotorMix.cz (12. 6. 2019). Podle studie IDEA mají největší vliv na rozhodování o koupi elektromobilu místo vozu se standardním pohonem pořizovací náklady. „Čeští zákazníci jsou nicméně ochotni si připlatit za zlepšení technických parametrů, například za zkrácení nezbytné doby nabíjení nebo ještě úspornější provoz vozidla,“ popisuje Blanka Javorová.

Co Česku přinese investice do vyšší kvality práce učitelů?, Učitelské listy (10. 6. 2019). Kvalitní předškolní, základní a vyšší školství je základním předpokladem budoucího ekonomického a společenského rozvoje země a kvality života v ní. Je tomu navzdory skutečnosti, že tato významná souvislost v každodennosti běžného života zaniká. Časový horizont příčin a následků se totiž ve školství a vzdělávání neměří na roky či pouhé měsíce, ale na dlouhá desetiletí.

Daniel Münich: Český vzdělávací systém neumí vytáhnout vzdělanostně nahoru žáky s podprůměrnám socio-ekonomickým zázemím, Pedagogicke.info (8. 6. 2019)

Iva Stuchlíková: Za chvíli se nebudeme ptát, jestli jsou učitelé kvalitní, ale budeme rádi, když se před tabuli někdo postaví, Českáškola.cz (8. 6. 2019)

Česko může dohnat výsledky finských školáků, muselo by ale víc investovat do kvality učitelů, ukázala studie, Hospodářské noviny (6. 6. 2019)

Vyšší investice do učitelů přiblíží ČR na úroveň Německa v r. 2100, ČTK (2. 6. 2019). V případě, že český stát bude výrazně investovat do učitelské práce, může se dostat díky vyšší vzdělanosti na úroveň HDP sousedního Německa v roce 2100. Pokud budou investice mírné, Česká republika bude za ním stále zaostávat. Vyplynulo to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI, kterou dnes zveřejnila Česká televize. Článek převzaly servery iDNES.cz, Globe24.cz, E15.cz, Echo.cz, Tyden.cz, Ournet.cz, Denik.cz, Lidovky.cz, EuroZprávy.cz, Ekonomický magazín,

Česko dožene úroveň Německa nejdřív až v roce 2100. Ale jen pokud navýší investice do školství, Byznys noviny (3. 6. 2019)

Pokud Česko výrazně investuje do učitelů, může dohnat Německo v roce 2100, Česká škola (3. 6. 2019)

Co uchazeč, to ředitel. Do vedení škol se lidé nehrnou, ministerstvo má adepty hledat, soudí Čižinský, ČT24 (2. 6. 2019)

Kdy se ČR dostane na úroveň Německa? Je nutné udělat jednu zásadní věc, Stalo se teď (2. 6. 2019).

MŠMT: Průměrný plat učitelů v prvním čtvrtletí 2019 byl 36.224 Kč, ČTK České noviny (31. 5. 2019).

Ranní restart 31. 5. 2019, W4T.cz Byznys, Finance, Ekonomika (31. 5. 2019). Kolega David Navrátil před několika dny citoval závěry studie think-tanku IDEA ohledně toho, jaký typ zaměstnance má největší šance, že bude pobírat minimáln í mzdu (žena, studentka nebo 60+, s nižším vzděláním atd.). Daná studie ovšem přinesla ještě jeden zajímavý a politicky docela dráždivý závěr: nárůsty minimální mzdy v letech 2013-2017 neměly žádný statisticky významný dopad na zaměstnanost (pokud se obecně nějaký dopad čeká, tak obvykle záporný).

Matky jsou v kariéře penalizovány, Právo (22. 5. 2019). Vysokoškolačky mají v současnosti ve svých 45 letech až o čtvrtinu (25 %) nižší hodinové výdělky než muži vysokoškoláci, zatímco bezdětné ženy mají podobné výdělky jako muži,“ uvádí Filip Pertold, vědecký pracovník CERGE-EI & IDEA.

Elektromobily jsou pro zámožné. 80 % se prodá v bohatých zemích, iDNES.cz (15. 5. 2019)

Budeme mít na důchod? Téma budoucnosti, které bychom měli řešit už dnes, Studenta.cz (14. 5. 2019). Podle studie think-tanku IDEA se dá očekávat, že průměrný muž narozený po roce 2008 odvede do systému trojnásobek toho, co mu bude vyplaceno na důchodech. Žena dvojnásobek.

Řidiči nemají kde dobíjet auta poháněná elektřinou. Stát nyní podpoří rozvoj plnicích stanic na vodík, Hospodářské noviny (13. 5. 2019). Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu zájem českých motoristů brzdí především vysoké ceny vozů s elektrickým pohonem. Většina elektromobilů dnes stojí zhruba dvojnásobek toho co vůz na benzin či naftu. Článek je k dispozici v elektronické podobě zde.

Růst minimální mzdy vyhazovy nepřinesl, Právo (6. 5. 2019). "Přišli jsme na to, že ve struktuře práce se neměnilo vůbec nic. Nedošlo ani na propuštění, ani na zkracování pracovního poměru. Můžete například tady jako podnikatel propustit nízkopříjmové a najmete lidi s vyšší kvalifikací, kteří jsou výkonnější. Ale na to jsme nepřišli," řekl Právu jeden z autorů studie Štěpán Jurajda.

Děti se rodí více tam, kde se matkám ulehčuje život, Deník N (6. 5. 2019). Co může česká vláda udělat pro to, aby se výdaje na tuto podporu zvýšily,a tím pádem vzrostla i porodnost? Podle ekonomů by například měla daňově zvýhodnit firmy nabízející zkrácené úvazky. Postupně jich sice kvůli vyhladovělému pracovnímu trhu přibývá, zvláště zpracovatelský průmysl se ale kvůli směnnému provozu
podle ekonoma akademického institutu CERGE-EI Filipa Pertolda bez státní dotace neobejde.

Český unikát: matky jsou dlouho doma s dětmi, některé až osm let, Mladá fronta DNES, iDNES (5. 5. 2019). „V okamžiku návratu na pracovní trh se ženy potom často potýkají se ztrátou velké části pracovního lidského kapitálu a pracovních návyků,“ konstatuje autorka studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Barbara Pertold-Gebicka.

Starat se a pracovat, Našerodina (5. 5. 2019). Vysokoškolačky mají v současné době ve svých 45 letech až o 25 procent nižší hodinové výdělky než muži vysokoškoláci, zatímco bezdětné ženy mají podobné výdělky i zaměstnanost jako muži,“ uvádí Filip Pertold, Ph.D., vědecký pracovník CERGE -EI & IDEA.

Zvyšování minimální mzdy k navýšení nezaměstnanosti nevedlo, upozorňují analytici z CERGE-EI, ecofin.cz (3. 5. 2019). „Naše odhady ukazují, že nárůsty v letech 2013, 2015, 2016 a 2017 neměly výraznější dopad na zaměstnanost. Zároveň měly pozitivní efekt na růst mezd,“ uvádí se v dokumentu. Jedinou výjimkou bylo podle ekonomů hned první navýšení o v roce 2013.

Prudký nárůst minimální mzdy neuškodil, další zvýšení už může být problém, Mladá fronta DNES, iDNES (2. 5. 2019). Podle Jurajdy samotné zvyšování minimální mzdy nevadí tolik jako nejistota, na čem se dohodne tripartita na svém jednání. „Předpověditelnost vývoje minimální mzdy je pro podnikatelské prostředí důležitější než její přesná úroveň,“ soudí výzkumník.

Vyšší minimální mzdu firmy zatím utáhnou. Ale až klesne ekonomika, nejméně výkonní zaměstnanci půjdou z kola ven, Deník N (30. 4. 2019). Ekonomický výzkum nijak nenasvědčuje tomu, že by minimální mzda jinde v EU či OECD nějak výrazně ovlivnila zaměstnanost, a stejný výsledek platí podle Jurajdy i pro Českou republiku.

Od ledna elektronické neschopenky, Květy (25. 4. 2019). Ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu v roce 2012 vyplynulo, že následně výrazně klesla nemocnost a ubylo zneužívání
nemocenské.

Matky jsou oproti otcům v kariéře stále penalizovány, Haló noviny (25. 4. 2019). Pokud matka se dvěma dětmi zůstane na šest až osm let doma, nemá šanci to již na trhu práce dohnat a otec si děti také neužije. Vysokoškolačky mají v současné době ve svých 45 letech až o 25 % nižší hodinové výdělky než muži vysokoškoláci, zatímco bezdětné ženy mají podobné výdělky i zaměstnanost jako muži,« uvedl Filip Pertold, vědecký pracovník CERGE-EI&IDEA.

Studie: Žáči v Česku věnují domácím úkolům méně času než jinde, ČTK České noviny (23. 4. 2019). "Domníváme se, že kvalitní učitel by měl být schopen sám posoudit vhodnost využívání domácích úkolů v místních podmínkách," uvedl jeden z autorů studie Daniel Münich. Článek převzaly servery Aktualne.cz, Tyden.cz, Blesk.cz, Ceskaskola.cz, Novinky.cz,

České děti mají nejkratší domácí úkoly na světě, Mladá fronta DNES (23. 4. 2019). Kolik času nad domácími úkoly v jednotlivých zemích děti tráví, porovnává nová studie think-tanku IDEA, kterou má MF DNES exkluzivně k dispozici. "Čeští učitelé prostě domácí úkoly moc často nedávají, a když už je zadají, tak nejsou časově moc náročné," říká Daniel Münich. Článek vyšel v elektronické podobě na iDNES 27. 4. 2019.

Mateřství za trest? Jde to i jinak, Denik (17. 4. 2019). "Česká rodinná politika odsouvá matky na druhou kariérní kole a otce na druhou rodičovskou kolej," říká Filip Pertold z IDEA při CERGE-EI.

Matky jsou oproti otcům v kariéře stále v nevýhodě, iHNED.cz, KarieraWeb.cz (15. 4. 2019). "Vysokoškolačky mají v současné době ve svých 45 letech až o 25 % nižší hodinové výdělky než muži vysokoškoláci, zatímco bezdětné ženy mají podobné výdělky i zaměstnanost jako muži,“ uvádí Filip Pertold, Ph.D., vědecký pracovník CERGE-EI & IDEA.

Jsou kluci hloupější? Ženy začínají být vzdělanější než muži. Co to působí., Respekt (14. 4. 2019). Při hledání odpovědi na otázku, proč stále více mladých Češek odchází studovat na vysoké školy, je třeba se ponořit do nižších pater vzdělávacího systému. Dívky častěji nastupují na střední školy s maturitou, zatímco v učebních oborech a průmyslovkách dominují spíše chlapci. „Chlapcům se tak uzavírá cesta k dalšímu vzdělání,“ říká Daniel Münich z ekonomického ústavu CERGE-EI a think tanku IDEA. Článek v on-line verzi je dostupný ZDE.

Průzkum: Rodičovství má na kariéru žen dopad, mužům v ní pomáhá, ČTK České noviny (12. 4. 2019). "Česká rodinná politika odsouvá matky na druhou kariérní kolej a otce na druhou rodičovskou kolej. Nedostatečná kapacita školek, dětských skupin a jeslí, odpočitatelné položky na nepracující manželku či manžela, vysoké zdanění částečných úvazků, rodičovský příspěvek nenavázaný na předchozí příjem - tento mix je smrtící pro kariéry matek a odrazuje otce od aktivního zapojení do výchovy," uvedl výzkumník Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR Filip Pertold. Článek převzaly servery Aktuálně.cz, E15.cz, Euro.cz, Lidovky.cz, Týden.cz, EuroZprávy.cz, Haló noviny, FEEDIT.CZ, iDNES.cz, Tojesenzace.cz,

Mít děti je "smrtící", Čechům se nevyplatí. Maminka Markéta: Čtyřikrát mě vyhodili od pohovoru, Blesk(12. 4. 2019). „Stát musí podporovat to, aby lidé pracovali. Ve skandinávských státech jsou schopni financovat všechny příspěvky právě i díky tomu, že motivují lidi pracovat,“ pokračuje dále Petrold. Za absurdní vidí i zrušení jeslí, které by mnohým rodičům vytrhly „trn z paty“.

Elektromobil pro každého? V Česku nejdříve do deseti let, problém je hlavně v ceně. Změnit to může oblíbená Škoda, Hospodářské noviny (12. 4. 2019). Právě cena elektromobilů je pro české řidiče největší problém. Vyplývá to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), která zkoumala názor tuzemských řidičů na auta na elektrický pohon. Většina ze tří tisíc respondentů studie, kteří si chtějí do tří let koupit auto, vnímá elektromobil pozitivněji než běžné vozidlo. Zároveň jim ale vadí, že by za něj museli zaplatit více peněz, než kolik stojí vozy se spalovacím motorem. Jeden z hlavních závěrů studie nepřekvapí: pokud nepůjde cena dolů, bude počet elektromobilů v Česku stoupat jen pomalu. Článek ve formátu PDF je ke stažení ZDE.

Budeme mít na důchod? Téma budoucnosti, které bychom měli řešit už dnes, Studenta (10. 4. 2019). Podle studie think-tanku IDEA se dá očekávat, že průměrný muž narozený po roce 2008 odvede do systému trojnásobek toho, co mu bude vyplaceno na důchodech. Žena dvojnásobek.

Smutný úděl českých žen. Zvýšení rodičovského příspěvku není jen věrolomný populismus. Echo (7. 4. 2019). „Pokud politici chtějí, aby bylo víc dětí, schválený zákon s tím neudělá nic,“ prohlásil například Ondřej Schneider z Karlovy univerzity a Daniel Münich z ústavu CERGE-EI předpověděl, že lidé s nízkými příjmy možná začnou přemýšlet, jestli nemít děti, středním a vyšším vrstvám to ale bude lhostejné. Čas dal znalcům za pravdu. Článek ve formátu PDF naleznete ZDE.

Živnostníkům v důchodu hrozí almužna. Odvody i spoření na stáří čekají změny?, Blesk Zprávy (5. 4. 2019). Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR před časem porovnával nástupní penzi zaměstnaného muže a živnostníka, kteří měli průměrný výdělek a stejně dlouho pracovali. Živnostník měl o 13 procent nižší důchod než zaměstnanec, odvedl přitom výrazně méně. Rozdíl by byl ještě vyšší, pokud by se peníze na penze solidárně nepřerozdělovaly, spočítali výzkumníci IDEA.

Elektromobily v Česku přibývají pomalu, důvodem je jejich vysoká cena, ČTK, Oenergetice.cz (4. 4. 2019). Zájem českých motoristů brzdí především vysoké ceny elektromobilů. Vyplývá to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). V prvním čtvrtletí letošního roku bylo v ČR zaregistrováno 132 elektromobilů a 1416 vozů s hybridně-elektrickým pohonem. Prodej nových osobních aut s konvenčním pohonem dosáhl 59.616 vozů. Článek dále převzaly servery Investičníweb.cz, iDNES.cz, Euro.cz, Echo.cz, E15.cz, Seznamzpravy.cz, Kurzy.cz, Tyden.cz, Ournet.cz, ekolist.cz, Investice.finance.cz

Duel: O rodičovské bude jasné do léta. Početí odkládat nemusíte, říká odbornice ANO na sociální politiku Maxová, Seznamzpravy.cz (4. 4. 2019). Analytik think-tanku IDEA Filip Pertold poukázal na svém Twitteru na příkladu Španělska, že hrát si s dávkami za děti, které se ještě nenarodily, může být nebezpečné.

Penzistky a penzisté, pozor! Velký plán s narovnáním důchodů!, Ahaonline.cz (25. 3. 2019). Na sdílení důchodů – konkrétně situaci, kdy se partneři rozvedou - se zaměřila také studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Její autoři zjistili, že pokud by novinka prošla, ženy kvůli rozpadu manželství by mohly mít v důchodu v průměru o 7,1 procenta peněz měsíčně méně, než kdyby žily s manželem. Rozvedení muži si naopak o 2,9 procenta přilepší, když se nemusí dělit s manželkou.

Vyšší rodičovský příspěvek? Tisíce rodin uvěřily slibům, teď jsou bez peněz a chystají demonstraci, DeníkN (22. 3. 2019). "Vytvářet situaci, v níž se budou rodiče muset rozhodovat, kdy počít dítě, případně budou protahovat poro, aby jejich dítě přišlo na svět až 1. ledna, je absurdní," říká Filip Pertold z IDEA při CERGE-EI.

Koalice neví, na koho myslet víc - zda na penzisty, nebo na děti. Zatím mají navrch ti starší, je jich víc a mohou volit, Hospodářské noviny (21. 3. 2019). Existují však studie, že pouhé zvýšení příspěvku na dítě porodnost příliš neovlivní. "Pokud chceme zvýšit porodnost, tak ne penězi, ale dalšími službami pro rodiče," uvedla Klára Kalíšková z institutu CERGE-EI , který se zaměřuje na zkoumání ekonomie a hospodářské politiky. Poukázala přitom na výsledek evropského průzkumu o porodnosti. Ten ukazuje, že pokud se rodiče rozhodují o druhém dítěti, jsou to často ženy, kdo je proti druhému potomkovi. "Častěji jsou v situaci, kdy péče o dítě padá na ně," připomněla.

Srovnání penzí žen a mužů? Důchodová komise bude o návrzích jednat v pátek, Eurozprávy, ČTK (21. 3. 2019). Za propast ve výdělcích může podle expertů i nastavení rodinné politiky a daní. Studie ukázaly, že čím déle matky zůstávají na rodičovské, tím méně pak v budoucnu vydělávají. Každý rok pobytu doma s dítětem sníží příjem o 1,1 procenta, zjistil před pár lety Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI). Spočítal také, že příjmy žen, které se starají o děti, jsou v průměru zdaněny mnohem víc než příjmy jejich manželů. Doporučili snížit jim odvody.

Bez miliard do dobíječek se v Česku trh s elektroauty nerozjede, Ekonom (21. 3. 2019). Rozsáhlý analytický článek o studii IDEA Elektromobi: nejdříve do vesmíru, do Česka až po slevě.

Síla koruny v Česku: Pro Pražana je Morava levná. Je na tom jako Němec v Praze, ukazuje unikátní mapa, Hospodářské noviny (20. 3. 2019). Podle studie IDEA při CERGE-EI čelily chudé domácnosti mezi lety 1999 a 2010 kumulovaně o 10 procentních bodů vyšší inflaci než ty průměrné. Rozdíl je výraznější, když je inflace v ekonomice vyšší, což se děje nyní. V současnosti je inflace 0,7 procentního bodu nad inflačním cílem centrální banky. Životní minimum, jehož částka se od roku 2012 nezměnila, je tak pro dnešního Pražana reálně nanejvýš existenčním minimem.

Analýza: Návrhy MPSV k dorovnání penzí žen můžou být proti Ústavě, ČTK - České noviny (16. 3. 2019). Podle výzkumníka Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI Filipa Pertolda za nízké ženské důchody může nastavení rodinné politiky. Česko má totiž ve srovnání s jinými zeměmi dlouhou rodičovskou, míst ve školkách je málo a daňové odpočty jsou na nepracující manželku či manžela. Ženy tak zůstávají doma s dětmi léta, pauzu v práci a navyšování výdělků už nedoženou. Článek otiskly také Haló noviny, Echo24.cz, Lidovky.cz, EuroZprávy.cz, Frekvence 1.

Proč firmy nenabízejí víc zkrácených úvazků? Může za to průmysl, vyšší náklady i nepružnost, Deník N (14. 3. 2019). „Zkrácené úvazky jsou pro firmy prostě drahé. Především jde o vysoké zdanění práce, zejména pokud jde o odvody,“ domnívá se ekonom CERGE‑EI Filip Pertold.

Studie: chlapci dostávají za stejný výkon horší známky než dívky, Šance dětem (11. 3. 2019). Článek převzatý ze serveru Lidovky odkazuje na studii Miroslavy Federičové Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků.

Je růst učitelských platů ohrožen? Státní rozpočet i vládní škrty tomu napovídají, EDUin (8. 3. 2019). "Výzkumníci z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR totiž vloni informovali, že ani současný růst nestačí na vývoj mezd v jiných oborech. Průměrný učitelský plat v Česku dosahoval na pouhých 56 procent průměrné mzdy VŠ vzdělaných v ČR, zatímco v ekonomicky nejvyspělejších zemích světa učitelé mají kolem 85 procent tohoto průměru."

Plán Schillerové zrušit platby za státní pojištěnce padá, Hospodářské noviny (5. 3. 2019). Například Klára Kalíšková z institutu CERGE-EI se před časem podílela na vzniku studie doparu zrušení superhrubé mzdy na zaměstnance a živnostníky. "Zrušit ji můžeme úplně stejně jednoduše jako jsme ji zaváděli," míní. Stačilo by podlení změnit patnáctiprocentní sazbu, která se dnes odvádí ze superhrubé mzdy, a zavést novou, vypočítávanou rovnou z hrubého příjmu.

Kluci dostávají dvojky s pochvalou. Chlapci ve škole lehce získávají pocit, že se nemusí snažit, varují odbornice na rovný přístup ve vzdělávání. I když mají stejné znalosti jako dívky, dostanou horší známku, Lidové noviny (5. 3. 2019). "Studie, kterou zveřejnil think tank IDEA při Národohospodářskémústavu Akademie věd ČR a CERGE-EI, ale upozorňuje, že je potřeba bavit se také o tom, jak škola přistupuje k chlapcům. Ti jsou totiž podle autorky studie Miroslavy Federičové znevýhodňováni při známkování. I když mají stejné znalosti jako dívky jedničkářky, častěji dostávají na vysvědčení z češtiny nebo matematiky dvojku. Do klasifikace totiž podle Federičové učitelé promítají i kritéria jako píle, pečlivost nebo také trpělivost. A v těch excelují dívky. Článek vyšel v elektronické podobě na serveru Lidovky 11. 3. 2019 pod názvem Diskriminace chlapců? Za stejné znalosti dostávají ve školách horší známky. Článek převzal také server Pedagogicke.info.

ČTK: Bez práce jsou nejvíc vyučení, mají omezené možnosti, EDUin (5. 3. 2019).

Schillerová trvá na zrušení zdravotních odvodů za děti či důchodce. Na reformu daní by doplatily statisíce drobných podnikatelů a zaměstnanců s nižšími příjmy, varují experti, iHNED.cz (4.3.2019). Článek vyšel v tištěných novinách pod názvem "Snížení daní se komplikuje". Klára Kalíšková, "Ve zdravotním systému bychom vytvořili stejný problém, který nás čeká v důchodovém systému, a to že se nám bude měnit poměr pracujících, kteří platí za důchodce."

Politickým reprezentantům: Jsme znepokojeni dlouhodobým stavem českého vzdělávacího systému, EDUin (3.3.2019). Článek cituje studii IDEA IDEA PRO VOLBY 2017. Nízké platy učitelů: hodně drahé šetření

Komedie plná šetření. Pro levnější stát se musí sáhnout do všech skupin státních zaměstnanců, EURO.cz (3. 3. 2019)

Skrytá síla známek. V testech jsou lepší, ale mají horší prospěch, Mladá fronta DNES (2. 3. 2019)

STUDIE: Známky mohou zkreslovat šanci na přijetí na střední školu, Liberecká drbna.cz (2. 3. 2019). Článek převzatý ze serveru ČTK o studii Miroslavy Federičové Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků

Nebezpečný mýtus řemesla se zlatým dnem: mezi vyučenými je nejvíc zaměstnanců, Aktuálně.cz Zprávy (1. 3. 2019). Vyšší nezaměstnanost mezi vyučenými souvisí podle Münicha s jejich nízkým vzděláním. "Když ten člověk má vyšší školu, maturitu nebo vysokou školu, tak klidně může dělat cokoli, může dělat mnoho profesí i na nižší úrovni…, zatímco vyučení těch příležitostí mají míň," vysvětlil.

STUDIE: Známky mohou zkreslovat šanci na přijetí na střední školu, Drbna.cz (1. 3. 2019). Článek převzatý ze serveru ČTK o studii Miroslavy Federičové Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků

Známky mohou podle studie zkreslovat šance na přijetí na střední školu, Novinky.cz (1. 3. 2019). Autoři studie připustili, že kromě známkování chování může být příčinou vyššího zastoupení dívek na gymnáziích i jejich větší svědomitost, vytrvalost a pečlivější příprava na zkoušky.

Mohou známky zkreslovat znalosti žáků?, Haló noviny (1. 3. 2019). "Bylo by vhodné posilovat povědomí o omezené vypovídající schopnosti známek na vysvědčení, protože známka na vysvědčení zohledňuje i sociálně-emoční schopnosti, přísnost známkování a subjektivní pohled učitele,"doporučili autoři analýzy.

Známky mohou zkreslovat šanci na přijetí na střední školu, Týden.cz (1. 3. 2019). Článek převzatý ze serveru ČTK o studii Miroslavy Federičové Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků

Studie: Známky mohou zkreslovat šanci na přijetí na střední školu, Blesk.cz Zprávy (1. 3. 2019). Článek převzatý ze serveru ČTK o studii Miroslavy Federičové Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků

Studie: Známky mohou zkreslovat šanci na přijetí na střední školu, Česká škola (1. 3. 2019). Článek převzatý ze serveru ČTK o studii Miroslavy Federičové Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků

Učitelé zvýhodňují dívky ve známkách, Lidové noviny (1. 3. 2019). "Dvojky z češtiny nebo matematiky odrazují žáky od podáná přihlášek na osmiletá gymnázia, přitom chlapci s horšími známkami na vysvědčení dosahují v mezinárodních srovnávacích testech stejných výsledků jako ve škole lépe ohodnocená děvčata," říká Miroslava Federičová.

Studie: Známky mohou zkreslovat šanci na přijetí na střední školu, ČTK České noviny (1. 3. 2019). Mirka Federičová: "Bylo by vhodné posilovat povědomí o omezené vypovídající schopnosti známek na vysvědčení, protože známka na vysvědčení zohledňuje i sociálně-emoční schopnosti, přísnost známkování a subjektivní pohled učitele".

Analytik: Bez práce jsou nejvíc vyučení, mají omezené možnosti, ČTK České noviny (27. 2. 2019), Daniel Münich "Když ten člověk má vyšší školu, maturitu nebo vysokou školu, tak klidně může dělat cokoli, může dělat mnoho profesí i na nižší úrovni..., zatímco vyučení těch příležitostí mají míň." Článek převzal server E15.

Vědci drží se svými výzkumy krok s průmyslovými giganty, Mladá fronta DNES, Liberecký kraj (26. 2. 2019). "Podle IDEA je citovanost patentků jeden z mála objektivních ukazatelů hodnoty pantetu. Studie zobrazuje organizace se sídlem na území České republiky a počítá žádosti o patent zaznamenané v databázi PATSTAT od přelomu tisíciletí."

Vzdělanost míří na východ, Lidové noviny, příloha Akademie, Škola Radky Kvačkové (26. 2. 2019). "Obecné pedoagogické vzdělání učitelů nemá na výsledky žáků tak pozitivní vliv, jak si mnozí myslí. Vyplývá to z mezinárodní studie, na kterou upozornil ekonom zabývající se vzděláváním Daniel Münich s odkazem na rozsáhlý průzkum, jehož výsledky přinesl Journal of Economic Surveys."

Češky jsou vzdělanější než muži, přesto vydělávají méně. Ženy kvůli dětem musí přerušit kariéru, Hospodářské noviny (20. 2. 2019). "Ženy vysokoškolačky jsou na trhu práce ve srovnání s muži víc zasažené mateřstvím," říká Pertold. Podle něj je to vidět třeba na tom, že vysokoškolsky vzdělané čtyřicátnice mají hodinovou mzdu zhruba o čtvrtinu nižší než jejich vrstevníci. Ve 26 letech je přitom srovnatelná.

Poklad v rýžových slupkách? Čeští vědci z nich umí vytěžit v průmyslu ceněný oxid křemičitý, Lidovky.cz (14. 2. 2019), "Patent na získání oxidu křemičitého z rýžových slupek není ale jediným, který vědci z liberecké univerzity mají, k nejznámějším patentům patří třeba výroba nanovláken. Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) se TUL umístila na pátém místě mezi českými organizacemi s nejcitovanějšími patenty a mezi univerzitami je na prvním místě."

Po zavedení karenční doby prudce ubylo nemocných. Firmy teď čekají opak, Novinky.cz (4. 2. 2019)

Mám ve třídě osm dětí, které potřebují speciální péči, a pět cizinců, říká učitelka. Inkluze na sídlištní základce, Rodicevitani.cz (29. 1. 2019), článek zmiňuje přednášku Stevena Rivkina v Praze (29. 1. 2019)

Matika není pro holky? Omyl!, Perpetuum - Vzdělávání bez hranic (24. 2. 2019), článek zmiňuje studii IDEA Co skrývají známky na vysvědčení?

Mají učitelé průměrně 39 tisíc, jak tvrdí ministerstvo? Data, ze kterých by to šlo spočítat, neexistují, iROZHLAS.cz (24. 1. 2019)

Firmy budou platit první tři dny nemoci, ale bojí se zhoršené pracovní morálky, Hospodářské noviny (23. 1. 2019)