Page 9 - IDEA Makro politika COVID-19 Duben2020 16
P. 9

MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA V ČASECH KORONAVIROVÉ EPIDEMIE IDEA 2020  během příštích dvou let pouze, pokud se R podaří snížit na zhruba 1,6. V tom případě bude během dvou let nakaženo přibližně 30 procent populace, tedy o polovinu méně než v případě, že R=3. To je výrazné snížení. Je diskutabilní a nad rámec tohoto článku, jakého snížení R lze dosáhnout omezením volného pohybu a jakého snížení lze dosáhnout alternativními metodami, např. chytrou karanténou. V každém případě je třeba, aby snížení R bylo dlouhodobé. Jinak se šíření epidemie pouze odloží \[1\]. Makroekonomie potkává epidemiologii Ekonomové ve svých problémech běžně hledají optimální chování v dynamických problémech. Nástroje k tomu používané se ukazují jako nesmírně užitečné i v rámci epidemiologických modelů. Základní myšlenka je jednoduchá. Epidemiologické modely ukazují, že společenská opatření typu karantény a zvýšeného společenského odstupu mohou výrazně zpomalit, byť zdaleka ne úplně zastavit šíření epidemie a snížit počet úmrtí. Tato opatření ovšem mají ekonomické a jiné náklady. Jak mají vlády o tomto dilematu uvažovat? Alvarez, Argente a Lippi \[2\] a Piquillem a Shi \[3\] formulují v rámci SIR modelu dynamický problém vlády, která se rozhoduje, jakou část populace uzavře v karanténě a znemožní ji pracovat. Obě studie se liší v řadě detailů, nicméně podstatu mají společnou. Problém něco za něco pro vládu představuje rozhodování mezi ekonomickými náklady karantény a náklady nedostatečně kontrolovaného šíření nákazy, které vede ke zvýšeným počtům úmrtí. Kvantitativní výsledky sice závisí na tom, jak je karanténa efektivní, ale obecně platí, že optimální je přísnější karanténa na počátku epidemie (na rozdíl od \[4\]) a její postupné uvolňování. Karanténa je v modelu vyhlášena především za účelem nepřetížení zdravotního systému a zploštění křivky počtu lidí vyžadujících lékařskou péči, a její efektivnost je tak nejvyšší v počátečním období, kdy počet nakažených rapidně přibývá. Tento závěr je v souladu s aplikovanými politikami a jejich odůvodněním v mnoha zemích. Celkové trvání karantény je ovšem v řádu měsíců až let. Piquillem a Shi \[3\], a také Berger, Herkenhoff, and Mongey \[5\], se zabývají i otázkou optimálního testování, které může zpomalit průběh epidemie, aniž by s sebou neslo vedlejší následky v podobě ekonomických nákladů. Ačkoliv jsou epidemiologické SIR modely užitečným prvním krokem k analýze pandemie, z ekonomického hlediska trpí jedním zásadním nedostatkem: šíření epidemie 7 


































































































   7   8   9   10   11