Page 11 - IDEA Studie 03 2019 Zatizeni domacimi ukoly

Výsledky Mezinárodní srovnání
V případě žáků 4. tříd se průměrná národní hodnota časové zátěže DÚ za všechny měřené předměty pohybuje ve velkém rozsahu od 4 minut v Nizozemí po 37 minut v Rusku, což je samozřejmě obrovský rozdíl.21 Průměrná časová zátěž DÚ v ČR na úrovni 13 minut patří k těm nižším. Méně času nad DÚ než v ČR tráví pouze žáci ve Skotsku, Anglii, Austrálii, Spojených státech a již zmíněném Nizozemí. Za pozornost stojí, že největší časovou zátěž vykazuje řada zemí bývalého sovětského bloku (Graf 1a ).
V 8. třídách vykazuje Česko nejnižší průměrné časové zatížení domácími úkoly.
V 8. třídách vykazuje ČR nejnižší průměrnou hodnotu časové zátěže DÚ ze všech zemí (Graf 1 a,b).22 Zatímco průměrný žák v ČR je zatížen DÚ pouze 9 minutami, v Salvadoru nebo Rusku je to kolem 30 minut. Obecně je patrné, že vysoká zátěž DÚ se hojně vyskytuje v postsovětských zemích. Ekonomicky vyspělejší země mají tendenci žáky DÚ zatěžovat méně DÚ.23 ČR patří do zhruba poloviny zemí, kde zátěž mezi 4. a 8. třídou klesá (Graf A2 ).24
Země s nízkou časovou zátěží DÚ zpravidla vykazují i její menší rozptyl napříč školami (Graf 1 a,b ). Je to do značné míry způsobeno velkým počtem škol, kde se DÚ nezadávají vůbec, nebo jen velmi málo. Existují však i země s vyšší časovou zátěží a menším rozptylem hodnot, ale u nich není vidět žádný systematický vztah. Podobně není systematický rozdíl ve velikostech rozptylů mezi 4. a 8. třídou. Za pozornost stojí, že rozmanitost v zatížení DÚ napříč školami v 8. třídách je v ČR spolu s Kyprem zdaleka nejmenší ve srovnání s ostatními zeměmi.
21 Průměrné hodnoty, o kterých hovoříme, je přesněji řečeno medián průměrných hodnot v rámci školy (viz. hodnoty zobrazené v krabicových grafech). Jelikož větší část variability pochází zevnitř školy, je tato hodnota blízko průměrné hodnotě za všechny žáky než mediánové hodnotě za všechny žáky. Z tohoto důvodu a snazší čitelnosti používáme v textu slovo průměrný, ačkoliv to není zcela přesné.
22 K zobrazení používáme takzvaný krabicový graf (box-plot), který ukazuje medián (prostřední hodnota) průměrů ve školách a míru variability mezi školami. Krabicový graf je složen z obdélníku, jehož střed je mediánová hodnota, horní okraj zobrazuje 75 percentil a dolní okraj 25 percentil. Dvě vzdálenější hodnoty zobrazené úsečkami horní a dolní strany pak zjednodušeně ukazují nejvyšší a nejnižší hodnoty pro školy v dané zemi při vypuštění extrému (u horní hranice se jedná o 75. percentil + 3/2 mezikvartilového rozpětí a u dolní o 25. percentil – 3/2 mezikvartilového rozpětí. Viz https://econpapers.repec.org/software/bocbocode/s439601.htm.
23 V datech TIMSS jsou údaje pouze za DÚ. Je tedy možné, že v některých zemích je čas DÚ substituován častější nebo náročnější přípravou na písemné práce, testy nebo zkoušení ve škole.
24 Jedním z důvodů může být, že ve 4. třídách jsou přírodní vědy někde vyučovány dohromady jako jeden předmět, kdežto v 8. třídách je u řady zemí testována zvlášť fyzika, chemie, biologie a zeměpis, ve kterých jsou DÚ v průměru zadávány méně často než v matematice. Pokud ale výsledky převedeme opět na porovnání matematiky a jednoho přírodovědného předmětu (průměr za všechny čtyři dohromady), výsledky zůstávají kvalitativně stejné.
9