Page 15 - IDEA Studie 05 2019 Dopady kvality prace ucitelu

Obrázek 1.5: Podíl patnáctiletých žáků, kteří mají v úmyslu vystudovat vysokou školu a chtějí být ve 30 letech učitelem na základní či střední škole (v %) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Podíl žáků pod nad mediánem matematické gramotnosti Zdroj: Vlastní výpočty na základě PISA 2006 7,1 % 4,1 % Obrázek 1.6: Podíl uchazečů o studium na vysoké škole podle zaměření Ačkoliv se fenomény zájmu o pedagogické a učitelské obory na vysokých školách v ČR průběžně uchazečem nejpreferovanější fakulty v deseti skupinách (decilech) výsledku systematicky nesledují, což je mimochodem další indicie nízkého veřejného zájmu veřejnosti v testu obecných studijních předpokladů – OSP (ak. rok 2017/18) a vlád o danou problematiku, o nízkém zájmu existují nepřímé a fragmentované indicie. Nízký zájem o učitelskou profesi se promítá do nižší úrovně obecných studijních předpokladů uchazečů 40 podávajících přihlášku na pedagogické fakulty a učitelské obory vysokých škol. Bohužel to dokumentují jen kusé a nedokonalé statistické indicie na základě nenáhodných vzorků dat agentury Scio. Obrázek 1.6 ukazuje, že v rámci účastníků příjímacích testů Scio podíl zájemců 30 20 15 10 5 35 o studium na pedagogických a sportovních fakultách s rostoucím výsledkem v testu obecných stu2d5ijních předpokladů klesá, zatímco v případě zájemců o studium práva zájem roste. pedagogika, učitelství a sociální péče 0 1. decil 2.decil 3. decil nejnižší úroveň OSP Zdroj: Vlastní výpočty na základě SCIO 4. decil 5. decil Decily 6. decil 7. decil 8. decil 9. decil 10. decil (n = 918) 13 právní vědy a nauky (n = 3 152) nejvyšší úroveň OSP % podíl uchazečů v decilu Podíl patnáctiletých žáků v % Lucembursko Finsko Irsko Řecko Německo Slovinsko Belgie Nizozemsko Francie Velká Británie Švédsko Rumunsko Rakousko Švýcarsko Dánsko Španělsko Maďarsko Česká republika Itálie Bulharsko Norsko Slovensko Portugalsko Litva Lotyšsko Estonsko Polsko