Page 16 - IDEA Studie 05 2019 Dopady kvality prace ucitelu

Podíl žáků pod nad mediánem matematické gramotnosti Zdroj: Vlastní výpočty na základě PISA 2006 Obrázek 1.6: Podíl uchazečů o studium na vysoké škole podle zaměření uchazečem nejpreferovanější fakulty v deseti skupinách (decilech) výsledku v testu obecných studijních předpokladů – OSP (ak. rok 2017/18) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1. decil 2.decil 3. decil 4. decil 5. decil Decily 6. decil 7. decil 8. decil 9. decil 10. decil právní vědy a nauky (n = 3 152) pedagogika, učitelství a sociální péče (n = 918) nejnižší úroveň OSP Zdroj: Vlastní výpočty na základě SCIO nejvyšší úroveň OSP S ohledem na výše uvedené skutečnosti je hlavním účelem této studie ozřejmit význam kvality práce učitelů jako fenoménu, jehož obtížná definovatelnost a měřitelnost je zřejmě jednou z příčin dlouhodobého podceňování jeho významu širší českou společností. S cílem lépe ozřejmit význam kvality práce učitelů simulujeme dopady alternativních scénářů budoucího vývoje kvality práce učitelů na vzdělanostní výsledky českých žáků a následně i na dlouhodobý ekonomický růst ČR. Protože podobné analýzy v ČR dosud neexistují, vycházíme v simulacích z parametrů zjištěných studiemi zahraničními. Uvažujeme řadu hypotetických scénářů budoucího vývoje kvality práce učitelů, které odrážejí možné přístupy státu ke zvyšování kvality vzdělávání. Simulujeme variantu autonomního vývoje, stagnace a několik variant zlepšování. Dosažené vzdělávací výsledky žáků z těchto scénářů následně promítáme do odhadů dlouhodobého ekonomického růstu ČR, konkrétně růstu HDP. V tomto metodologicky vycházíme jak ze zahraničních studií (Hanushek, 2011), tak z předchozích studií IDEA (2012 a 2013). Naše simulace odhalují, že i realistické scénáře postupného zvyšování kvality práce učitelů v ČR mohou přinést výrazné zlepšení vzdělanostních výsledků českých patnáctiletých žáků v mezinárodních srovnáních, a to již v horizontu jedné dekády. Toto zlepšení by stačilo k návratu průměrných PISA skóre testů českých patnáctiletých na úroveň roku 2003, odkdy se v ČR datuje dlouhodobý pokles. Na druhé straně by to zdaleka ještě nestačilo k dosažení aktuální vzdělanostní úrovně mladých patnáctiletých ve Finsku. Poměrně rychlý nárůst vzdělanosti patnáctiletých v ČR by se posléze promítal do vyššího růstu české ekonomiky. Ale výraznější dopad by bylo možno zaznamenat až po zhruba třiceti letech, kdy by lépe vzdělaní již pracovali. V takto dlouhém, a ještě delším časovém horizontu, jsou již ekonomické přínosy vyšší kvality práce učitelů obrovské. Potenciální navýšení představují desítky až stovky procent ročního HDP dosaženého v případě stagnace nebo dále klesající kvality práce učitelů. Velmi vysoké příspěvky 14 % podíl uchazečů v decilu