Page 18 - IDEA Studie 05 2019 Dopady kvality prace ucitelu

Hodnota přidaná vzděláním Empirické studie pracující s konceptem hodnoty přidané vzděláním zatím pochází hlavně USA.5 Tam totiž mají k dispozici data obsahující nejen informace o vývoji výsledků každého žáka v delším časovém období, ale i další údaje, které umožňují identifikovat přiřazení jednotlivých žáků k učitelům, což je nezbytné pro očištění výsledku o potenciální vliv výběru a nenáhodného přiřazování žáků k učitelům, do tříd a do škol.6 Modely hodnoty přidané vzděláním, tedy zlepšení žáků, kvantifikují efekt učitele7 jako kvalitu práce učitele (KPU). Samotný odhad KPU vychází z normovaných test-skóre žáků.8 V důsledku toho, je rozdíl mezi test-skóre na začátku a na konci školního roku vyjádřen v jednotkách směrodatné odchylky test-skóre žáků na začátku školního roku. Ten se pak vhodnými statistickými metodami očistí o vliv dalších faktorů, které ovlivňují výsledky žáků. To, co zůstane, je pak ta část změny test-skóre žáka, kterou můžeme přisoudit kvalitě výuky jeho učitele a ta je také vyjádřena v násobcích směrodatné odchylky test-skóre žáků na začátku školního roku. Odhadnutá hodnota KPU pro každého jednotlivého učitele potom vyjadřuje, o kolik se v průměru změní test-skóre žáka v určitém předmětu během školního roku, pokud ho učí učitel s danou KPU.9 Rozdělení KPU v populaci učitelů spoluurčují faktory, které působí v dlouhém časovém horizontu. Mezi hlavní faktory patří dispozice uchazečů o studium učitelských a pedagogických oborů, kvalita, resp. relevance tohoto studia, sebe-výběr absolventů do učitelské profese, jejich (ne) setrvání v profesi, kvalita profesního rozvoje učitelů ve školách včetně jejich dalšího vzdělávání, a samozřejmě jimi podávaný pedagogický výkon. Relativní příspěvky jednotlivých faktorů k celkovému KPU každého jednoho učitele věrohodně identifikovat nelze, podobně jako nelze měřit kvalitu učitelů samotnou. Kvalitu práce učitelů určuje zájem o učitelskou profesi, její volba, kdo v profesi zůstává a další vzděláváná učitelů. 5 Viz Rockoff 2004, Nye a kol. 2004, Kane a Staiger 2008, Hanushek a Rivkin 2010. Více viz Příloha III. 6 Pokud není zohledněna selekce žáků, model nezohledňuje skutečnost, že například školy v „lepších čtvrtích“ mají nadprůměrně nadané žáky. Podobně může být problém se selekcí žáků do tříd uvnitř škol. Například nadprůměrný učitel přirazený do lepší třídy může vytvořit vyšší přidanou hodnotu, než když učí ve slabší třídě. Jelikož jde o stejného učitele, rozdíl ve výsledném test-skóre tříd pak neodráží různou kvalitu učitele, ale nenáhodnou selekci žáků. 7 Angl. tzv. teacher’s fixed efect. 8 Od test-skóre každého žáka se odečte průměrné test skóre a rozdíl se předělí směrodatnou odchylkou daného vzorku, což mimo jiné umožní srovnatelnost výsledků v testech bodovaných na různých škálách. 9 V populaci všech učitelů se pak bude KPU řídit normálním rozdělením s nulovým průměrem (což je důsledek standardizace výchozích test-skóre, které jsou v populaci všech žáků taky normálně rozdělené) a směrodatnou odchylkou menší než jedna, což je důsledkem toho, že jde jenom o část změny test-skóre (vyjádřené v jednotkách směrodatné odchylky počátečních test-skóre) která je výsledkem práce konkrétního učitele. Směrodatná odchylka tak představuje parametr, který jednoznačně určuje tvar rozdělení KPU v populaci všech učitelů. 16