Page 21 - IDEA Studie 05 2019 Dopady kvality prace ucitelu

Panel A znázorňuje statistické rozdělení čtenářských test-skóre českých žáků v šetření PISA 2015. Pokud bychom vybrali průměrného žáka a k němu přiřadili učitele, který se v rámci rozdělení KPU nachází například na úrovni 84. percentilu, ke konci školního roku by se tento žák díky vyšší kvalitě výuky přesunul nad průměr ostatních žáků. Panely B a C ilustrují situaci, kdy jsou rozdíly v KPU nižší – v tom případě se žák posune pouze na úroveň 58. percentilu původního rozdělení test-skóre. Panely D a E ilustrují alternativní situaci vysokých rozdílů v KPU mezi učiteli, kde je dopad působení učitele z úrovně 84. percentilu KPU na výsledky žáka výraznější – žák se v průběhu školního roku posune z průměru na 66. percentil původního rozdělení. Stejný princip funguje zrcadlově ve spodní části rozdělení KPU – přidaná hodnota výuky podprůměrného učitele na relativní pořadí žáka je zde negativní a relativní test-skóre žáka vůči ostatním žákům je ke konci školního roku nižší. S rostoucími rozdíly v KPU se přirozeně zvyšují rozdíly v přidané hodnotě vzděláním a tedy rozdíly v úrovni žáky dosahované vzdělanosti. S rostoucími rozdíly v kvalitě práce mezi učiteli se přirozeně zvyšují rozdíly v kvalitě poskytovaného vzdělání žákům. Rozdělení KPU mezi českými učiteli odvozujeme na základě odhadů zahraničních studií, jak je shrnuje Tabulka 2.1 11 autorů Hanushek a Rivkin (2010), protože české odhady nejenže nejsou k dispozici, ale zatím nejsou k dispozici ani data, která by takové odhady umožňovala udělat. Studie založené na datech z USA zjistily směrodatnou odchylku KPU v rozsahu cca 0,10 až 0,36.12 11 Tabulka 2.1 obsahuje odhady tzv. vnitřní variace (různorodosti v rámci škol) kvality práce učitelů. Odhad tzv. vnější variance (různorodost napříč školami) je metodologicky mnohem náročnější. Ani výzkumná data z USA nejsou ve většině případů tak detailní a obsáhlá, aby dokázala zachytit všechny faktory ovlivňující selekci žáků do školních okrsků, škol a tříd a zároveň plně identifikovat dopady nenáhodného přiřazování učitelů do škol a tříd. Většina studií tudíž odhaduje pouze varianci kvality práce učitelů uvnitř škol. Existují však i studie jako např. Hanushek, Rivkin (2010a), které odhadují variaci mezi školami. Výsledky různých studií jsou poměrně citlivé na konkrétní institucionální uspořádání vzdělávacích systémů, způsob selekce žáků a učitelů. Roli hraje přirozeně i chyba měření, která je vyšší v případě odhadů rozdílů mezi školami. Původní studie Hanushek (2011), ze které hodně čerpáme, pracuje s odhadem celkové variace kvality práce učitelů (vnitřní a vnější) v rozmezí 0,2–0,3 směrodatné odchylky počátečních test-skóre žáků. 12 Měřeno v jednotkách směrodatné odchylky rozdělení výchozích test-skóre žáků. 19