Page 19 - IDEA Studie 09 2020 Nechtene plody prorodinnych politik

NECHTĚNÉ PLODY PRORODINNÝCH POLITIK IDEA 2020 o závratných 37,7 procentních bodů. Tyto ženy by byly v době před reformou buď zaměstnané, nebo nezaměstnané, po zavedení reformy se rozhodly čerpat rodičovský příspěvek a zůstat s dítětem doma i ve čtvrtém roce jeho života. Díky reformě se míra nezaměstnanosti mezi ženami snejmladším dítětem ve věku tří let snížila o 10 procentních bodů. Tyto výsledky svědčí o tom, že je třeba se při hodnocení dopadů změn v rodinné politice dívat nejen na dopady na podíl žen mimo zaměstnání, ale rozdělit tento dopad mezi ženy, které by před reformou po dočerpání rodičovského příspěvku ve třech letech dítěte pracovaly, a ženy, které by byly nezaměstnané. Sledování dopadů na ekonomickou neaktivitu a míru nezaměstnanosti odděleně nám dává i odpověď na otázku, čím je dáno snížení počtu zaměstnaných žen s dětmi ve věku čtyř let, tedy po dočerpání čtyřletého rodičovského příspěvku. Výsledky ukazují, že zvýšení počtu žen mimo zaměstnání bylo dané z větší míry jejich vyšší nezaměstnaností po delší absenci na trhu práce (nezaměstnanost stoupla o 6 procentních bodů) a jen z menší míry jejich rozhodnutím zůstat doma s dítětem i po jeho čtvrtých narozeninách (míra ekonomické neaktivity vzrostla jen o 2,3 procentního bodu). Tabulka 4: Dopad reformy roku 1995 na podíl žen ekonomicky neaktivních a nezaměstnaných Změna podílu ekonomicky neaktivních žen \\\[v procentních bodech\\\] Změna podílu nezaměstnaných žen \\\[v procentních bodech\\\] 3 roky +37,7 p.b. *** -10,8 p.b. *** 4 roky +2,3 p.b. * +6 p.b. *** 5 let -5 p.b. *** +4,4 p.b. *** Ženy s nejmladším dítětem ve věku Pozn.: V tabulce jsou výsledky signifikantní na 1% hladině významnosti označeny třemi hvězdičkami, na 5% hladině významnosti označeny dvěma hvězdičkami a na 10% hladině významnosti jednou hvězdičkou. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil (1994–1999), vlastní výpočty. Rozlišení dopadů na ekonomickou neaktivitu a nezaměstnanost je ještě důležitější při hodnocení dopadu reforem na matky s nejmladšími dětmi ve věku 5 let. Na základě analýzy dopadů reforem na podíl zaměstnaných žen se mohlo zdát, že dopad reforem je nevýznamný a matky pětiletých dětí už nejsou změnami v délce čerpání 17