Page 21 - IDEA Studie 09 2020 Nechtene plody prorodinnych politik

NECHTĚNÉ PLODY PRORODINNÝCH POLITIK IDEA 2020 2008 se neprokázal vliv reformy na ekonomickou neaktivitu ani nezaměstnanost matek s pětiletými dětmi. Dopady na ženy s vysokými a nízkými příjmy Protože ženy s odlišnými příjmy mohou reagovat na jednotlivé nástroje rodinné politiky různým způsobem, analyzovali jsme dopad změn v délce čerpání rodičovského příspěvku odděleně pro dvě skupiny žen svyšší a nižší úrovní dosaženého vzdělání (podle dokončeného středoškolského vzdělání s maturitou). Na základě závěrů dosavadních výzkumů jsme očekávali, že ženy s nižšími příjmy budou citlivější na změny finančního příspěvku, zatímco pro ženy s vyššími příjmy bude hrát větší roli ochrana pracovního místa (Lalive a Zweimülleer, 2009). Vzhledem k tomu, že reformami v roce 1995 a 2008 se měnilo jen nastavení délky čerpání rodičovského příspěvku, a nikoli doba ochrany pracovního místa, měla by odezva na reformu být silnější mezi ženami s nižším vzděláním (potažmo příjmem). Překvapivě ale bylo rozhodování vzdělanějších a méně vzdělaných žen ohledně doby čerpání rodičovského příspěvku velmi podobné a i ženy s vyššími příjmy se ve více než třetině případů rozhodly v důsledku reformy z roku 1995 obětovat chráněné pracovní místo a zůstat doma s dítětem i po dosažení věku tří let. Rozdíl v reakcích vzdělanějších a méně vzdělaných na reformu v roce 1995 pozorujeme u matek starších dětí. Vzdělané matky čtyřletých dětí častěji zůstávaly doma s dětmi i po dočerpání rodičovského příspěvku. Naopak méně vzdělané ženy, které v době před reformou zůstávaly doma s dětmi nejméně 6 let, využily vyšší příjem z rodičovského příspěvku k překlenutí nákladů nutných pro vstup na trh práce a vrátily se na pracovní trh dříve. 19