Page 22 - IDEA Studie 09 2020 Nechtene plody prorodinnych politik

NECHTĚNÉ PLODY PRORODINNÝCH POLITIK IDEA 2020 5. Závěry Cílem studie bylo analyzovat dopady dvou reforem délky pobírání rodičovského příspěvku v České republice na pracovní status žen s dětmi ve věku 3–5 let. Na rozdíl od předchozích vědeckých prací jsme se nezabývali jen změnami v počtu žen s malými dětmi mimo zaměstnání, ale rozlišovali jsme i změny v míře jejich ekonomické neaktivity a míře nezaměstnanosti. Reforma roku 1995, která prodloužila dobu pobírání rodičovského příspěvku, vedla podle očekávání k navýšení podílu žen, které zůstávají doma s dítětem alespoň čtyři roky. Oproti dosavadní literatuře (Schoönberg a Ludsteck, 2014; Lalive a kol., 2014) data z České republiky ukazují podstatně silnější dopad této reformy, zejména s ohledem na to, že spolu s dobou pobírání rodičovského příspěvku nebyla prodloužena doba ochrany pracovního místa. Možnost pobírat rodičovský příspěvek a zůstat doma s dítětem o rok déle i za cenu ztráty ochrany pracovního místa využily téměř ve stejné míře ženy s nižším i vyšším vzděláním. Zdá se, že ženy v České republice do značné míry souzněly se sociální normou (a doprovodnou mediální kampaní), která v devadesátých letech prosazovala matku jako nejvhodnějšího pečovatele o dítě v prvních čtyřech letech jeho života. Rozdíl v reakcích na reformy pozorujeme až u matek starších dětí, kdy dodatečný příjem ze zvýšení rodičovského příspěvku využily vzdělanější matky k delšímu pobytu s dětmi doma, zatímco méně vzdělané ženy ho využily ke snadnějšímu překlenutí nákladů nutných pro vstup na trh práce a vrátily se na pracovní trh dříve. Rozdílná síla vlivu rodinné politiky na rozhodování žen v naší studii a předchozím výzkumu z jiných zemí ukazuje, že podobná opatření rodinné politiky mohou mít velmi odlišné dopady v prostředí různých společenských a kulturních norem. Kromě dopadu reforem rodičovského příspěvku na ekonomickou neaktivitu žen, měly reformy i nezamýšlený vliv na nezaměstnanost žen po návratu na trh práce. Protože mnoho žen prodloužilo dobu ekonomické neaktivity až do čtvrtých narozenin dítěte, klesla míra nezaměstnanosti mezi matkami tříletých dětí o téměř 11 procentních bodů. Ženy se ale následně vracely po dočerpání rodičovského příspěvku na trh práce po delší pracovní nepřítomnosti a po uplynutí doby ochrany pracovního místa, a čelily tak vyšší pravděpodobnosti nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti mezi matkami čtyř a pětiletých dětí vzrostla po reformě roku 1995 o 6,0 a 4,4 procentních bodů. Reforma roku 2008 do určité míry zvrátila změny způsobené předchozí reformou, dopady ale byly slabší, protože nárok na kratší variantu čerpání rodičovského příspěvku měla jen část žen. 20