Page 15 - IDEA Studie 10 2018 Intelektualni dovednosti ceskych ucitelu

nacházíme u ICT dovedností. V ICT měly mladší generace zřejmou výhodu s ohledem na stále celkem nedávnou historii expanze ICT do škol a běžného života. Pozorované mezigenerační rozdíly všech tří testovaných dovedností jsou v České republice na úrovni průměrů všech zemí a v tomto srovnání tedy Česko vychází velmi standardně. Průměrné intelektuální dovednosti učitelů naprosté většiny zemí včetně Česka jsou nad průměrem zdrojových populací, což je dáno mechanismy výběru do učitelské profese: Sloupec (6) srovnává test-skóre starších učitelů 45–60 let se stejně starou zdrojovou populací. S výjimkou Ruska jsou průměrná skóre učitelů vyšší než průměry příslušných populací. Tento typ rozdílů je přirozeným důsledkem výběrovosti do učitelské profese z intelektuálně disponovanější části populace. Pozitivní rozdíl v průměrné čtenářské gramotnosti v Česku opět odpovídá průměru ostatních zemí. V matematické gramotnosti je český rozdíl mezinárodně podprůměrný. Naopak v ICT gramotnosti je český rozdíl výrazně nadprůměrný. Možným vysvětlením je, že učitelská profese v Česku starším generacím učitelů zprostředkovala přímý praktický kontakt s rozvojem ICT, který se jejich vrstevníkům v takové míře nedostával. Průměrná míra výběrovosti do učitelské profese je v Česku u starší a mladší generace učitelů podobná: Sloupec (7) prezentuje obdobné srovnání učitelů vs. populace jako sloupec (6), ale pro mladší generaci 25–44 let. Průměrná míra výběrovosti za všechny země je u všech tří dovedností nižší než u generace starší. Jde zřejmě o efekt toho, že mladší generace již vyrůstaly v dobách otevřenějších vysokoškolských systémů, takže lidé přicházející do učitelství se již nerekrutovali z úzké intelektuální špičky jako generace starší. Česko sice také zažilo otevření vysokoškolského systému, ale později než západní země, takže se to do poklesu průměrné výběrovosti dosud nemohlo výrazněji promítnout.12 I proto je zřejmě míra výběrovosti u mladší generace českých učitelů ve sloupci (7) obdobná jako u generace starší ve sloupci (6). Česko vykazuje poměrně vysoký rozdíl průměrných intelektuálních dovedností mezi mladšími a staršími učiteli. Je to dáno jak výrazným rozdílem mezi mladší a starší zdrojovou populací, tak udržením poměrně vysoké míry průměrné výběrovosti do učitelské profese i po roce 1989: Poslední sloupec (8) srovnává průměrná skóre mladších a starších učitelů. Tento typ rozdílů je výsledkem rozdílu daných věkem (sloupec (5)) a průměrné výběrovosti učitelské profese (sloupce (6) a (7)). Většina zemí kromě Polska a Ruska vykazuje mírně vyšší průměrná skóre u mladší generace učitelů, než generace starší. To znamená, že průměrné dovednosti mladších učitelů jsou vyšší než u starších učitelů. Česko ve všech třech dovednostech vykazuje rozdíl nadprůměrně vysoký. Je to dáno jednak výrazným pozitivním rozdílem skóre mezi mladší a starší zdrojovou populací a dále pak udržením poměrně vysoké míry průměrné výběrovosti do učitelské profese i po roce 1989. Ale i zde platí, že průměrná výběrovost se u mladší české generace ve věku 25–44 let vztahuje k období předcházejícímu nejvýraznější expanzi v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. 12 Jestliže terénní šetření PIAAC v ČR proběhlo v letech 2012–2013, nejmladší učitelé ve věku 25 let nastoupili na vysokou školu kolem roku 2006. A teprve v tomto období se datuje výraznější otevírání českého systému. Dominantní část mladší generace učitelů 25–45 let ve vzorku PIACC tedy otevření přístupu k vysokoškolskému vzdělání ještě nezažila a do učitelské profesi přišli ještě v dobách vysoké míry výběrovosti. Naše analýza tedy nepostihuje vývoj výběrovosti po roce 2006, což dnes v roce 2018 představuje dalších 12 let. 13