Page 17 - IDEA Studie 10 2018 Intelektualni dovednosti ceskych ucitelu

Srovnání heterogenity dovedností v rámci populací dospělých a učitelů Rozdíly v úrovních průměrných test-skóre, potažmo dovedností, jsou jedna věc. Druhou, zcela odlišnou a také důležitou věcí, je heterogenita dovedností v rámci různých skupin. Vysoká míra heterogenity obecných intelektuálních dovedností, potažmo kvality a práce učitelů, potom znamená, že se žákům různých tříd, škol a regionů v dané zemi dostává výrazně odlišné kvality výuky a vzdělání. Dlouhodobé dopady na sociální a ekonomické nerovnosti v zemi jsou potom nasnadě, včetně neefektivního využití intelektuálního potenciálu většího podílu žáků. Vysoká míra heterogenity mezi učiteli má potom úzkou souvislost s pojetím počátečního a dalšího vzdělávání učitelů a samozřejmě s nastavením procesu výběru resp. přístupu do učitelské profese. V případě vysoké heterogenity dovedností mezi mladšími učiteli je potom třeba lépe zacílit výběrový proces do učitelské profese a zvýšit kvalitu méně kvalitních programů počáteční profesní přípravy učitelů. V případě heterogenity starších učitelů je třeba věnovat pozornost dalšímu vzdělávání podprůměrných učitelů. Jak bylo již zmíněno, heterogenitu měříme mezikvartilovým rozpětím hodnot skóre testů 75. a 25. percentilu. Toto srovnání prezentují dva panely Tabulky 3.2 . Levý panel opět ukazuje samotná mezikvartilová rozpětí, zatímco pravý panel ukazuje jejich rozdíly, tedy rozdíly rozdílů. Sloupec (5) ukazuje, že heterogenita dovedností uvnitř mladších a starších populací zemí je velmi podobná, a navíc to, že se s věkem moc nemění (byť s věkem klesají průměrné dovednosti, jak již dříve ukázaly sloupce 1 a 2 v Tabulce 3.1 ). Česká republika v tomto ohledu nijak výrazně nevybočuje. Heterogenita intelektuálních dovedností mezi staršími učiteli je ve většině zemí výrazně menší než heterogenita uvnitř stejně staré zdrojové populace stejného věku: Sloupec (6) ukazuje, že heterogenita dovedností mezi staršími učiteli je v naprosté většině zemí výrazně menší než heterogenita uvnitř stejně staré zdrojové populace stejného věku. Čím zápornější rozdíl mezikvartilových rozpětí, tím méně jsou dovednosti učitelů heterogenní než dovednosti zdrojové populace. Výjimku v tomto představuje opět Rusko a dále Itálie a Maďarsko, kde je heterogenita mezi staršími učiteli stejně velká nebo dokonce vyšší než ve zdrojové starší populaci. Česko v tomto srovnání vybočuje pouze v případě ICT dovedností (hodnota -20). I zde jde zřejmě o vliv běžného kontaktu učitelů s ICT technologiemi ve školách, neboť tento kontakt byl mnohem méně pravděpodobný u zbytku starší české populace. Česko vykazuje vysoký podíl mladých učitelů s nízkou úrovní čtenářských gramotností, která je výrazně pod průměrem celé mladší dospělé populace: Sloupec (7) je obdobou sloupce (6) pro mladší část populace. U mladší generace přetrvává výjimečnost Maďarska, ale přidává se k němu překvapivě i Česko v případě čtenářských a ICT dovedností. Heterogenita mezi mladšími českými učiteli je zde stejná nebo dokonce vyšší13 než u zdrojové stejně staré populace. Toto zjištění naznačuje, že čtenářská a ICT gramotnost nehrály u mladší generace výraznější roli při vstupu do profese. To není překvapivé v případě ICT dovedností, ale vyvolává otázku po příčině v případě gramotnosti čtenářské. Bližší pohled na Českou republiku v Grafu 3.4 ukazuje, že výjimečný pozitivní rozdíl (+5 bodů) pro Českou republiku ve sloupci (7) je dán nestandardně vysokým podílem mladých učitelů s nízkou úrovní čtenářských gramotností, která je výrazně pod průměrem celé mladší dospělé populace. 13 Konfidenční intervaly to neumožňují posoudit. 15