Page 20 - IDEA Studie 10 2018 Intelektualni dovednosti ceskych ucitelu

(iii) Ukazují na možnou přítomnost výjimečného českého fenoménu, který zatím zůstává běžnému pohledu průměrných agregátních statistik skryt. Konkrétně jde o to, že heterogenita čtenářských a ICT dovedností u mladších českých učitelů, přicházejících skrze počáteční vysokoškolské vzdělání do profese po roce 1989, je oproti minulosti extrémně vysoká.15 Hlavní roli v tom hraje skupina mladších učitelů s velmi nízkou úrovní čtenářské a ICT gramotnosti. To znamená, že do učitelské profese po roce 1989 přes vysoké školy přicházeli nejen pro učitelství nadšení mladí lidé s vysokou úrovní čtenářské gramotnosti, ale také lidé s gramotností relativně hodně nízkou. Heterogenita intelektuálních dovedností v rámci celé populace českých učitelů pak zůstává na průměrné úrovni pouze díky historii systému před rokem 1989 a vyššímu podílu starších učitelů. V důsledku výrazného nárůstu heterogenity mladších učitelů po roce 1989 heterogenita dovedností českého učitelského sboru v dalším období velmi pravděpodobně výrazně poroste. Optimismus, pramenící ze zjištění o solidní průměrné úrovni dovedností českých učitelů, tedy určitě není na místě. Naše data bohužel neumožňují podrobnější investigaci fenoménu výrazného nárůstu heterogenity mezi učiteli, a proto pouze nabízíme možné interpretace: (a) Postupná liberalizace trhu práce po roce 1989 mladým generacím maturantů výrazně rozšířila okruh profesních příležitostí, které začaly představovat alternativu k profesi učitele. Zahrnuje to i velmi dynamické období ekonomicko-společenské transformace po roce 1989, kdy nových profesních příležitostí využili jak tehdejší čerství absolventi učitelských oborů, tak mnozí zavedení učitelé. (b) Globálně se dlouhodobě rozšiřovaly a dále rozšiřují možnosti kariérního uplatnění žen, které v českém vzdělávacím systému mezi učiteli dominovaly a ještě více dominují. Souvisí to nejen s dlouhodobým rozvojem sektoru služeb, na úkor zaměstnanosti v průmyslu, a v tom těžkém především, ale také s dlouhodobě rostoucí vzdělaností žen. (c) Po roce 1989 se vysokoškolský systém začal otevírat větším podílům dospívajících, ačkoliv k zásadnějšímu otevření došlo až v letech 2000–2006. Intelektuální výběrovost pedagogických a učitelských oborů vysokých škol se po roce 1989 snižovala také. To výrazně snížilo míru intelektuální výběrovosti do učitelské profese mladší generace současných učitelů. (d) Dalším možným vysvětlení nárůstu heterogenity čtenářské gramotnosti učitelů je velký důraz na úzké oborové pedagogiky a malý důraz na všeobecný rozhled a obecnější dovednosti při výběru a přípravě na profesi učitelů, což se pak může obrážet ve výsledcích testů obecné gramotnosti. (e) A v neposlední řadě, potenciálně důležitým fenoménem byl dlouhodobý pokles výsledků českých patnáctiletých žáků v mezinárodních šetřeních PISA v letech 2006–2012. Jde totiž o generace, ze kterých se rekrutovali a budou rekrutovat nejmladší učitelé v období po roce 2012, které naše analýza nepokrývá. 15 společensko-ekonomickým vývojem. Možným vysvětlením, které nachází podporu i ve statistikách o počtu vysokých škol a jejich absolventů je, že otevírání vysokoškolského systému probíhalo oproti České republice později a pomaleji (pomalejší pokles selektivnosti), s výraznějším nárůstem až po roce 2000. Podobně liberalizace pracovního trhu a ekonomiky obecně byla na Slovensku v 90. letech oproti Česku výrazně opožděna a s tím i rozvoj profesních příležitostí (viz také vysoká míra nezaměstnanosti na Slovensku i 20 let po roce 1989). Nabízí se otázka, proč nevidíme podobný nárůst heterogenity v případě Slovenska, které si v mnohém prošlo velice podobným 18