Page 25 - IDEA Studie 10 2018 Intelektualni dovednosti ceskych ucitelu

Příloha II: Stručné shrnutí studie Golsetyn a kol. (2015) Studie Golsteyn a kol. pracuje se vzorkem dospělých z 15 různých zemí, které byly zapojeny do šetření PIAAC nebo ALL. Autoři srovnávají průměrná skóre učitelů základních a středních škol se zbytkem národních populací a rovněž tak i skóre na desátém a devadesátém percentilu (hraniční skóre, které odlišuje spodních resp. horních deset procent vzorku po seřazení vzestupně podle dosaženého skóre v dané dovednosti). Analyzují pouze čtenářské a matematické dovednosti. Učitelé jsou ve vzorku identifikování na základě ISCO-88 kódů. Golsteyn a kol. zjistili, že prakticky ve všech zemích dosáhli učitelé obou, základních i středních škol, vyššího průměrného skóre než zbytek populace. Zároveň učitelé středních škol dosahují vyššího průměrného skóre než učitelé základních škol. Při porovnání distribucí dosažených skóre učiteli s celou populací autoři dospěli k následujícím dalším zjištěním. Ze srovnání skóre učitelů a „neučitelů“ na desátém percentilu vyplývá, že v obou testovaných oblastech nejslabší učitelé dosahují výrazně lepších výsledků než nejslabší respondenti s jiným povoláním. Na devadesátém percentilu dosahují ti nejlepší učitelé základních škol o něco slabších výsledků než zbytek populace a nejlepší učitelé středních škol dosahují porovnatelných výsledků v dané kategorii se zbylou populací. Zejména srovnání na desátém percentilu poukazuje na výrazné rozdíly mezi zúčastněnými státy. Například v Nizozemsku učitelé základních škol na desátém percentilu dosahují výrazně lepších výsledků než zbytek respondentů v dané kategorii, zatímco například v Dánsku, je rozdíl mezi učiteli a „neučiteli“ na desátém percentilu výrazně nižší. Dle doporučení autorů studie by se měli v Dánsku tvůrci politik soustředit právě na spodní část distribuce. Intervence by měly usilovat o zvýšení kvality učitelů mezi spodními deseti procenty. Příkladem opatření může být zvyšování požadavků na minimální vzdělání nebo zavedení vhodných překážek ve vstupu do profese pro nejméně schopné anebo intenzivní další vzdělávání spodní skupiny učitelů. Naopak v Nizozemsku by podobná opatření neměla moc veliký význam, jelikož jenom ti zdatnější (z méně zdatné části populace) vstupují do učitelské profese. Souhrn výsledků studie Golsteyn a kol. (2015) pro Českou republiku Autoři pro Českou republiku analyzují pouze učitele základních škol. I když autoři samotné výsledky pro ČR nediskutují, uvádíme nejzajímavější výsledky plynoucí z jejich analýzy: • Češtíučitelézákladníchškoldosahujívýraznělepšíchvýsledkůnež„neučitelé“hlavněvespodní části distribuce (rozdíl je pro obě testované oblasti dokonce vyšší než rozdíl průměrů všech učitelů a všech „neučitelů“). • V horní části distribuce je rozdíl mezi českými učiteli a „neučiteli“ výrazně nižší, a to platí obzvlášť pro matematické dovednosti, kde je minimální. • VhrubémsrovnáníjsouvýsledkyproČeskoobecněpodobnéjakouostatníchzemí(vyššírozdíl ve spodní části distribuce než ve vrchní, minimální rozdíly pro matematické dovednosti). 23