Page 7 - IDEA Studie 10 2018 Intelektualni dovednosti ceskych ucitelu

I. Úvod Kvalita učitelské práce, potažmo kvalita učitelů, je všeobecně vnímána jako klíčový spolu- determinant výsledků vzdělávání, resp. vzdělanosti mladých generací.3 Tato kvalita výrazně přispívá k formování lidského kapitálu a zprostředkovaně budoucího ekonomického výkonu a kvality života v zemi (Hanushek 2011). Navzdory tomu zůstává kvalita práce učitelů fenoménem obtížně uchopitelným, který je obtížné definovat, natožpak měřit. Proto i nepřímé a nedokonalé indicie tohoto fenoménu nabízí potenciálně užitečné informace, které přinejmenším otevírají důležité otázky. Jeden takový unikátní vhled z mezinárodní perspektivy nabídla stále ještě poměrně nedávná a výjimečná mezinárodní výběrová šetření PIAAC a ALL4 intelektuálních dovedností dospělých populací zúčastněných zemí. Ve výběrových vzorcích těchto šetření se totiž, mimo mnohé jiné, nachází i pedagogičtí pracovníci regionálního školství zúčastněných zemí v počtech zajišťujících přijatelnou míru statistické věrohodnosti základních ukazatelů.5 Uvedená šetření obsahují informace o obecných intelektuálních schopnostech a dovednostech ve formě skóre dospělých jednotlivců v testech čtenářské, matematické a ICT gramotnosti (tj. používání informačních technologií ICT)6. Testovány byly intelektuální dovednosti používané v běžném životě včetně toho pracovního. Testované dovednosti samozřejmě není možno považovat za přímé indikátory kvality práce učitele. Existují však dobré důvody se domnívat, že mezi těmito dovednostmi a kvalitou všeobecně-pedagogické práce budou nezanedbatelné pozitivní asociace. Tato studie detailně mapuje úroveň a rozdíly ve výše uvedených intelektuálních dovednostech národních populací a učitelů. Konkrétně jde o srovnání populací a učitelů různých zemí, srovnání učitelů se zdrojovou dospělou populací v dané zemi v rozlišení mladších a starších generací a dosažené formální úrovně vzdělanosti. Naše srovnání se neomezují na průměrné hodnoty skóre testů, ale ukazuje i míru heterogenity intelektuálních dovedností v rámci příslušných populací jednotlivých zemí. Naše pozornost je v této studii zaměřena na situaci v České republice a klíčová zjištění jsou následující: 3 (i) Průměrné intelektuální dovednosti českých učitelů v mezinárodním srovnání zůstávají průměrné, až mírně nadprůměrné, a to jak u starší, tak u mladší generace učitelů. (ii) Ve všech zemích včetně České republiky je zřejmá výběrovost do učitelské profese na základě obecných intelektuálních dovedností. (iii) Heterogenita obecných intelektuálních dovedností mezi českými učiteli je také na průměrné úrovni, ale skrývá velmi dynamický nárůst heterogenity čtenářské a ICT gramotnosti u mladší generace učitelů, který je mimořádně vysoký a nesrovnatelný s tím, co pozorujeme v ostatních zemích. Rockoff 2004, Nye et. al 2004, Kane et al. 2008, Meroni et al. 2015. 4 PIAAC (Programme for International Assessment of Adult Competencies – Mezinárodní výzkum dovedností dospělých). ALL (The Adult Literacy and Lifeskills Survey – Průzkum gramotnosti a dovedností dospělých). Šetření ve většině zemí proběhlo v první vlně v letech 2008 – 2013, v České republice konkrétně v letech 2010 – 2013. Více podrobností o šetření PIAAC a ALL viz Příloha III. 5 V Česku zavedeným termínem regionální školství máme na mysli síť mateřských, základních a středních škol, tedy segment vzdělávacích institucí zodpovědných za vzdělávání mladé populace před dosažením dospělosti. 6 ICT je z anglického Information and Communication Technologies. 5