Page 8 - IDEA Studie 10 2018 Intelektualni dovednosti ceskych ucitelu

Mnohé další poznatky a myšlenky založené na šetření PIAAC a ALL ve vztahu k učitelům nabízí výzkumy Golsteyn a kol. (2016). Jejich studie mimo jiné prezentuje zajímavou typologii reforem počátečního a dalšího vzdělávání učitelů a výběru učitelů do učitelské profese. Od této typologie autoři potom odvozují vhodně cílená opatření reflektující specifická empirická zjištění ohledně průměrné úrovně a míry heterogenity intelektuálních dovedností ve zdrojové populaci a mezi učiteli dané země. Shrnutí klíčových zjištění ze studie Golsteyn a kol. (2016) uvádíme v Příloze II . Následující text je strukturován tak, že ve II. sekci stručně rekapitulujeme známé skutečnosti o dospělých populacích a populacích učitelů ve srovnávaných zemích, ve III. sekci prezentujeme naše hlavní empirická zjištění a ve IV. sekci diskutujeme širší souvislosti našich zjištění včetně vazby na problematiku systému počáteční přípravy a dalšího vzdělávání učitelů. Také prezentujeme omezení a nedostatky našich analýz a nastiňujeme možné a žádoucí směry dalších výzkumů. II. Mezinárodní srovnání Srovnání v této sekci není hlavním obsahem této studie, ale rekapituluje poměrně známé skutečnosti. Mezinárodní srovnání základních demografických charakteristik učitelů regionálního školství (tj. mateřských, základních a středních škol) založené na statistikách OECD prezentuje Tabulka 2.1 . Ve vztahu k České republice v ní lze vysledovat odborné veřejnosti dobře známé skutečnosti: (i) Průměrný věk českých učitelů (46 let) je relativně vysoký, což odpovídá relativně vysokému podílu starších učitelů, kteří prošli výběrem do učitelské profese před rokem 1989. (ii) Zastoupení učitelů s bakalářským nebo vyšším stupněm vzdělání je 22 % v mateřských školách, 91 % na prvním a 94 % na druhém stupni základních škol a 97 % na středních školách, což jsou podíly v mezinárodním srovnání relativně nízké.7 (iii) Zastoupení žen mezi českými učiteli 75,6 % je relativně vysoké. Pouze Itálie má v průměru starší učitele než Česko. Detailnější věková struktura dat OECD ukazuje, že 39 % českých učitelů základních a 50 % učitelů středních škol je starších 50let, což jsou poměrně vysoké podíly. Hlavním důvodem je podle OECD skutečnost, že čeští učitelé patří k relativně nejhůře placeným učitelům v rámci zemí OECD i zemí EU22, a to na všech úrovních školství. Více podrobností ke vztahu věku a platů učitelů také ve studiích Münich (2017a, 2017b). Pokud jde o dosaženou formální úroveň vzdělání, Česko z uvedených zemí uplatňuje nejméně přísné nároky na učitele mateřských škol (více viz Evropská komise, 2014). Až v posledních letech je zde vedle dostupnosti míst v předškolních zařízeních akcentován i význam pedagogické kvality těchto zařízení. V roce 2015 učilo na českých základních a středních školách nezanedbatelné procento učitelů, kteří neměli ukončené magisterské studium. Přitom pouze dvě země OECD – Francie a Nový Zéland – vykazují nižší zastoupení učitelů s ukončeným bakalářským nebo vyšším stupněm vzdělání. Za zmínku však stojí to, že Česká republika zároveň v mezinárodním srovnání vykazuje 7 Pro polovinu uvedených zemí jsou údaje o dosaženém stupni vzdělání v databázi OECD neúplné nebo zcela chybí. Je třeba brát v potaz, že výrazně přísnější zákonné vzdělanostní požadavky na výkon práce učitele vstoupily v Česku v platnost až v roce 2015, tedy zhruba v době, za které OECD publikovalo data v Tabulce 2.1. 6