Page 24 - IDEA Studie 10 2022 Ztraty prijmu v pandemii

KOMPENZACE ZTRÁTY PŘÍJMŮ V PANDEMII COVID-19: VÍTĚZOVÉ A PORAŽENÍ IDEA 2022 6. Zacílení opatření přijatých v ČR Ve druhé kapitole této studie jsme identifikovali skupiny domácností, které byly z hlediska příjmů nejvážněji zasaženy restriktivními opatřeními vlády. V této kapitole analyzujeme, zda a jakým způsobem byla jednotlivá kompenzační opatření vlády zacílena na tyto nejpostiženější skupiny domácností. 6.1 Cílové skupiny z hlediska ekonomické aktivity Pokud domácnosti rozlišujeme z hlediska ekonomické aktivity respondenta, měla pande- mie největší průměrný dopad na OSVČ a osoby pracující v prekarizovaných formách práce (na DPP a DPČ), dále pak osoby, které byly před začátkem pandemie ekonomicky neaktivní (studenti a rodiče na mateřské/rodičovské dovolené) či nezaměstnaní. Relativně méně byli zasaženi zaměstnanci, kteří byli chráněni v rámci běžné ochrany zaměstnanců a v rámci speciálních opatření na ochranu pracovních míst (směřujících k zaměstna- vatelům) v době pandemie. Nejméně zasaženou skupinou byli penzisté – lidé pobírající starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchody. OSVČ Na skupinu OSVČ bylo zacíleno několik dočasných pandemických politik i změn v daňovém systému. V rámci dočasných pandemických politik mohly OSVČ využít čerpání kompenzačních bonusů při snížení příjmů a byly jim odpuštěny platby záloh na sociální pojištění ve výši minimálních záloh po dobu šesti měsíců. V rámci daňových změn byla zavedena možnost uplatnění paušální daně. Ta měla přinést především administrativní úlevu, ale zejména pro OSVČ, které se příjmově nachází blízko maximální hranice pro uplatnění paušální daně, znamenala i nižší daňové zatížení.18 Další daňové změny voblasti daně zpříjmu (zrušení superhrubé mzdy a navýšení daňových slev) měly na OSVČ oproti zaměstnancům spíše zanedbatelný vliv, jejich daňová zátěž klesla ve srovnání se zaměstnanci jen málo (viz Graf P3 v Příloze), protože faktické snížení daňové sazby, které nastalo u zaměstnanců díky zrušení superhrubé mzdy jako základu daně, se OSVČ netýkalo. 18 Jak moc zavedení paušální daně snížilo daňovou zátěž OSVČ s různými příjmy, bohužel nevíme. V šetření EU-SILC, na kterém je postaven náš model TAXBEN, nejsou informace o příjmech OSVČ, ale pouze o jejich zisku. Důvodová zpráva k zavedení paušální daně pak obsahuje pouze odhad o rozpočtových dopadech tohoto opatření, které jsou podle MF ČR velmi nízké – pouze 0,3 mld. Kč ročně (Graf 4). 22