Page 26 - IDEA Studie 10 2022 Ztraty prijmu v pandemii

KOMPENZACE ZTRÁTY PŘÍJMŮ V PANDEMII COVID-19: VÍTĚZOVÉ A PORAŽENÍ IDEA 2022 škol platit nemocenské pojištění. I v případě ošetřovného se tedy mohlo snadno stát, že lidé v nestabilních a nárazových zaměstnáních neměli možnost o tuto pomoc žádat. V dubnu 2020 došlo ke zvýšení životního a existenčního minima a ke zvýšení částek přídavků na děti. To vedlo k nárůstu počtu domácností oprávněných k čerpání některých dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi a zároveň k vyšší vyplácené částce především u přídavků na děti. Vzhledem ktomu, že valorizace těchto dávek však neproběhla celou řadu let, byla tato opatření v oblasti dávek spíše dorovnáním nárůstu cen než skutečným navýšením nad rámec inflace. Zrušení superhrubé mzdy a další změny v daních z příjmu měly velmi podobný dopad na rodiny s dětmi do 12 let a na domácnosti bezdětné nebo se staršími dětmi (viz Graf P3 v Příloze). 6.3 Cílové skupiny z hlediska příjmové úrovně a ohrožení chudobou U domácností, které již před pandemií covid-19 patřily k příjmově nejchudším, došlo vdůsledku pandemie k největšímu procentuálnímu poklesu příjmů. Důvodem je pravděpodobně vykonávání nekvalifikovaných, a tedy nejzranitelnějších zaměstnání, různé formy prekarizované práce nebo práce načerno. Nestabilní zdroje příjmů zároveň často nezakládaly nárok na kompenzační dávky, a to včetně dávek ošetřovného. Dočasná pandemická opatření byla primárně zaměřená na standardně pracující a nebyla přímo cílena na domácnosti s nízkými příjmy, jak tomu bylo v některých zemích (viz kapitola 3). Ani daňové změny, které byly ve snaze ulehčit domácnostem postiženým pandemickou situací přijaty, chudým domácnostem nepomohly. Jak ukazuje studie autorů Kalíšková a Šoltés (2022), nejnižší příjmový kvintil zaměstnanců získal jen 4 % z celkových výdajů na daňové změny. Vzhledem k tomu, že nejnižší příjmové skupiny platily už před změnami nulové daně z příjmu, nemělo snížení této daně na jejich příjmovou situaci žádný vliv. Podobně zrušení daně z nabytí nemovitosti mělo na nízkopříjmové domácnosti zanedbatelný vliv a bylo opatřením jednoznačně cíleným na movitější skupiny obyvatel. Potenciál pomoci chudým domácnostem mělo zvýšení přídavků na děti a opatření, která navyšovala částky životního a existenčního minima. Jejich zvýšením došlo zaprvé k nárůstu částky některých sociálních dávek, které jsou od nich odvozené, a zadruhé se rozšířil okruh domácností, které mají na dávky nárok. Úprava těchto automatických stabilizátorů v oblasti dávek tak cílila přímo na nejpostiženější domácnosti. Vzhledem ktomu, že k růstu částek těchto dávek však došlo po mnoha letech stagnace, 24