Page 25 - IDEA Studie 10 2022 Ztraty prijmu v pandemii

KOMPENZACE ZTRÁTY PŘÍJMŮ V PANDEMII COVID-19: VÍTĚZOVÉ A PORAŽENÍ IDEA 2022 Prekarizovaná zaměstnání Skupina lidí v prekarizovaných formách zaměstnání byla částečně zahrnuta do opatření, která se vztahovala na OSVČ, a měla tak možnost čerpat kompenzační bonus. Vzhledem k nastavení podmínek nároku a charakteru práce, kterou lidé na dohody vykonávají, ale lze předpokládat, že část těchto lidí na podporu nedosáhla. Limitující byla zejména podmínka tříměsíční doby trvání nemocenského pojištění před vznikem nároku na kompenzační bonus. Vzhledem k tomu, že lidé pracující na dohodu jsou často zaměstnáváni nárazově nebo sezónně, mohlo být pro řadu z nich těžké tuto podmínku splnit. Zároveň se v době pandemie výrazně snížila možnost získat tento typ prací. Dočasná pandemická opatření se tedy na osoby v prekarizovaných formách zaměstnání vztahovala, ale jen částečně. Co se týče dopadů daňových změn v oblasti daní z příjmu, lidé v prekarizovaných formách zaměstnání z nich benefitovali podstatně méně než lidé se standardní pracovní smlouvou (viz Graf P3 v Příloze). Tento rozdíl je dán jednak tím, že výše zdanění výdělků z DPP do výše 10 000 Kč měsíčně se nezměnila a jednak rozdílnou úrovní příjmů, kdy lidé v prekarizovaných zaměstnáních vydělávají v průměru podstatně méně než lidé zaměstnaní. Daňové změny ale přinesly úlevu zejména více vydělávajícím (Kalíšková a Šoltés, 2022). Penzisté Celá pětina nákladů vynaložená na dočasná pandemická opatření ke kompenzaci ztráty příjmů při pandemii covid-19 byla vynaložena na tzv. rouškovné, tedy jednorázovou platbu cílenou na penzisty. Ti však zároveň se značným předstihem představují nejméně příjmově zasaženou skupinu respondentů. Implementace tohoto opatření se jeví spíše jako populistický krok vlády než snaha o kompenzaci ztráty příjmů kvůli pandemii.19 6.2 Cílové skupiny z hlediska přítomnosti dětí v domácnosti Vzhledem k plošnému uzavírání škol i pro malé děti bylo od počátku pandemie zřejmé, že domácnosti s dětmi, které vyžadují osobní péči, budou mít velmi ztížené možnosti vykonávání zaměstnání. Ke kompenzaci ušlých příjmů byla zaprvé navýšena standardní částka ošetřovného, zadruhé bylo zavedeno ošetřovné i pro OSVČ a osoby zaměstnané na dohody (později bylo ošetřovné vypláceno v rámci kompenzačního bonusu). Stejně jako v případě kompenzačního bonusu bylo i vyplácení ošetřovného pro osoby pracující na DPP/DPČ podmíněno tím, že bylo nutné ve třech měsících předcházejících uzavření 19 Toto opatření bylo také odůvodňováno zvýšenou psychickou zátěží spojenou s pandemií covid-19 u starších osob. Studie však prokázaly, že lidé starší 65 let byli naopak skupinou, která zaznamenala nejmenší nárůst příznaků deprese nebo úzkosti v celé populaci (Bartoš a kol., 2020). 23