Page 21 - IDEA Studie 11 2015 Rozdily vydelku ve vztahu k materstvi

mateřství a péče o dítě. Právě na tento kanál májí z velké míry vliv institucionální faktory, jako například délka MD a RD, dostupnost předškolních zařízení péče o malé děti nebo zapojení obou rodičů do péče o děti, které právě působí na rozdíly ve mzdách. Jak ukazuje příloha 1, která je věnována popisu a hodnocení institucionálních faktorů ovlivňujících péči o děti v ČR, patří současná legislativní úprava MD a RD k těm nejdelším a nejštědřejším ve světě. Zároveň spolu s nedostatečně dostupnou institucionální péčí o malé děti motivuje ženy, aby spíše zůstaly doma s dětmi co nejdéle, než aby jim byla nápomocna sladit práci s péčí o děti a rodinu. Pozorované genderové rozdíly ve mzdách mohou také pramenit ze segregace žen do méně placených zaměstnání, která však umožňují ženám matkám kombinovat práci s péč o děti, jako například ta nabízející využití flexibilních forem zaměstnání. Rozdíly ve mzdách mohou být také důsledkem statistické diskriminace zaměstnavateli.
V následující části se pokusíme pomocí regresních analýz s využitím individuálních dat z výběrového šetření příjmů a životních podmínek domácností (SILC) pro rok 2012 kvantifikovat vliv různých mechanismů, přes které mateřství a rodičovství působí na mzdy. Prvním krokem empirické strategie je využití Mincerovy mzdové rovnice:
𝑙𝑛𝑤𝑖 =𝜆Ž𝑒𝑛𝑎𝑖 +𝛽𝑋𝑖 +𝜀𝑖 (1)
kde: 𝑙𝑛𝑤𝑖 je logaritmus měsíční mzdy, Ž𝑒𝑛𝑎𝑖 je binární proměnná rovna 1 pro ženu, a 0 pro muže. Vektor X obsahuje řadu kontrolních proměnných, které jsou tradičně pojímány jako důležité determinanty mezd (jako vzdělání, zkušenosti aproximované věkem) a dále proměnné, které jsou důležité z pohledu hodnocení vlivu rodičovství na mzdy (jako celková délka MD a RD11, věk nejmladšího dítěte vrodině), počet odpracovaných hodin a druh zaměstnání (ISCO), který umožnuje vyhodnotit možné účinky segregace žen do zaměstnání, které umožňují ženám matkám kombinovat práci s péči o děti. Nejprve je provedena analýza (1) pouze s proměnnou Ž𝑒𝑛𝑎𝑖 a konstantou, aby bylo možné ukázat základní rozdíl ve mzdách, přičemž následně jsou postupně přidávány všechny další kontrolní proměnné, abychom zhodnotili jak dopady faktorů jako (2) pracovní praxe, zkušenosti avzdělání, (3) péče o děti v různých věkových kategoriích, (4) doby přerušení práce z důvodu mateřství a péče o dítě, (5) pracovního úsilí měřeného počtem odpracovaných hodin, a (6) možnou segregaci žen-matek do méně placených zaměstnaní, která nabízí možné sladění práce a rodinných povinností.
11 Využíváme aproximované délky přerušení pracovní aktivity vypočítanou jako MDRD=(věk- počet let vzdělání– 6-odpracovaná doba v letech).
17