Page 6 - IDEA Studie 11 Rozdily vydelku ve vztahu k materstvi
P. 6
Část rozdílu v mediánu měsíční mzdy může být vysvětlena vývojem
odpracovaných hodin. Muži bez dětí pracují v průměru o 2 hodiny týdně více nežli
bezdětné ženy. S narozením dítěte však muži zvyšují počet obvykle odpracovaných
hodin a v období, kdy jsou děti malé, pracují muži v průměru 44,4 hodiny týdně,
zatímco ženy s malými dětmi pracují v průměru 38 hodin týdně. Tyto genderové
rozdíly se s rostoucím věkem nejmladšího dítěte uzavírají a genderový rozdíl pro
zaměstnance s dospělými dětmi v domácnosti dosahuje 2,5 hodinového rozdílu.
Rodičovství a péče o malé děti také ovlivňuje míru participace žen na trhu práce,
tj. míru jejich ekonomické aktivity. Participace bezdětných žen ve věku 25-49 let
na českém trhu práce je velmi vysoká, a to na úrovni 90 %. S narozením dítěte
participace žen prudce klesá na úroveň necelých 20 %. Tento vysoký propad
participace Češek na trhu práce během období narození dítěte a péči o dítě do
dvou let není překvapivý vzhledem k délce a relativní štědrosti mateřské a
rodičovské dovolené (dále jen MD a RD) a neexistenci institucionálních zařízení
péče o děti do 3 let, která by umožnovala matkám efektivně skloubit rodinný život
a pracovní kariéru.
Výsledky analýz s využitím individuálních dat SILC odhalují statisticky
významnou negativní asociaci mezi přerušením pracovní aktivity zapříčiněné
dlouhou RD a následnou mzdou. Prodloužení celkové doby MD a RD o jeden rok
je spojeno, za jinak stejných podmínek, se snížením mezd o 1,1 %, a to ve smyslu
budoucích mezd až do odchodu do důchodu.
Různé zastoupení mužů a žen napříč profesemi také přispívá k celkovým
genderovým rozdílům ve mzdách. Ukazujeme, že zastoupení žen v méně
placených profesích vysvětluje přibližně 13 % celkového mzdového rozdílu u
zaměstnanců ve věku 20-49 let.
Současná legislativní úprava MD a RD se řadí k těm nejdelším a nejštědřejším na
světě. Takto nastavený systém, spolu s nedostatečně dostupnou institucionální
péčí o malé děti a nízkým využitím flexibilních forem zaměstnání ze strany
zaměstnavatelů, motivuje ženy, aby spíše zůstaly doma s dětmi co nejdéle, než aby
se snažily sladit práci s péčí o děti a rodinu. S tím pravděpodobně souvisí také
velmi nízká fertilita, se kterou se již ČR dlouhodobě potýká.
Ženy představují významný zdroj kvalifikované pracovní síly, jsou tedy pro český
trh práce a z pohledu ekonomického přínosu, např. tvorby HDP, strategicky
důležité. Dlouhá doba, kterou ženy tráví mimo trh práce v souvislosti s narozením
dítěte a povinnostmi spojenými s péčí o malé děti, má tedy vliv na blahobyt a
ekonomickou výkonnost ČR.
2