Page 10 - IDEA Studie 12 2018 Dopady danove reformy

V grafu nejsou zahrnuti zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a dohodu o provedení práce (DPP) 13. Graf 1: Změna daňové zátěže mezi zaměstnanci Hrubá mzda (Kč/rok) 0 500000 1000000 1500000 Podíl poplatníků 0 .1 .2 0 500000 1000000 1500000 Hrubá mzda (Kč/rok) OSVČ V případě OSVČ simulaci dopadů komplikuje skutečnost, že novela by zavedla meziroční Graf 2: Změna odvodové zátěže pro OSVČ provázanost daňových odvodů, což by vedlo k jinému dopadu v prvním roce než v letech dalších. To mimo jiné vysvětluje drobné rozdíly mezi výsledky MF ČR, které se většinou týkají prvního Hrubý zisk (Kč/rok) Podíl poplatníků roku a výsledky této studie, které popisují dopady po přechodném roce.14 0 500000 1000000 1500000 0 .1 .2 Novela by pro OSVČ znamenala vyšší snížení daňové zátěže než pro zaměstnance. Graf 2 zobrazuje dopad daňové novely na poplatníky, pro které podnikání (OSVČ) představuje hlavní činnost, a nemají tedy žádné příjmy ze zaměstnání. V případě OSVČ jsou obdobou hrubých mezd hrubé zisky. Ze spodního panelu je patrné, že v porovnání se zaměstnanci je statistické rozdělení hrubých zisků mezi OSVČ méně koncentrované a dosahuje vyšší průměrné hodnoty. I kdyby procentuální dopad novely byl mezi zaměstnanci a OSVČ stejný, vyšší příjmy mechanicky zvýší ušetřené částky. Tento fakt dokresluje jak prostřední, tak pravý panel, 13 Z dostupných dat nelze vyvodit, zda daný poplatník pracuje na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), u kolika zaměstnavatelů měl tyto smlouvy v průběhu roku, ani to, kolik měsíců v roce na tyto dohody pracoval. Nelze tedy přesně vypočítat daňové zatížení těchto osob z dostupných dat. Novela by ale zdanění práce na DPP a DPČ ovlivnit neměla, není tedy nutné se jím zde zabývat. 14 Novelou navrhovaná možnost odečtu 75 % zaplaceného pojistného jako daňově uznatelného nákladu OSVČ by v praxi znamenalo, že do výpočtu daně vstoupí pojistné zaplacené v předchozím roce. Novela by tak v případě OSVČ zavedla meziroční provázanost daňových odvodů. Pokud by OSVČ jeden rok zaplatila vysoké pojistné, pak by si tím v roce následujícím snížila daňový základ. V přechodném období, v době případného uvedení do praxe by si OSVČ první rok od základu odečítaly pojištění zaplacené v rámci současného systému. V důsledku vyššího odečtu z „daňově přestupního“ roku by se daňový dopad v prvním roce po zavedení novely lišil od let následujících. Analýza dopadů tento přechodný rok opomíjí a posuzuje dopady daňové novely tak, jak se budou jevit až v dalších letech. Podklady MF ČR Podíl poplatníků Změna daňové zátěže (Kč/rok) Podíl poplatníků Změna daňové zátěže (Kč/rok) 0 .1 -60000 -30000 0 20000 0 .1 -40000 -20000 0 20000 -60000 -30000 0 20000 -40000 -20000 0 20000 Změna daňové zátěže (Kč/rok) Změna daňové zátěže (Kč/rok) 0 500000 1000000 1500000 Hrubý zisk (Kč/rok) naopak většinou operují s dopady na daňové zatížení během prvního roku po novele, tedy v přechodném období. Z toho důvodu při porovnání výsledků této studie a analýz MF ČR mohou existovat systematické, byť drobné, rozdíly. 8