Page 8 - IDEA Studie 12 2018 Dopady danove reformy
P. 8

Podstata novelou navrhovaných změn přímých daní Daň z příjmu je dnes u zaměstnanců počítána jako 15 % ze superhrubé mzdy. U osob s hrubými příjmy vyššími než 1 438 992 Kč 5 ročně je pak navíc počítána tzv. solidární daň, která činí 7 % z hrubé mzdy nad tuto hranici. 6 Navržená novela ruší koncept superhrubé mzdy a za základ daně ustanovuje mzdu hrubou. Z této hrubé mzdy má pak zaměstnanec nově odvádět 19 % u příjmů s daňovým základem do 1 500 000 Kč ročně a 23 % z příjmů nad touto hranicí. V porovnání se současným nastavením, v rámci kterého zaměstnanci s nižšími příjmy odvádí 15 % ze superhrubé mzdy (což odpovídá 20,1 % z hrubé mzdy), by novela přinesla pokles daňové zátěže. Pro OSVČ by novela znamenala změny podobné. Především i u OSVČ by zvýšila daňovou sazbu z 15 % na 19 %. Aby u OSVČ nedošlo ke zvýšení daňové zátěže, novela navíc přináší možnost odečíst 75 % ze zaplacených odvodů na sociální a zdravotní pojištění jako daňově uznatelný výdaj. Pro analýzu dopadů navržené novely je důležité, že se nemění minimální ani maximální daňové základy pro výpočet odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Metodika Naše analýza dopadů daňových změn je založena na reprezentativním vzorku české populace z výběrového šetření Životní podmínky (SILC 2016 7) Českého statistického úřadu. Výpočty jsou provedeny mikrosimulačním modelem TAXBEN 8, který umožňuje odhadovat dopady daňových a dávkových změn na reálné osoby a domácnosti. Při výpočtech vycházíme ze současné legislativy a hodnotíme dopady navrhovaných změn na všechny „nedůchodcovské“ domácnosti.9 V rámci modelu simulujeme celkové daňové zatížení zaměstnanců i OSVČ, zahrnující daň z příjmu fyzických osob i odvody na sociální a zdravotní pojištění placené OSVČ, zaměstnanci i zaměstnavateli. Dále počítáme průměrnou daňovou sazbu (ATR), která je definovaná jako podíl daňových odvodů na příjmu daného jedince, a určuje tak daňovou zátěž uvalenou na různé typy poplatníků. Pro zaměstnance je průměrná daňová sazba počítána jako podíl celkových placených daní (zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnancem i zaměstnavatelem a daň z příjmu) na superhrubých příjmech. Pro OSVČ je tomu podobně, ATR je definovaná jako podíl celkových daní (odvodů na sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu) na zisku. Přesné definice výpočtů daňových sazeb včetně vysvětlení, jak jsou do výpočtů zahrnuty minimální a maximální odvody, najdete ve studii Dušek, Kalíšková a Münich (2013). 5 Platí pro rok 2018. 6 Více o solidární dani a o zdanění vysokopříjmových osob v ČR naleznete např. ve studii Dušek a Šatava (2015). 7 Data SILC 2016 pracují s příjmy osob v roce 2015, my však příjmy všech osob indexujeme pomocí agregátního růstu mezd na situaci odpovídající roku 2017. 8 Vznik modelu TAXBEN byl podpořen grantem od Technologické agentury České republiky TD010033. Více informací o modelu TAXBEN je možné nalézt ve studii Dušek, L., Kalíšková, K., & Münich, D. (2013). 9 Model TAXBEN nepracuje s domácnostmi, ve kterých je jeden či více nepracujících důchodců a zároveň v takové domácnosti není žádná pracující osoba v produktivním věku. Model totiž nesimuluje příjmy ze starobního důchodu. Smíšené domácnosti, ve kterých například žijí rodiče v důchodovém věku společně se svými pracujícími dětmi, ale v modelu a našich výpočtech zahrnuty jsou.  6 


































































































   6   7   8   9   10