Page 11 - IDEA Studie 12 2018 Dopady danove reformy

které zobrazují celkovou změnu daňové zátěže pro OSVČ podle současného hrubého příjmu 0 500000 1000000 1500000 a rozdělení poplatníků podle změny daňové zátěže. Ve skupině OSVČ vykonávajících jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost není nikdo, kdo by po novele podléhal vyššímu daňovému zatížení. Nejméně by na změně daňové změně vydělaly OSVČ s nejnižším hrubým ziskem, kde by byl dopad nulový. Graf 2: Změna odvodové zátěže pro OSVČ 0 500000 Hrubý zisk (Kč/rok) 1000000 1500000 Podíl poplatníků 0 .1 .2 Hrubá mzda (Kč/rok) Podíl poplatníků Změna daňové zátěže (Kč/rok) Podíl poplatníků 0 .1 -60000 -30000 0 20000 0 .1 -400 -60000 -30000 0 20000 -400 Změna daňové zátěže (Kč/rok) 1000000 Hrubý zisk (Kč/rok) Ani jeden z Grafů 1 pracují také v zaměstnaneckém poměru, a mají tak podnikání jako vedlejší činnost nebo v průběhu roku přecházejí ze zaměstnání do pozice OSVČ anebo naopak. Vynechání těchto lidí zjednodušuje interpretaci dopadu novely na dílčí skupiny – zaměstnance a OSVČ s hlavní činností – a zároveň nemění nijak významně celkový dopad novely. Pro úplnost však Graf 6A v Příloze zobrazuje dopad daňové novely na všechny ekonomicky aktivní osoby, včetně těch, kteří nejsou v grafech 1 a 2 zahrnuti. Dopad novely na průměrnou daňovou sazbu Změna průměrné daňové sazby (ATR), kterou se zabýváme v této části, na rozdíl od celkové změny daňového zatížení dokáže odfiltrovat mechanicky způsobený vyšší dopad novely pro vysokopříjmové skupiny daňových poplatníků. Z toho důvodu lépe vypovídá o dopadu změny daňového systému. 0 500000 1500000 a 2 nezahrnuje poměrně malou skupinu OSVČ, které vedle podnikání 9