Page 13 - IDEA Studie 12 2018 Dopady danove reformy

Skupina OSVČ s hrubým ziskem mezi 180 000 Kč a 217 000 Kč ročně dnes platí sociální pojištění ze základu vyššího, než představuje minimální základ pro sociální pojištění. Novela by pro ně ale znamenala snížení odvodů na sociálním pojištění až na úroveň minimálního sociálního pojištění. V této skupině je snížení daňové zátěže tím výraznější, čím více si mohou poplatníci snížit základ pro odvod sociálního pojištění, než narazí na odvodové minimum. To vede k zápornému sklonu změny ATR mezi 180 000 Kč a 217 000 Kč ročně. Lokálně nejvýhodnější by tak novela byla pro OSVČ s hrubým příjmem 217 000 Kč ročně, kterým by daňová sazba klesla o 1,7 procentního bodu. Stejný mechanismus funguje i při výpočtu odvodů zdravotního pojištění, kde minimální odvodový základ na zdravotní pojištění vytváří druhý „zub“ v Grafu 3 . Vrchol druhého „zubu“, a tedy lokálně nejméně výhodná, by novela byla pro poplatníky s hrubým příjmem kolem 360 000 Kč ročně. Jejich dnešní základ pro výpočet zdravotního pojistného odpovídá minimálnímu základu. Poplatníci by tak neměli možnost snížit si odvody pro výpočet zdravotního pojištění. OSVČ s hrubým příjmem od 360 000 do 418 000 Kč ročně by po zavedení novely odváděly nižší zdravotní pojistné než dnes, protože by nově spadaly do skupiny osob odvádějících pojistné z minimálního základu. OSVČ s podnikáním jako hlavní činností a hrubým ziskem mezi 418 000 do 1,44 mil. Kč ročně by v novém režimu byly nad hranicí minimálních odvodů na sociální i zdravotní pojištění. Všem těmto poplatníkům by novela snížila průměrnou daňovou sazbu o 1,6 procentního bodu. OSVČ s hrubým ziskem mezi 1,44 mil. Kč a přibližně 1,75 mil. Kč ročně by po novele přestaly platit solidární daň, ale ještě by nepodléhaly zdanění podle vyšší daňové sazby v novém progresivním daňovém systému. Dopad novely by tak byl pozitivní a s každou další korunou vyšší. Přibližně od hrubého příjmu 1,75 mil. Kč, který odpovídá daňovému základu 1,5 mil. Kč, by OSVČ odváděly daň podle druhé sazby progresivního zdanění. Až do hrubého zisku 2,868 mil. Kč by výhodnost novely pro OSVČ rostla. Pro jedince s hrubým příjmem 2,868 mil. Kč by novela byla nejvýhodnější a snížila by ATR o 3,7 procentního bodu. A konečně na OSVČ s nejvyššími příjmy (nad 2,868 mil. Kč ročně) by měla novela opět menší dopad (ATR se totiž snižuje méně), ty totiž v dnešním systému spadají do skupiny platící odvody na sociální pojištění z maximálního základu (tedy nižšího než odpovídá jejich zisku), zatímco po novele by OSVČ dosáhly hranice hrubého zisku pro maximální sociální pojištění až při 3,35 mil. Kč ročně. Simulace v Grafu 3 ukazují daňové dopady novely pro typizovaného jedince, který uplatňuje pouze slevu na poplatníka a pracuje 12 měsíců v roce s konstantním příjmem. Nejsou tak zachyceny daňové změny u skutečných osob s reprezentativním příjmovým rozdělením a s dalšími charakteristikami, které jim umožňují využití daňových slev a odpočtů. K zachycení skutečných dopadů novely slouží Grafy 4 a 5 , které dokumentují, že všem daňovým poplatníkům by se po novele ATR nezměnila nebo by klesla. Průměrná daňová sazba (ATR) by poklesla v průměru o 0,8 procentního bodu. Pokles je patrný jak mezi zaměstnanci, tak i mezi OSVČ. 11